Česko rychle stárne. Ekonomice budou chybět statisíce lidí

 Weikert 17. května 2015, 07:30  -  Petr Weikert
17. května 2015, 07:30

Začíná to pomalu, prvními malými příznaky jako každá velká nemoc. A stejně jako před každou epidemií nikdo neposlouchá varování. Čísla jsou ale neúprosná. V Česku dojdou lidé a právě nyní začal největší demografický skluz. Podle studií, které má týdeník Euro k dispozici, budou v roce 2050 chybět v kategorii ekonomicky aktivních mezi patnácti a čtyřiašedesáti lety dva miliony lidí oproti stavu, který je teď. A nemá je kdo nahradit.

Jedna část skládačky je už známá. Česko stárne a lidí v důchodu bude přibývat. O té druhé části se ale mluví málo. Podle projekce obyvatelstva do roku 2050, kterou sestavili statistici, jsou nyní ekonomicky aktivní zhruba 3,6 milionu mužů a přibližně stejně žen. Až dosud číslo rostlo. Od roku 2010 se trend obrací. Do roku 2020 v každé kategorii ubude přibližně 200 tisíc lidí a v roce 2050 připadne na každou kategorii už jen kolem 2,6 milionu lidí. Pravda, k dispozici budou nezaměstnaní, ale na nulu jejich počet samozřejmě nikdy neklesne.

Podle střední varianty, se kterou statistici počítají, bude v roce 2050 osmdesát osob závislých na sto osob v produktivním věku, zatímco nyní je poměr kolem 42 ku 100. Bude to nevídaný sešup.


Čtěte také: Stát nedokáže podpořit návrat žen z mateřské do práce. V kase kvůli tomu chybějí miliardy


Úbytek lidí pociťují firmy v praxi už nyní. „Budeme se muset začít bavit o tom, jak sem lidi dostaneme. Nemyslím jen k nám do podniku. Myslím do Česka. Nebude jich dostatek ani v okolních zemích a budeme mít velký problém,“ říká Miloslav Kamiš, ředitel české pobočky nadnárodního koncernu Viscofan, který se specializuje na výrobu potravinářských střívek.

Do firmy už nyní chodí podle něj každý týden životopisy ze Španělska, kde má Viscofan centrálu. „V jihoevropských státech je až padesátiprocentní nezaměstnanost absolventů. Ti naši se musejí připravit na to, že budou mít velkou konkurenci, případně náhradu,“ říká.

Jan Heřmanský je ředitelem svitavské firmy Svitap, která produkuje technické tkaniny a fólie. „Máme dvacet žádostí na úřadu práce a nemůžeme nikoho sehnat, přitom nejde jen o specialisty. Brát lidi ze zahraničí bude jediná naše šance. Po revoluci jsme začínali se třemi sty zaměstnanci, nyní máme pět set, ale pořád žijeme s tím, že přibíráme cizince,“ popisuje Jan Heřmanský.

1997 V tomto roce u nás poprvé došlo k převaze populace starší 60 let nad dětskou složkou populace. Tato převaha se od té doby stále zvětšuje.

Diego Mario Suarez

Šéfové tuzemských firem popsali to nejjednodušší a nejrychlejší řešení, kterým si s nastávajícím demografickým problémem pomáhají. Když před pár lety na téma zaměstnávání cizinců dělali šetření odborníci z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, pětasedmdesát procent firem jim odpovědělo, že cizince nabírají proto, že Češi na práci k dispozici prostě nejsou. Šlo o nejčastější důvod v kategorii manuální práce i u odborníků. U administrativních pracovníků to byl druhý nejčastější důvod. Tím prvním byl osobní zájem cizinců o danou práci. Tedy trend, který už popisoval šéf Viscofanu. „Přistěhovalci představují potenciální součást řešení demografické krize za předpokladu, že budou odvádět daně a jejich nároky na sociální výdaje budou co nejnižší,“ stojí ve studii výzkumného ústavu.

Prohlubující se nedostatek lidí otevřel prostor pro vznik jednoho zajímavého druhu byznysu. Petr Hovorka se specializuje na to, aby naučil firmy oslovovat svoje budoucí zaměstnance. „Trhu se začíná dařit, firmy nabírají lidi, ale situace už je úplně jiná, než byla před deseti lety. Potenciálních zaměstnanců je už málo a s padající demografickou křivkou to bude ještě horší,“ říká jeden z šéfů společnosti Brand Bakers.


Čtěte také: Žádné iluze. Ani Evropská unie nemá dostatek zaměstnanců


Firmy podle něj už nemohou spoléhat na jednoduché inzeráty nebo nástěnku úřadu práce, pokud chtějí najít kvalitní zaměstnance. „Kdysi to tak možná fungovalo, lidí bylo hodně a vždycky se z té masy přihlášených dalo vybrat pár dobrých. Dnes je ta doba pryč,“ popisuje.

Že jeho vize není jen přáním snaživého podnikatele, potvrzuje nejnovější studie české pobočky PricewaterhouseCoopers. Sto padesát šéfů nejvýznamnějších českých firem podle ní považuje za největší letošní hrozbu nedostatek lidí. Jde o velmi zásadní signál z trhu. Až dosud statistikám totiž vévodila obava z korupce či administrativní zátěže.

2010 Rok zlomu. Nejrychlejší vzestup závislosti starých na mladých ročnících nastává mezi roky 2010 a 2025 a dále zhruba po roce 2035.

Vylidněno

Česko by se mělo na nedostatek pracovní síly připravit co nejrychleji. Kromě rozumné imigrační politiky odborníci doporučují udržet starší ročníky co nejdéle v práci. Potíží ovšem je malá ochota místních, a zejména těch starších za prací cestovat nebo se rekvalifikovat pro nový obor.

Obory, kde má Česko nyní největší nedostatek lidí, jsou podle zástupců průmyslu především technického charakteru. Například ve zmiňovaném Viscofanu shánějí těžko pracovníky na programování a seřizování strojů.

Ministerstvo zdravotnictví ale hlásí i nedostatek lékařů. Pociťuje ho prý polovina nemocnic, zejména ty menší. Z jednotlivých odborností nejvíce chybějí internisté, po nich specialisté pro intenzivní péči, chirurgové a gynekologové, následují dětští lékaři. Nahrazují je – jak jinak – cizinci. Problém v lékařství ukazuje na další úskalí, se kterým se bude muset Česko vyrovnat – i když je absolventů relativně dostatek, mizejí za hranicemi za lepšími podmínkami.

Další cestou je pak změnit školský systém. Sám o sobě výpadek lidí nenahradí, může ale v příštích letech lépe rozdistribuovat absolventy do jednotlivých oborů, aby se uhasil ten největší nedostatek, který firmy už nyní hlásí. Se změnou přichází nyní ministr školství Marcel Chládek, předběžný koncept už mu před pár týdny schválila vláda. V zásadě jde o to, že si bude vybírat, které obory upřednostní.

„Umím si představit, že na základním stupni obdrží jednotlivé školy příspěvek zároveň na třídu i na žáka, u odborného středního školství by se příspěvek vyplácel na obor,“ sdělil ministr Chládek. Až dosud školy dostávají peníze jen na žáky, ne na obory. Hlavním určujícím kritériem by podle ministra měla být uplatnitelnost absolventů na trhu práce. „Pokud by byl v jednotlivých regionech zájem o další obory, hradily by si tuto nadstavbu samy kraje,“ dodal Marcel Chládek. Reforma by podle něj měla odstartovat v roce 2016.

Sci-fi 2050

Jak proces stárnutí země vypadá v praxi, ukazuje v posledních letech Japonsko. Existují dokonce statistiky, které dokládají, že v zemi se prodá víc plen pro seniory než těch dětských. Dnešní průměrný věk v zemi činí 45 let a do roku 2025 vzroste na 50. Česko průměrného věku 50 let dosáhne podle statistiků v roce 2050.

Japonsko se dnes potýká se slabou ekonomikou, oslabení jenu, které mu naordinoval premiér Šinzó Abe, nepomáhá a jeho reformy se rozjíždějí pomalu. Japonsko má nejvyšší veřejný dluh z vyspělých průmyslových zemí, jeho výše je v poměru k ročnímu výkonu ekonomiky více než dvojnásobná. Na sociální výdaje, zejména důchody, dá země letos rekordních 31,5 bilionu jenů. Podobnou cestou jdeme teď i my.

Nabízí se ale ještě jedna vize. Směrem k roku 2050 nemusí být úplně nereálná. Ekonomové Carl Frey a Michael Osborne ve své studii odhadují, že v USA v příštích dvaceti letech je plných 47 procent amerických pracovních míst potenciálně možné nahradit robotickou prací. Největší, 99procentní pravděpodobnost nahrazení do dvaceti let přiřadili 12 pracovním pozicím. Na úplném dně se nacházejí například telemarketéři, někteří matematici (konkrétně pozice označená jako „mathematical technician“), pojišťováci, hodináři nebo knihovníci.

Naopak o práci se obávat příliš nemusejí například terapeuti, audiologové, zdravotnický personál a také pozice, jež se zabývají opravami robotů a strojů a dohledem nad nimi. Zato ohroženi jsou číšníci, skladníci, zaměstnanci rychlého občerstvení a ostatní, jejichž plat se pohybuje na hranici minimální mzdy. Robot totiž dokáže pracovat za tři dolary na hodinu a v USA se mzda blíží deseti dolarům.

Že nejde o sci-fi, předvedl nedávno lowcostový letecký dopravce easyJet. Jednou z hlavních novinek je použití malých dronů pro skenování letadel a předletovou kontrolu. Drony v tomto případě nahradí techniky, kteří letadlo prolézali. Kdo bude další?


Čtěte také:

Dětí se rodí stále méně, populaci Česka drží imigranti

Populace stárne. Bude Čechů jen 6,5 milionu

Ženy zkracují rodičovskou dovolenou do zaměstnání, vrací se dříve

Mohlo by vás zajímat

 Petr Holec

Česká ústava potřebuje klauzuli proti demenci

 Pivo - ilustrační foto

Východní expanze: Kozlovny míří do Ruska

Praha Poliklinika Modřany

Praha je i nadále vlastníkem Polikliniky Modřany

 Budova Říšského sněmu v Berlíně

Nálada podnikatelů v Německu je nejlepší od jara 2014

 Společnosti Aircraft Industries představila 15. července novinářům na letišti v Kunovicích na Uherskohradiťsku nový letoun L-410 NG.

Kunovická letadla se budou dál vyrábět v Česku, tvrdí majitelé

Tomáš Kuchta (Zdroj: ČTK)

Chaos ve VoZP: ředitel se o svém odvolání dozvěděl z Babišových novin

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče