Česká bioraketa

13. dubna 2015, 00:00 - Petr Weikert
13. dubna 2015, 00:00

Biobyznysu se v Česku daří nejlépe z postkomunistických zemí, rychlý rozmach už láká i miliardáře

Tenhle obchod leccos napovídá. V závěru roku posvětil antimonopolní úřad vstup realitní společnosti CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka do agrárního byznysu. Investor Vítek koupil za 1,2 miliardy korun v severních Čechách 20 tisíc hektarů půdy i se zemědělskou půdou. Důležité je říci, že jde o biozemědělskou akvizici.

Hlína nebo zlato

Uskupení s názvem Spojené farmy vzniklo původně proto, aby v něm zemědělci našli odbyt pro své biopotraviny. Vítek, který se zavázal investovat do farem další půlmiliardu korun, akvizicí získal hned několik cenných věcí. Zejména půdu, věří totiž v růst její ceny. Poté fungující podnik zaměstnávající 400 lidí. K tomu cenné kontakty – hovězí, kuřecí a jehněčí s certifikacemi košer, halal či bio míří nejen do řetězců v EU, ale i mimo Evropu, zejména do Turecka a zemí arabského světa.

A bonusem mu jsou bohaté zemědělské subvence. Realitní CPI nechce pozemky rozparcelovat a stavět domy. „Vstupujeme do nového odvětví, v rámci obchodu získáváme i dobře fungující zemědělský byznys, který zaměstnává více než 400 lidí v hospodářsky slabých regionech a chová osm a půl tisíce krav, tři tisíce ovcí i tisíce kuřat v biokvalitě,“ vypočítává Martin Němeček, generální ředitel CPI Property Group.

Ano, nabízí se otázka: zbláznil se jeden z nejbohatších Čechů ovládající majetek za 55 miliard?

Odpovědí jsou čísla a trendy. Ty nejčerstvější získal týdeník Euro z nových statistik ministerstva zemědělství a vše nasvědčuje tomu, že Vítkova investice určitě nebyla nevýhodná. Odmyslíme-li podstatný a už sám o sobě výhodný nákup zemědělské půdy o větší rozloze, než má Lichtenštejnsko, biobyznys je na vzestupu. V Česku kontinuálně roste výměra půdy vedená v ekologickém zemědělství. Zatímco v roce 2006 byla na 281 tisících hektarech, vloni byla už na 494 tisících. Na růst trhu ukazuje vzrůstající počet podniků. V roce 2006 jich bylo 963, vloni už 4023. Objem biotrhu byl pak podle ministerstva zemědělství v roce 2013 kolem 2,7 miliardy korun, z toho Češi spotřebují 1,9 miliardy (stomilionový meziroční nárůst) a 750 milionů jde na vývoz. „Trend vývozu se také mírně zvyšuje. V roce 2011 činil 570 a v roce 2013 už 750 milionů korun,“ doplňuje mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Tušení dalšího růstu dává Česku i pohled do „starých“ zemí EU, kde hlad po biopotravinách roste. A pozitivní je i náskok, který má Česko před nováčky v Unii. Zatímco v Polsku mají ekologické půdy kolem pěti procent z celkové plochy, v tuzemsku je to skoro dvanáct. „Do budoucna producenti očekávají zhruba desetiprocentní růst trhu,“ řekl Petr Manda, šéf útvaru firemního bankovnictví ČSOB, která před časem zveřejnila výsledky svého průzkumu očekávání firem z oboru.

Zelené práškování Ale dost pozitivní masáže. Onen skoro třímiliardový

biobyznys je zemědělskou terminologií řečeno vyhnán na prášcích. Co na tom, že to nikomu nevadí. Je důležité vědět, že biozemědělec dostane skoro dva a půl tisíce ročně za každý hektar, se kterým neudělá nic, tedy opět odborně řečeno „hospodaří na travnatých porostech“. Proto také plochy rostou, konvenční zemědělec dostane za hektar travnaté plochy méně – necelé dva tisíce, pokud má souběh bio a nebio. Za hektar s biozeleninou je dokonce patnáct a půl tisíce a to opravdu není špatné i při porovnání dotací, jež dostávají konvenční zemědělci. A není to zdaleka všechno. Za hektar biosadu je čtyřiadvacet a půl tisíce korun. Stejná suma podporuje i biovinaře. Ač každý soudný vinař přizná, že na výsledném produktu není bio chuťově nijak znát, dotace třeba způsobily ve Španělsku od roku 2003 nárůst rozlohy biovinic o 394 procent. Je jich tam 81 tisíc hektarů. Ve Francii jich za stejnou dobu přibylo 299 procent.

Ani to ale nestačí. V posledních třech letech se zpomalil v Česku růst nových podniků i nárůst nové ekologické plochy. „Důvod je v tom, že nebyla vyplácena dotace pro začínající ekozemědělce,“ říká mluvčí Jordán. V novém dotačním období EU už se ale zase na „ekojuniory“

myslí a ministerstvo už eviduje zvýšený zájem. Od začátku roku napočítalo padesát nových žádostí. „Je smutné to říci, ale bez dotací bychom to nezvládli. Ten tlak by byl obrovský. Musely by se zrušit i dotace pro ostatní, ale pak by cena biovýrobků byla o hodně výš než nyní. Přece jen náklady na jejich výrobu jsou daleko vyšší než u ostatních zemědělských produktů,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

V nových zemích EU se Česko drží na špičce biobyznysu. V posledních letech mu pomohla zejména snaha farmářů zpracovat si vlastní biovýrobky ve svých provozech a výrobky prodávat takzvaně ze dvora. Podle čísel resortu zemědělství jich je v zemi přibližně dvě stě. Farmáři tím našli novou cestu, respektive přiměly je k ní obchodní řetězce, které s odběrem váhají. Důvodem je cena. A tady začíná problém. Opravdu velké podniky na zpracování bioproduktů, tedy silní partneři řetězců, v Česku skoro nejsou. „Stává se tak, že mléko v biokvalitě putuje z Čech do závodů v Německu, odkud zpracované nebo ve formě mléčných výrobků jede zpátky do českých řetězců, které mají se zahraničními dodavateli podepsané smlouvy,“ popisuje Kateřina Nesrstová. Českému bio a farmářům obecně škodí podle ní navíc byrokracie. Ta prý ještě zesílí poté, co stát upraví výši plateb. „Obávám se, že i když farmáři budou bioprodukty mít, upustí od používání značky bio. To papírování za to nestojí.

Hlásit množství srážek na poli nebo kdy měli jaké škůdce, to by skoro nedělali nic jiného, než vyplňovali formuláře,“ říká. Námahu lépe zvládnou velké podniky typu Spojených farem, které mají administrativní síly.

Bio neublíží

Češi mají podle producentů, kteří byli osloveni v průzkumu ČSOB, nejraději v kategorii bio mléčné výrobky. Tvoří zhruba pětinu trhu s biopotravinami. Na druhém místě jsou dětské výživy a na třetím pak ovoce a zelenina včetně šťáv. Profesor Tomáš Komprda z Ústavu technologie potravin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se před několika lety zaměřil na to, zda jsou biopotraviny opravdu tak zdravé. Výsledek byl nejednoznačný. „Pokud jsou zjištěny statisticky průkazné rozdíly ve prospěch kterékoli z porovnávaných skupin potravin, jsou při vyjádření v absolutních hodnotách daných ukazatelů tak malé, že jejich přímý dopad na lidské zdraví je v naprosté většině případů neměřitelný. Výjimkou je nižší alergenní potenciál biomléčných produktů u dětí do dvou let věku,“ píše v závěru své studie.

Zlepšení zdraví doporučuje dosáhnout změnou špatného životního stylu a špatných návyků. Přínos bio vidí spíš než v prospěchu zdraví v šetrném přístupu farmářů k přírodě. A v USA zatím tržby biobyznysu atakují hranici čtyř desítek miliard dolarů. Místní akademici už vliv na zdraví našli. Dokáže prý i škodit, konkrétně tomu, kdo propadne nutkavé potřebě jíst superzdravě. l

Dotovaný biorozmach

Jak v Česku přibývalo firem a zemědělských ploch s bioprodukty

Rok Počet Výměra % z půdního podniků půdy fondu

2006 963 281 535 6,61

2007 1318 312 890 7,35

2008 1946 341 632 8,04

2009 2689 398 407 9,38

2010 3517 448 202 10,55

2011 3920 482 927 11,40

2012 3934 488 658 11,46

2013 4060 493 394 11,68

2014 4023 494 405 11,70

2,7 mld. Kč tvořil v roce 2013 objem trhu biopotravin 1,95 mld. Kč utratili Češi za bio v roce 2013

Bioosa

Organické či biopotraviny známe už přes 90 let

1924 Rakouský filozof Rudolf Steinezr, mimo jiné zakladatel waldorfských škol, přichází s konceptem biodynamického zemědělství, bez strojených hnojiv a pesticidů.

1927 V Německu se zakládá odbytové družstvo Demeter pro produkty biodynamického zemědělství.

1928 Registrována značka Demeter a zavedena certifikace, jako certifikační organizace existuje Demeter International dodnes.

1939 Anglický agronom Walter James, 4. baron z Northbourne, se inspiruje biodynamickým zemědělstvím a přichází s termínem „organic farming“.

1962 Američanka Rachel Carsonová vydává knihu Tiché jaro (Silent Spring), kde dokumentuje negativní účinky pesticidu DDT a dalších karcinogenů používaných v zemědělství.

1970 Republikánský prezident Richard Nixon zřizuje Agenturu na ochranu přírody (EPA – Environmental Protection Agency).

1972 V USA přijat zákon o insekticidech, fungicidech a rodenticidech.

70.–80. léta Silný nárůst zájmu o organické zemědělství a jeho produkty na Západě.

80. léta Zájem o „zeleninu a ovoce bez chemie“ začíná růst i v Československu a dalších komunistických zemích.

90. léta Na Západě se biopotraviny stávají běžnou součástí nabídky obchodních řetězců, organické zemědělství začíná růst i v postkomunistických a rozvojových zemích.

2002 Celosvětový trh biopotravin dosáhl obratu 23 miliard dolarů.

2005 V bohaté italské provincii Emilia-Romagna musí stravování ve školkách a na prvním stupni základních škol využívat ze 100 procent organických surovin.

2008 Skandál se sušeným mlékem pro kojence prudce zvyšuje zájem o organickou dětskou výživu a další biopotraviny v Číně.

2011 Celosvětový trh „bio“ dosahuje 63 miliard dolarů, asi polovina z toho připadá na USA.

2013 Obrat „bio“ dosáhl 72 miliard dolarů a nadále roste.

BioČesko Podíl biofarem na celkové výměře zemědělské půdy (2013, v %)

2,4 % Evropa

5,7 % EU

11,5 % Česko

20 % Rakousko

0,6 % USA

Zdroj: FiBL, Švýcarsko

Kubánská nutnost • Po zastavení subvencí ze Sovětského svazu a dalších postkomunistických zemí přechází Kuba na samozásobení potravinami, produkovanými na „záhumencích“ a komunitních zahradách, prakticky v čistě organickém režimu (chemie je drahá a nedostupná). • „Organopónicos“ jsou velký hit a mají i své webové stránky, www.farmcuba.org.

Největší spotřebitelské trhy Retailové prodeje za rok 2013 (v % z celku)

43 % USA

40 % EU

4 % Kanada

4 % Čína

3 % Švýcarsko

Druhým největším individuálním trhem je Německo s 13 procenty, třetím Francie s 8 procenty podílu na celosvětovém obratu.

13 % Německo

8 % Francie

Bio a Fairtrade

• Poptávka po biopotravinách je v kombinaci s „fairtrade“ přínosná i pro chudé země.

• V africké Ugandě je 190 tisíc biofarem, po Indii s 650 tisíci druhý nejvyšší počet na světě; jejich tržby stouply během jedné dekády na desetinásobek. A výkup jejich kávy nebo čaje podle principů „fairtrade“ znamená vyšší příjmy.

• 80 procent vývozu organické produkce směřuje do EU. Zdroj: www.mongabay.com

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče