České hlavy na globálním těle

24. srpna 2015, 00:00 - Jan Sedlák
24. srpna 2015, 00:00

Giganty Dell a Search Technologies nakupovaly firmy v Česku. Teď zde budují softwarová vývojová centra

V ostravské čtvrti Hrabůvka stojí poměrně nenápadná vilka, která do zdejší zástavby krásně zapadá. Na venkovní poštovní schránce jsou nalepeny dva lístečky, zřejmě napsané ve Wordu a vytištěné na obyčejné tiskárně. Vedle obligátního „Nevhazujte letáky“ je zde také nápis „Dell Computer“. „Koupili jsme to tady před lety jako naprostou barabiznu, celé to přestavěli a nastěhovali sem firmu. Když jsme společnost prodávali, bylo to i s vilou,“ říká při prohlídce softwarový inženýr a manažer David Fux. „Takže dnes počítačový obr Dell vlastní i barák v Ostravě,“ směje se.

O tom, že Dell začal budovat softwarový vývoj v Ostravě, se v Česku v podstatě neví. Postupný růst, důležitost a plány do budoucna tomu přitom neodpovídají. Zmiňovanou vilku v současné době obývá zhruba desítka lidí, a protože jich objekt víc nepojme, Dell další vývojáře a inženýry začal umisťovat do nového ostravského kancelářského komplexu The Orchard. Celkově tak v Moravskoslezském kraji pro budovanou divizi technologické legendy pracuje 40 lidí s tím, že další mají přibývat.

„Porosteme tak rychle, jak jen to půjde.

V současné době jsme omezeni tím, že je na trhu nedostatek kvalitních lidí. Nového zaměstnance hledáme klidně půl roku,“ navazuje David Fux. Dell v Ostravě kromě programátorů zaměstnává také testery či třeba tvůrce uživatelských rozhraní. „Plány k růstu tu každopádně jsou. Prokázali jsme, že v Česku ta technická kvalita je, a navíc zapadáme do širšího strategického rámce Dellu,“ dodává.

Databáze z Ostravy

Dell se počátkem roku 2013 stáhl z burzy zpět do soukromého vlastnictví. Už pár měsíců předtím přitom začal budovat novou softwarovou divizi. Marže z prodeje tradičního serverového hardwaru totiž postupně padají a to, co může přinést nové a vyšší zisky, jsou doprovodné aplikace a služby. Jednou z takových přidaných hodnot je správa dat a databází. S růstem množství zpracovávaných informací a internetu věcí jsou právě databázové technologie kritickou součástí infrastruktury. A na této oblasti se v Ostravě pracuje.

Hornická metropole patří společně s Čínou, Indií, Austrálií a Spojenými státy do sítě vývojových center, kde se vyvíjejí softwarové nástroje určené pro programátory, datové analytiky a správce databází. Ti pomocí toho mohou spravovat databázové systémy ve firmách s tím, že podporovány jsou technologie od IBM, Microsoftu, SAP, MySQL, Oraclu, Teradat, Hadoopu a mnohé další. Jde o rodinu produktů nazvanou Toad.

„Původně jsme pracovali především na modelačním nástroji. Poté jsme si ovšem udělali jméno, přišlo rozšiřování a nyní se v Ostravě dělá na šesti až osmi produktech. Třeba Toad pro Oracle vznikal z velké části u nás,“ popisuje Fux. „Na rozdíl od Číny nebo Indie umíme být samostatní a kreativně a pružně řešit problémy. Když se k nám zadá vývoj, odevzdáme produkt ve špičkové kvalitě a ještě něco navíc. Také jsme neustále zajímaví i cenově,“ dodává. Příběh o tom, jak se Ostrava do struktur Dellu dostala, je velice zajímavý. Celé to začalo – jak jinak – ve sklepě. David Fux společně se svým kolegou Radimem Kunzem v roce 2000 založil společnost nazvanou Charonware.

Usídlili se ve sklepení pod jednou ostravskou pizzerií a začali rozvíjet byznys kolem prototypu softwaru, který Kunz napsal. V podstatě hned firmu začali živit z prvních prodejů licencí. O rok později už začali nabírat zaměstnance a v roce 2003 došlo ke koupi zmiňované vilky.

Charonware dělal na podobných věcech, kterými se pod Dellem zabývá i nyní. Z počátku to byl především úspěšný nástroj pro vývoj takzvaných entitně relačních diagramů.

Vzniklo ještě několik jiných produktů a firmě se dařilo růst i s minimálními vklady do marketingu či prodejní sítě – většina věcí se realizovala například přes Google AdWords. „V roce 2004 nás oslovil velký hráč v databázových nástrojích Quest Software, že by nás chtěl koupit, protože jim podobný produkt chybí. Z našeho pohledu bylo ale výhodnější firmu prodat až později s tím, že vyroste. Nakonec jsme to uzavřeli v roce 2006,“ vzpomíná Fux.

Charonware se tak na několik let stal součástí Questu a dál rozvíjel vlastní produkt a postupně i některé nové. Koncem roku 2012 pak Dell oznámil, že realizuje jednu ze svých největších akvizic, když za 2,4 miliardy dolarů Quest Software koupil a udělal z něj důležitou část nově formované divize. Spolu s tím se do Dellu dostala i Ostrava.

„Musím říct, že pracovat pod Dellem je dobré. Sice jsme součástí obrovské korporace, ale máme naprostou volnost a můžeme prosazovat vlastní nápady. Doufám, že i vila nám zůstane. Prodej Charonwaru mě finančně zabezpečil. V Dellu zůstávám proto, že mě ta práce baví,“ popisuje Fux. „Po prodeji jsme navíc zjistili, že se o produkty Toad jako manažerka stará Češka. Lenka Vaněk nám s dalším uchycením hodně pomohla,“ říká.

Do Ostravy tak dnes několikrát do roka jezdí velcí šéfové z Dellu a osobnosti ze světa databází a i celá pobočka se stává více světovou. David Fux už neřídí úplně všechny projekty, které se zde realizují, část z nich spadá pod zahraniční manažery. „Náš software nyní má punc Dellu, což mu pomáhá. Dostáváme se k velkým celosvětovým klientům,“ vysvětluje. Pražské googly

Podobný příběh se odehrál v Praze. I v něm figuruje v podstatě rodinný dům, v tomto případě bývalá vazárna květin v Krči. Právě zde v současné době roste celoevropské vývojové centrum společnosti Search Technologies. Ta je ve svém oboru největší na světě, zaměstnává 200 lidí a snaží se své postavení ještě více posilovat. Praha v jejích záměrech hraje strategickou roli.

Firma Search Technologies před pár týdny dokončila fúzi s malou pražskou firmu INCAD. „Chodili za námi v podstatě už několik let. V loňském roce nicméně přišli, že by potřebovali nové vývojové centrum a dobré lidi pro Evropu a zejména na integraci do Německa, takže jsme se nakonec domluvili,“ popisuje šéf firmy INCAD Pavel Kocourek. Společníci získali akcie Search Technologies a nyní je jednou z priorit další růst. Firma mimochodem v minulosti odmítla několik nabídek od investičních skupin.

„Teď máme asi 25 lidí a počty už navyšujeme. V Praze bychom chtěli vybudovat vývojové centrum, které zaměstná až 60 lidí,“ počítá Kocourek. Bývalý INCAD přitom dává práci především špičkovým vývojářům a dalším počítačovým a technickým odborníkům. Dnes má zaměstnance, kteří prošli třeba vývojem a výzkumem v irském Microsoftu, burzou ve Frankfurtu, společnostmi AmaioTechnologies nebo ICZ. „Shánět nové lidi je problém, většinou si je musíme úplně vychovat.

Trvá půl roku až rok, než se člověk dá poslat na projekt k zákazníkovi,“ říká Kocourek.

INCAD začal fungovat už v roce 1990, tehdy se zabýval CAD softwarem, později také Unixem, servery a podobně. Pavel Kocourek do firmy nastoupil o šest let později a začal dělat na aplikaci pro knihovny. To odstartovalo projekty a zaměření, na nichž společnost pracuje doposud.

INCAD se v podstatě zabývá takovými „malými googly“ do firem. Vytváří takzvané indexy nad hromadou dat, která leží ve firemních IT systémech a databázích, a tato data pak umožňuje prohledávat. Zákazníkům připraví nejenom onu část na pozadí, ale také dle potřeby vybuduje portál nebo aplikaci pro ovládání a samotné hledání. Zpracovávaná data mohou být strukturovaná i nestrukturovaná a stavět se dá nad mnoha technologiemi, které zákazníci používají, ať už jde třeba o Oracle, SAP, Hadoop, SharePoint od Microsoftu, či o mnohé další mladé produkty. INCAD je významným partnerem Microsoftu, Googlu a mladé firmy Cloudera, do které Intel vložil 740 milionů dolarů.

Společnosti se v průběhu let podařilo získat řadu významných českých zákazníků, například Škodu, O2, Českou pojišťovnu, Český rozhlas, Národní knihovnu, Invii a další. Na zdejším trhu takový byznys ročně generoval řádově desítky milionů ročně. „Půjde to ještě dál, v řešení jsou nové projekty,“ věří Kocourek. Nový majitel nicméně bude chtít Prahu využít jako jednotku pro celou Evropu. „Budeme se teď hodně zabývat vývojem různých konektorů a integrací,“ nastiňuje.

Pražská pobočka Search Technologies bude spolupracovat s těmi ve Spojených státech, Londýně a poněkud netradičně i v Kostarice, kde pracuje 60 lidí. „To, co jsme doposud dělali v Česku i některých dalších zemích, budeme dělat v mnohem větším měřítku na finančně atraktivních evropských trzích. Míříme především na Západ,“ uzavírá Kocourek.

Hornická metropole patří společně s Čínou, Indií, Austrálií a Spojenými státy do sítě vývojových center, kde se vyvíjejí softwarové nástroje určené pro programátory, datové analytiky a správce databází.

S růstem množství zpracovávaných informací a internetu věcí jsou databázové technologie kritickou součástí infrastruktury. A právě na této oblasti se v Ostravě pracuje.

O autorovi| sedlakj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče