Centrální banka nespoléhá na štěstí, nýbrž na rozum

05. ledna 2015, 00:00 - PETR KRÁL BRANISLAV SAXA
05. ledna 2015, 00:00

Okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale dnes její rozhodnutí oslabit korunu jeví jako potřebné a prozíravé

V článku Martina Slaného a Jana Skopečka Falešná pýcha centrálních bankéřů (Euro 50/2014) autoři tvrdí, že „současné oživení nelze vysvětlovat devizovými intervencemi ČNB, že jde o náhodný souběh okolností“ a že Česká národní banka „má štěstí“. Cítíme potřebu na to reagovat.

Česká národní banka nikdy netvrdila, že jediným důvodem podstatně lepší kondice české ekonomiky v uplynulém roce je oslabení koruny. Zlepšení podpořila také změna fiskální politiky a alespoň v prvním pololetí nadějné oživení v eurozóně. Tyto dva faktory mohou vysvětlit zvýšení dynamiky české ekonomiky v roce 2014 v rozsahu necelých dvou procentních bodů. Skutečná změna je však ještě o 1,5 procentního bodu výraznější.

Za tímto rozdílem je třeba hledat zejména vliv oslabeného kurzu, jehož nepřímé vyčíslení je ve zpětném pohledu blízko odhadu ČNB z listopadu 2013. Již tehdy jsme tvrdili, že slabší kurz povede k urychlení růstu HDP o více než jeden procentní bod. Mimochodem, v téže době kritici ČNB věštili, že nás vlivem oslabení koruny čekají zlé časy. Mezinárodní srovnání (viz graf) ovšem ukazuje, že nic takového nepřišlo. Naopak, právě v případě České republiky se odehrála nejpozitivnější změna.

Pánové Slaný a Skopeček tvrdí, že růst české ekonomiky je dán spontánním oživením spotřeby domácností a investic firem, v nichž se dle jejich názoru v uplynulém roce odrážel pouze růst reálné kupní síly. Spotřeba a investice jsou v jejich pojetí výhradně funkcí běžného disponibilního důchodu, což je jeden ze základních prvků keynesovské ekonomie v její podobě z šedesátých a sedmdesátých let minulého století. To nás mimochodem u lidí z Institutu Václava Klause poněkud překvapuje.

JAPONSKÝ PŘÍKLAD Autoři citují dvě studie, které zpochybňují citlivost spotřeby na inflační očekávání (a skrze ně na reálné úrokové sazby) ve Spojených státech. V reakci na jednu z těchto studií však japonští ekonomové Ichiue a Nishiguchi (2013) zkoumali vztah spotřeby a očekávané inflace s využitím mikroekonomických dat o domácnostech v Japonsku, tedy v zemi, která má na rozdíl od USA dlouhodobé zkušenosti s nízkou až zápornou inflací.

Jejich výsledky naopak potvrzují předpoklady ekonomických modelů centrálních bank, neboť ukazují, že očekávání vyšší in­ fiace v budoucnosti vede k nárůstu dnešní spotřeby. Přesně tento kanál oslabení kurzu zafungoval v souladu s předpoklady ČNB. Vývoj objemu a struktury spotřeby domácností a maloobchodních tržeb od konce roku 2013 ilustruje, jak domácnosti i firmy přestaly odkládat své nákupy a vyčkávat na další pokles cen (zejména aut a dalšího zboží dlouhodobého užití).

NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY Reálné úrokové sazby, resp. inflační očekávání samozřejmě nebyly jediným hybatelem spotřeby domácností v uplynulém roce a její oživení lze vysvětlit (z nemalé části) též růstem reálné kupní síly. Pánové ovšem ve svém článku nechávají bez vysvětlení, odkud se růst reálných příjmů domácností vzal. Vystačí si pouze s tvrzením, že určitě nebyl důsledkem oslabení kurzu, neboť tomu neodpovídá časový sled událostí. Je tomu skutečně tak?

Proč tedy až poté, co došlo k oslabení koruny, roste český vývoz výrazně rychleji než zahraniční poptávka? Proč je rostoucí investiční apetit firem patrný až od konce roku 2013 a proč od téže doby výrazně zrychlil růst jejich provozních zisků? A nejsou právě souběžně rostoucí vývoz, investice i spotřeba důvodem, proč míra nezaměstnanosti od konce loňského roku klesá, začal se zvyšovat počet hodin odpracovaných v české ekonomice a oživil se růst mezd?

Na tyto otázky by měli dát pánové Slaný a Skopeček uspokojivou odpověď dříve, než začnou centrální banku obviňovat z falešné pýchy.

Zbývá dodat, že v eurozóně došlo v uplynulém roce k dalšímu prohloubení deflačních tendencí, což má vliv i na ekonomický vývoj v Česku. Nelze tak s pány Slaným a Skopečkem souhlasit ani v tom, že centrální banka měla štěstí na příznivý souběh okolností. Právě naopak, okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale ve světle nových informací jeví rozhodnutí ČNB oslabit korunu jako potřebné a prozíravé.

O autorovi| PETR KRÁL BRANISLAV SAXA, sekce měnová a statistiky, NB sekce měnová a statistiky, NB

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Šestnáctijádro Intel Core i9-7960X by mohlo mít frekvenci 2,5 GHz, našlo se v Geekbench
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít