Češi jsou flexibilní, ale chybějí jim pravidla

11. ledna, 00:00 - Michal Půr
11. ledna, 00:00

Když jsem v Singapuru chtěl prosadit „nákup tužek“, trvalo to půl roku, říká šéf společnosti Data Spring

Jiří Skopový strávil posledních pět let v Singapuru jako šéf strategie nadnárodního koncernu Konica Minolta pro region ASEAN. V létě se vrátil do Prahy, aby se stal generálním ředitelem společnosti Data Spring, která patří do skupiny KKCG, již vlastní Karel Komárek.

* Nezdá se vám místní pracovní tempo proti Singapuru nízké?

Řekl bych, že to je úplně naopak. Alespoň mýma očima. To byla jedna z věcí, která mě překvapila. Obecně se dá říci, že v Asii se tráví více času v práci, ale nevím, nakolik je ten čas tráven efektivně. V Asii bývá problémem ne vždy efektivní komunikace. Rozhodovací procesy trvají někdy hrozně dlouho. Už jenom kulturní aspekty brání efektivnímu nakládání s časem. U nás jsme schopni si říci některé věci na rovinu a nemáme strach, že ztratíme tvář. Dokážeme často efektivně rozhodovat. Když jsem si v Singapuru chtěl prosadit „nákup tužek“, musel jsem obejít individuálně dvacet dalších lidí. Mám rád, když věci odsýpají.

* Co jsou naše největší nevýhody ve srovnání s nimi?

My Češi jsme flexibilní, kreativní, ale trošku nám chybějí pravidla, a když už je máme, tak jejich dodržování. V řadě případů nás to v konečném důsledku brzdí. Hodně věcí děláme jakoby spontánně a „na koleně“. V Singapuru uvažují spíše v rámci dlouhodobé promyšlené koncepce. Štábní kultura je tam na vyšší úrovni. Jejich soutěživost neuvěřitelně stimuluje touhu po kontinuálním vzdělávání a rozvoji.

* V Singapuru?

Většina lidí je tam velmi materiálně orientována. Octavia tam stojí tři miliony korun, ale když ji máte, tak ji musí mít i váš soused. Status je tam hrozně důležitý. I asistentka má na vizitce, že je téměř generální ředitelka. Obecně jsou na druhé straně více komunitní. Jdou si spolu spontánně v poměrně vysokém počtu lidí zasportovat, na večeři či se sejdou po práci na grilování. To u nás zase tak moc nefunguje.

* Když jste odcházel, byla úplně jiná politická situace. Vrátil jste se a jste součástí aktivit velké asijské firmy s významným podílem na čínském trhu. Cítíte ten rozdíl?

Cítím obrovský rozdíl v přístupu k těmto zemím, zejména k Číně. Když jsem přišel do Singapuru, vstupní brány do Asie, tak tam bylo relativně málo českých firem. Hodně se to změnilo, uplynulo pár let a je jich tam výrazně více. Stejně jako v Číně a dalších zemích. Zdá se, že si konečně uvědomujeme, tak jako velká část světa, že Asie může být zajímavou destinací, a to nejen pro dovolenou. Vidím ale ve světě také malý odklon od Číny jako „výrobce“. Jako Konica Minolta jsme přesouvali továrny například do Malajsie, počítá se s Indonésií a tak dále. Například v Malajsii naběhli na princip subvencí a státních podpor pro vybrané segmenty hospodářství (například ICT), oproti Číně neroste tak dynamicky cena práce a často hrají roli i politické aspekty či jazyková vybavenost obyvatelstva.

* Je to dobře?

Jsem rád, že Česko zintenzivňuje proexportní politiku. Když přijedete do Izraele nebo do Vietnamu, tak tam máme pořád skvělé jméno. Je to tak i v Japonsku. Jestli něco může České republice pomoci, tak je to budování Česka jako dobré značky.

* Není kolem startupů bublina? Často vidíte dobrý nápad, ale nemá finanční výsledky.

Ano, nápadů bývá spousta, ale problém bývá s realizací. To je největší potíž a řekl bych největší „kumšt“. V těch lepších případech přijde investor, který chce relativně rychle vydělat, a takové firmy se pak následně problematicky dále rozvíjejí. Když odejde majitel, tak se často ztrácí dynamika. Platí, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Myslím, že internet je plný příkladů, kdy se podařilo rozjet výborný nápad, ale po určité době se dané společnosti nacházejí v období přechodu ze „startupu“ na „firmu“, který ne všechny organizace překonají. Je to hodně o exekuci a vhodné strategii.

* Jak vypadá taková firma v Asii?

V Asii jsou lidé v poslední době v této oblasti strašně „nadupaní“. Obzvlášť nová generace. Každý to chce zkusit a mít úspěšný startup je tam hodně in. Viděl jsem tam řadu startupových konferencí. V Soulu máte plnou halu mladých lidí s perfektní angličtinou a perfektními nápady. Téměř všichni hledají investory. Pro ně je to jako vyhrát v loterii, jen si uvědomují, že to mohou lépe ovlivnit a pravděpodobnost je přece jen vyšší. Gambling mají Asiaté ve své DNA.

O autorovi| Michal Půr, pur@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče