Byznys s obecním razítkem

15. října 2012, 00:00 -
15. října 2012, 00:00

Starostové a zastupitelé si mohou měnit své louky a pole na stavební parcely, aniž by se museli obávat právního postihu

Obec Březová-Oleško v kopci nad Vraným nad Vltavou působí na první pohled idylicky. Od metropole je dostatečně vzdálená na to, aby unikla první barbarské satelitní vlně. Ne ale dost, aby tomu tak bylo navždy. Idylka se hroutí v okamžiku, kdy se místní zastupitelstvo rozhodlo pořídit nový územní plán, který by vymezil další stavební pozemky.

Co na tom, že část z nich patří právě představitelům obce. Ceny stavebních parcel jsou tu zkrátka příliš vysoké na to, aby na polích šumělo obilí a na loukách bučely krávy.

Březová je jen jednou z mnoha obcí, kde z nového územního plánu nebo změn toho současného – pokud projdou – bude profitovat i starosta a zastupitelé. Tedy ti, kteří změny nestavebních pozemků na stavební iniciovali a následně také schválili. A to naprosto legálně. Příznačné je, že sami tito zvolení zástupci lidu většinou nevidí na svém konání cokoli špatného. O konfliktu zájmů vůbec nepřemýšlejí.

S referendem na mě nechoďte Osm stovek oficiálních a desítky dalších nepřihlášených obyvatel žilo v Březové-Olešku ještě nedávno ten poklidný život, kdy se všichni místní znají jménem. Všichni se potkávali na dětských dnech nebo v místní hospodě. Nedávno tam před řadou svědků přistoupil k jednomu z těch, kteří vystupují proti plánovaným změnám územního plánu, místní svalovec a se slovy „to máš za starostu“ mu dal pěstí. Vášně v obci vzedmul nový územní plán, který vymezil pět nových lokalit. Stavebními pozemky se měla stát starostova lesní louka na okraji obce, která je součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Ani vzácný čolek velký nebo kosatec sibiřský na jiné louce nebyly dostatečným argumentem pro její nedotknutelnost. Další lokalita podle odpůrců změn navazuje na lokální biokoridor.

Část obyvatel obce se proti iniciativě radnice postavila i proto, že plochy k zastavění určené dosavadním plánem z roku 2003 ještě nejsou vyčerpány. Vzhledem ke komplikované dopravě a chybějící infrastruktuře – není tu ani školka – nevidí důvod, proč obec zatížit dalšími 250 stavebními parcelami. Pod návrh na vyhlášení referenda o další výstavbě se podepsalo 40 procent obyvatel obce. Místní referendum se totiž ukazuje jako jediný účinný prostředek ve chvíli, kdy se zdá, že by většina obyvatel mohla mít jiný názor než zastupitelstvo. Podobně se podařilo před lety zastavit překotný rozvoj v nedalekém Vraném nad Vltavou.

Starosta odmítal referendum vyhlásit s tím, že otázka už není aktuální. „Objem nových zastavitelných ploch se po projednání s dotčenými orgány značně zmenšil, většina tam už není,“ vysvětluje první muž obce Martin Bernard. „Já v Březové bydlím odjakživa. Není mým zájmem, aby tu vyrostlo město na úkor současných obyvatel. Nové plochy by obnášely maximálně 39 nových parcel,“ dodává starosta. Zastupitelstvo ale na základě rozhodnutí soudu nakonec referendum vyhlásilo.

Na úřadě starostovi leží šanon, ve kterém jsou roky zakládány požadované změny územních plánů od občanů obce. Do návrhu nového územního plánu prý nechal zapracovat většinu, aby se vědělo, co je únosné a co už ne, a obec měla v ruce argumenty. „Moje chráněná louka? Už v návrhu není. Ten druhý pozemek?

Všichni máme děti, nechci, aby si tady jednou musely stavební parcely kupovat,“ argumentuje starosta. Hlasování, které zvýší cenu jeho louky z pár korun za metr na tisícovku až dvě – za tolik se v Olešku prodávají stavební pozemky – se prý jako veřejná osoba zdrží. Učinil tak na rozdíl od dalších zainteresovaných zastupitelů už při hlasování o zadání nového územního plánu. Jistota několikanásobku versus pokuta Postoj březovského starosty nicméně patří k těm korektnějším. Klidně by totiž hlasovat mohl. „Úprava územního plánu v části, která dopadá na vlastní majetek těch, kteří o něm rozhodují, je nejen etický, ale i právní problém. Jsou přece podjatí, mají rozhodovat ve veřejném zájmu, podřazují pod něj však svůj zájem soukromý. Porušují tím přímo slib, který dávají při nástupu do funkce,“ má jasno soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který často soudí žaloby týkající se územních plánů.

Právě rozsudek tohoto soudu ale určil, že schválení územního plánu nebo jeho změn zastupitelstvem v konfliktu zájmů není důvodem pro zrušení takového aktu. Jestliže by hlasující mohl mít na věci osobní výhodu, je povinen to dle zákona o střetu zájmů oznámit, což má být zadokumentováno v zápise z jednání. Pokud tuto povinnost zastupitel nesplní, dopouští se přestupku a vystavuje se pokutě do výše padesáti tisíc. Samo o sobě to ale důvodem pro shození územního plánu není, dovodili soudci. Neexistuje podle nich dokonce ani paragraf, který by donutil zastupitele ve střetu zájmů v dané věci nehlasovat. Jelikož není odpovědný kolegům v zastupitelstvu, ale voličům, budiž mu dostatečným trestem případné příští nezvolení.

Proklamace, že politika je správa věcí veřejných, nikoli vlastní byznys s obecním, krajským či státním razítkem, dostala pěkně na frak v Moravanech u Brna. K nim se ostatně váže i zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu. Změny územního plánu, které měly zvětšit objem zastavitelných ploch o 45 hektarů a zvýšit počet obyvatel malé obce třikrát, napadli tři nespokojení občané. Žalobci poukázali také na to, že řada zastupitelů byla při přijímání změn v konfliktu zájmů.

Když starostka Marie Barešová, která se stavěla proti změnám, na zasedání zastupitele vyzvala, aby se ke konfliktu zájmů vyjádřili, odmítli.

„Historicky jediná zastupitelka vlastnící pozemky v projednávané lokalitě měla dostatek morálky, aby se zdržela hlasování. Na rozdíl od ostatních, kteří neuznali svůj střet zájmů a hlasovali pro výstavbu na svých pozemcích, popřípadě pozemcích svých blízkých,“ tvrdí Barešová.

Je přesvědčena, že právě územní plán byl důvodem, proč část zastupitelů kandidovala.

Nejvyšší správní soud změny územního plánu v obci nakonec zrušil pro procesní vady. Sama starostka, která byla fyzicky napadena osobou převlečenou za kurýra, je přesvědčena, že ani referendum, kterým místní v obci rozhodli o umírněném rozvoji, neznamená definitivní konec územních dramat.

Podobně v Jesenici u Prahy zrušil Nejvyšší správní soud kvůli procesním vadám změnu územního plánu, která měla obohatit obec dušenou koloniemi paneláků o dalšího půl milionu zastavitelných metrů. Stěžoval si občan zemědělec, z jehož polí měla změna udělat plochy pro veřejnou zeleň a stavební parcely. Ani o jedno nestál. Chápal to jako pomstu jednoho zastupitele, že mu odmítl dotčené pozemky prodat. V žalobě poukázal i na to, že ze změn měli mít prospěch rodinní příslušníci místostarosty. Ten se s tím vypořádal oznámením ostatním zastupitelům bez toho, aby se zdržel hlasování. Jaký konflikt zájmů?

„Jestli mě někdo chce morálně odsoudit, že pro to hlasuji, tak prosím, ale nevidím v tom nic nemorálního,“ dušuje se v reportáži televize Nova starosta Štěchovic Miloš Čapek. Část lesa, kterou má on a další zastupitelé změnit na stavební parcely, totiž patří právě jemu.

Starosta Městské části Křeslice Antonín Zápotocký se už několik let snaží prosadit změnu územního plánu pro výstavbu zhruba 250 domků.

I on je vlastníkem malé části předmětných pozemků. Změnu územního plánu prosazuje proto, aby se postavilo alespoň třicet domků, které by navždy znemožnily výstavbu nové komunikace ve stopě takzvaného koridoru JVK, tvrdí. Zisk z prodeje by věnoval obci, deklaroval už několikrát. Starosta Radonic Stanislav Němec chce udělat něco pro obec. Na poznámku o možném konfliktu zájmů reaguje podrážděně. „Řekněte mi, kdy budu v konfliktu: když budu hlasovat pro změnu, která umožní obci postavit obchvat, nebo když budu jako zemědělec proti?“ ptá se bývalý poslanec za ODS, farmář a developer, který v obci postavil a prodal několik desítek rodinných domků, v jedné osobě.

Radonice by chtěly změnit téměř sedmdesát hektarů oranice na komerční zónu. Část z těchto polí vlastní starosta Němec a další zastupitelé. Němec tvrdí, že zamýšlená změna územního plánu má umožnit obci vybudovat silniční obchvat, na který nemá peníze. Z každého měněného metru by měla jít stokoruna právě na obchvat. A že si zhodnotí každý svůj metr z desetikorun na tisícikoruny? Kdo jiný by měl v obci rozhodovat, když ne její obyvatelé, kteří tu žijí, ptá se starosta.

O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče