Černouhelný masakr

19. ledna 2015, 00:00 - Vladan Gallistl
19. ledna 2015, 00:00

Ceny černého uhlí se v uplynulém roce dramaticky propadly. Výhled důvody k radosti neposkytuje

Na čínském trhu, který je určující pro světové ceny, stála minulý týden tuna koksovatelného uhlí 109 dolarů, přičemž na začátku roku 2014 se prodávala za 154 dolarů. Uhlí používané pro výrobu elektřiny potkal podobný propad, když se cena na evropském trhu dostala v závěru uplynulého roku podle údajů agentury Bloomberg na nejméně sedmileté minimum. Jedna tuna se prodávala za necelých sedmdesát dolarů, což představovalo více než pětinový pokles.

Cenu koksovatelného uhlí, které se používá v ocelárnách, ovlivnil vývoj v Asii a zejména v Číně. „Hlavním důvodem je pokles poptávky ze strany Číny, která je největším spotřebitelem koksovatelného uhlí,“ uvádí analytik společnosti Fio Jan Raška s tím, že k cenovému propadu přispěla i nadměrná produkce australských černouhelných těžařů. Za sníženou poptávkou čínských oceláren stojí zpomalení čínské ekonomiky, což sráží poptávku po oceli. Její spotřeba se tak v Číně meziročně snížila o 0,3 procenta na 500 milionů tun za prvních osm měsíců uplynulého roku.

Kromě trhu s koksovatelným uhlím ale Čína výrazně ovlivňuje rovněž poptávku po energetickém uhlí. Začala totiž snižovat dovozy suroviny ze zahraničí v době, kdy se její ceny na čínském trhu dostaly do blízkosti sedmiletých minim. Například na dovozy z Austrálie uvalila cla ve výši šesti procent.

Kromě toho zavedla od začátku roku nová ochranářská opatření, která se týkají kvality dováženého uhlí. Podle Deutsche Bank může proto čínská poptávka klesnout až o 9,5 procenta. Ceny energetického uhlí tak mohou pokračovat v propadu, odhaduje Bank of America Merrill Lynch. Ta proto očekává průměrnou cenu tuny uhlí v letošním roce 65 dolarů. Cena by však mohla jít dokonce až na 55 dolarů kvůli nepříznivému vývoji světové ekonomiky nebo v případě zavedení dalších ochranářských opatření v Číně.

Čínská ochranářská politika ale není jediným důvodem, který bude srážet cenu komodity. Těžba plynu z břidlic v USA totiž zlevnila plyn, což změnilo pravidla hry na americkém a následně i světovém energetickém trhu.

„V posledních dvou letech, jak šla cena plynu dolů, tak řada amerických elektráren přešla na plyn,“ uvádí Raška, „V USA začal být nadbytek černého energetického uhlí, které se začalo ve větší míře vyvážet do Evropy.“

V poslední době navíc začíná trh s uhlím ovlivňovat vývoj na trhu s ropou, jejíž cena zažívá v posledních měsících volný pád. Vliv pocítí i trh s uhlím ve střední Evropě. „Ceny energetického uhlí budou nižší než loni. Táhne je dolů cena ropy a nepříznivý vývoj evropské ekonomiky,“ upozorňuje Petr Paukner, vlastník obchodníka s uhlím a elektřinou Carbounion Bohemia. Cena ropy se přitom loni propadla o téměř padesát procent, což je nejvíce od světové finanční krize v roce 2008. Minulý týden se barel ropy Brent prodával za zhruba 45 dolarů, což je nejméně za posledních pět a půl roku.

Volný pád cen ropy se dotkne zprostředkovaně rovněž uhlí, protože ovlivní cenu zemního plynu na evropském trhu. Ceny dlouhodobých dodávek plynu z Ruska se totiž odvíjejí od cen ropy. „Obyčejně používají devítiměsíční klouzavý průměr,“ uvedl na konci minulého roku pro Financial Times Laszlo Varro z Mezinárodní energetické agentury. „Ruský plyn proto bude skutečně levný,“ dodal.

V minulých letech nicméně evropské firmy mohly vyvézt zkapalněný plyn (LNG) na asijské trhy, což z Evropy udělalo podle Varra čistého exportéra. Nyní ale ceny LNG na asijských trzích rovněž klesají. „Plyn zůstane v Evropě a bude konkurovat uhlí,“ předpovídá Varro.

Zatímco energetické uhlí čeká i letos propad, ceny uhlí pro ocelárny se budou vyvíjet rozdílně. „Cena koksovatelného uhlí bude zhruba stejná jako v minulém roce,“ uvádí Paukner. Stejně odhaduje vývoj rovněž analytik J&T Banky Bohumil Trampota: „Žádné výrazné zvýšení cen uhlí se nedá očekávat. Spíše předpokládám stagnaci cen.“

Na druhé straně bude černouhelným společnostem pomáhat několik faktorů. Zlevnění ropy jim sníží náklady a zároveň jsou na trhu k dispozici levné úvěry. Současně těžařům hraje do karet posilování dolaru (v dolarech se s uhlím obchoduje) vůči lokálním měnám, což zvyšuje jejich příjmy například v rublech, jihoafrických randech nebo v eurech, v nichž účtuje černouhelná těžařská společnost NWR.

I přes vyšší příjmy v eurech kvůli slabšímu kurzu koruny nebude mít NWR letos snadný život. „Za současných rekordně nízkých cen uhlí jsou pochybnosti, zda NWR dokáže generovat hotovost. Je to pro ně otázka života a smrti,“ upozorňuje Trampota. Podle analytika společnosti Fio Jana Rašky bude i v letošním roce NWR v provozní ztrátě. Černouhelné těžařské společnosti tak opět hrozí, že se může dostat do stejné situace jako v minulém roce, kdy prošla restrukturalizací. Při ní přišli věřitelé o zhruba devět miliard korun.

O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče