Čekali jsme útok a on přišel

29. března, 00:00 - Lubomír Heger
29. března, 00:00

Brusel přijal zprávu o útoku odevzdaně. Ve městě s nefunkčními komunálními službami nelze čekat, že bude fungovat zrovna policie

Ibrahim Bakraoui (30) a Khalid Bakraoui (27) jsou po bratrech Carnajevových (Boston, 2013), bratrech Kouachiových (Charlie Hebdo, 2015) a bratrech Abdeslamových (Paříž, listopad 2015) čtvrtou sourozeneckou dvojicí, která se ve službách islamistické ideologie nechala naverbovat k teroristickému útoku v západní metropoli. Byli to delikventi s kriminální minulostí. Zabíjeli podomácku vyrobenými výbušninami naplněnými hřebíky, celkem při třech explozích na letišti a v metru zahynulo (kromě nich) 31 lidí.

Brusel reagoval jinak než Paříž před čtyřmi měsíci – přijal zprávu o útocích odevzdaně.

Všichni od loňského listopadu věděli, že Brusel je na seznamu cílů, počítaly s tím i bezpečnostní složky. Evropská komise proto zprvu ani nepřerušila práci. „Děsili jsme se útoku a on přišel,“ řekl v první reakci premiér Charles Michel.

Notoricky disfunkční město s 19 starosty a šesti policejními složkami, které se spolu teprve učí mluvit, je pro islamisty ideálním cílem. Z Belgie odešlo do Sýrie v minulých letech na 500 bojovníků svaté války, což z desetimilionové země dělá největšího evropského přispěvatele ozbrojených sil IS na obyvatele. V těchto dnech se vracejí domů desítky fanatiků, další sebevražedné útoky se dají očekávat. Belgické bezpečnostní složky dělají, co je v jejich silách, takže skoro nic. Odevzdanost obyvatel města, v němž je kvůli jazykovému apartheidu obtížné sehnat i instalatéra, není až tak nepochopitelná.

Zoufalci bez fantazie

Špatnou zprávou je, že pro Islámský stát a jeho evropské „agentury“ typu Sharia4Belgium, které rekrutují dobrovolníky do svých džihádistických sítí, je úterní atentát psychologickou vzpruhou. Jestli dokážou bezpečnostním složkám „před nosem“ odpálit nálože na letišti hlavního města EU a NATO, a to jen čtyři dny poté, co Belgičané dopadli organizátora útoků v Paříži Salaha Abdeslama, budou si své „zázračné“ schopnosti chtít vyzkoušet napříště ve větším měřítku. Říci, že Evropu čeká nová vlna teroru, tentokrát není prázdným tlacháním.

Přestože jsou miliony Čechů přesvědčeny o opaku, nebezpečí terorismu v západní Evropě není pořád o moc větší, než jaké panovalo uprostřed minulé dekády. Rozhodně ne větší než před třemi až čtyřmi desítkami let. Tehdy v západní Evropě řádily výjimečně dobře organizované skupiny IRA, ETA, RAF, ultralevičáci z Rudých brigád či neofašisté. Od poloviny sedmdesátých let do poloviny let devadesátých docházelo v průměru k 500 až tisíci individuálních útoků ročně, při kterých umíralo mnohonásobně více lidí, než tomu bylo v minulých dekádách.

Protivníkem bezpečnostních složek byli tenkrát vysoce motivovaní a ideologicky vyhranění teroristé, proti nimž dnešní islamisté působí jako zoufalci bez fantazie. Typickým pachatelem je nyní drobný kriminálník, jenž se stal radikálem teprve nedávno a skrze islamisty řeší vlastní životní krizi. Jeho hlavní zbraní je nevypočitatelnost a bezbřehá ochota obětovat život. Nemá žádné vlastní ideály a pracuje na zakázku hnutí, jehož jediným cílem je vtáhnout Evropu do ozbrojeného a civilizačního konfliktu. Útoky takových lidí se dají jedině „přetrpět“.

Podezřelá individua

Relativně nevysoká čísla obětí islamistů ovšem nelze smést ze stolu tvrzením, že více lidí na světě umírá pádem do vany, jak svým spolupracovníkům s oblibou připomíná Barack Obama. Na ohrožení terorismem totiž silně reagují všichni voliči různých autoritářů, jejichž rozhodovacím kritériem číslo jedna bývá v časech krize strach – ať už o sebe, nebo o děti. Takovým lidem je třeba vyslat signál, že státní orgány mají jejich bezpečí na zřeteli.

Jedinou obranou přitom není preventivní zavírání imigrantů do cel předběžného zadržení, jak se domnívá naše vláda, ale důkladné monitorování podezřelých individuí. Právě v tom Belgie selhává. Jak se Abdeslamovi dařilo prchat celé čtyři měsíce? A jak se povedlo uniknout bratrům Bakraouiovým? Kdosi tu někoho tahal za nos.

Typickým pachatelem je dnes drobný kriminálník, jenž se stal radikálem teprve nedávno a skrze islamisty řeší vlastní životní krizi.

O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče