Burza z chatrče

26. října 2015, 00:00 - Petr Weikert
26. října 2015, 00:00

Honosné jméno a razítko mají i instituce bez zaměstnanců, které vyšetřuje policie

Jestli dosud existuje živý relikt kovbojských devadesátých let, jsou to komoditní burzy. Pojem, který zní na první poslech honosně, zajímá mnohdy hlavně policii i kontrolory ministerstev a jde v něm o miliardy korun. Jak byznys funguje, ukazují výsledky šetření úřadů, které týdeník Euro shromáždil.

Jako v supermarketu

Nejprve je důležité říct, čím je taková komoditní burza zajímavá. Až do roku 2011 existovala jen vágní pravidla, založit si ji mohl skoro každý. Přes burzu pak probíhaly (a dosud běží) obchody s plynem, elektřinou, dřevem či ropnými produkty. Na burze se potkají prodejci a zákazníci, uskuteční se soutěž o cenu a přibližně do týdne je obchod uzavřen.

Kromě rychlosti má burza i další lákadla.

Takový rychloobchod naplňuje jinak přísné podmínky zákona o veřejných zakázkách, takže státní úřady, města či kraje nebude nikdo popotahovat za to, že na komoditní burze nakoupily. Pak už stačí jen burzu šikovně uzpůsobit tomu, aby na ni měli přístup jen předem vybraní dodavatelé, a kouzlo nákupu je u konce.

Pak je tu ještě jedna zajímavost. Takzvaní dohodci. Tedy firmy, přes něž obchody proběhnou. Burza si je vybírá sama a zájemci o obchod, konkrétně ti, kdo získají vstupenku na burzu, mají obvykle na výběr jen z několika subjektů. Ač nakládají s veřejnými penězi a berou provize, nevzešly z otevřené veřejné soutěže a velká konkurence, potažmo tlak na nižší cenu za zprostředkování, nepanuje ani mezi nimi.

Země v západní Evropě mají obvykle jednu či dvě komoditní burzy, skandinávské země se dokonce dohodly a sdílejí společnou.

V Česku funguje komoditních burz osm. Pravda, nejsou to stovky jako například na Ukrajině, ale číslo je to i tak dost vysoké. Ministerstva průmyslu a zemědělství, která jim udělila licence, se nyní soudí se dvěma z nich kvůli odebrání povolení. Paradoxní je, že se soudí i zástupci těch burz, přes něž žádné obchody vůbec neprobíhají.

Dohodnuté sňatky

Závěry kontrol ministerstev dávají nahlédnout do hlav těch, kteří většinu českých komoditních burz provozují. Hraprako je třetí největší komoditní burzou v zemi. Podle čísel za loňský rok měla pětadvacetimilionový objem obchodů. Sídlí v Olomouci a založily ji tři firmy – Hramax, Prakov a Kovmat Trade, odtud také zkratka Hraprako. Od roku 2007 nakupovala na této burze Správa státních hmotných rezerv. Nyní – po změnách v instituci – proběhl interní audit. Sami lidé z burzy ho ještě neviděli, ale brzy pro ně budou jeho závěry klíčové. Na základě výsledků totiž podala Správa státních hmotných rezerv trestní oznámení.

Zvláštní například je, že když správa rezerv na burze nakupovala, vítězily firmy, které samy burzu založily. „Bylo to dané tím, že nikdo další neměl o vstup na burzu zájem nebo byl ten zájem velmi malý, respektive firmy nesplnily podmínky vstupu na burzu. Pokud vím, vydali jsme jednu vstupenku,“ vzpomíná Martin Černý, místopředseda burzovní komory.

Správa odhalila také potíže u leteckého petroleje uskladněného v Heřmanově Městci, což může ukazovat na fakt, že burzovní obchody probíhaly jen naoko a petrolej nebyl měněn tak, jak měl. Konkrétně jde o to, že některé parametry leteckého petroleje neplní přísná kritéria, aby mohl být použit pro stíhačky. Věc je ovšem složitější. „Kritizovaný nákup neproběhl na naší burze, ale formou otevřeného výběrového řízení, se kterým jsme neměli nic společného. Dodávky letectin. „Obchody uzavírané na Komoditní burze Profit postrádají elementární atributy, přesto je jako burzovní prezentuje a uvádí tím v omyl zejména účastníky burzovních obchodů,“ stojí v ministerské zprávě. Žádný z obchodů počínaje zářím 2012 až do začátku správního řízení se podle úřadu nedá považovat za řádný ve smyslu burzovního zákona.

Burzu založil bývalý poslanec ODS Radim Jirout, společnost Ensytra a další subjekty.

Profit dnes nefunguje, nemá web ani telefon. Když ministerstvo začalo burze licenci odebírat, Ondřej Grohar, šéf burzy, to pro deník E15 označil za účelový krok. „Výsledek správního řízení nás nepřekvapil. Od jeho zahájení bylo patrné, že ministerstvo se intenzivně snažilo, aby bylo úspěšně dotaženo do konce,“ řekl.

O zachování licence bojuje u soudu i Obchodní burza Hradec Králové. Za posledních pět let sice neuzavřela žádný obchod, přesto se jí licence a razítko burzy hodí. Její špatné dny se začaly psát v únoru 2012, kdy požádala ministerstvo průmyslu o povolení obchodovat komodity spadající do jeho působnosti. Až do té doby měla povolení jen pro rostlinné a živočišné výrobky od ministerstva zemědělství.

Resort průmyslu ale při kontrole zjistil nedodržování zákona o komoditních burzách a burza s datem vzniku září 1995 začala padat ke dnu. Průmysl začal spolupracovat s ministerstvem zemědělství, které burze vloni v lednu odebralo licenci. Spor nyní pokračuje před soudem.

Ve třech z pěti českých komoditních burz se neobchoduje.

Ve stejné situaci je i Komoditní burza Praha. S obratem 105 milionů je druhou největší, přesto se nedá dohledat, že by měla nějaké vlastní zaměstnance. V roce 2013 jí odebralo ministerstvo zemědělství povolení, burza ale podala žalobu, kterou později městský soud zamítl. V rozsudku se mimo jiné píše, že nedostatky zavdávají „důvod k pochybnostem, zda skutečným účelem alespoň podstatné části obchodů není za pomoci institutu obchodováním na komoditní burze obcházet jiné právní předpisy, například zákon o veřejných zakázkách“.

Nejvyšší správní soud ale kauzu vrátil na začátek. Správní řízení prý měl vést resort průmyslu, a nikoli zemědělství, protože průmyslu se pochybení měla týkat.

Povolení trpaslíci

Ani zbylé burzy neoplývají čilým obchodem. A když se kolem nich něco děje, je to spíše varovný signál pro ministerstvo průmyslu, od kterého mají dosud známku „bez potíží“. Příkladem může být Plodinová burza Brno. Má sice povolení od ministerstva zemědělství a podle kontrol žádné problémy, vloni ale udělala obchody jen za 47 tisíc korun a podle výročních zpráv má už několik let záporný kapitál. I její aktivity zajímají policii, tentokrát ale tu slovenskou. Jde o údajně nevýhodný obchod s cukrem z roku 2013, na nějž měla doplatit slovenská správa hmotných rezerv.

Komoditní burza Říčany zaměřená na nerosty a barevné kovy v roce 2014 zprostředkovala obchody za sedm milionů korun: burza je zřejmě jen virtuální, sídlí ve skladovém areálu svého zakladatele, firmy Gommexim Group.

Na úbytě přežívá i kdysi ambiciózní projekt ministra průmyslu za ODS Martina Římana s názvem Power Exchange Central Europe. Burza obchodující s elektřinou a zemním plynem zaznamenala vloni obchody za osm milionů a dalších 789 milionů eur v takzvaných futures, tedy spekulacích na růst i pokles cen díky k tomu, že fyzické dodání konkrétní komodity proběhne až v budoucnu. Číslo je to sice úctyhodné, nicméně u futures šlo o meziroční pokles o 30 procent.

Jediná fungující komoditní burza má domicil v Kladně. Obsahuje 95 procent všech obchodů a vloni se přes ni protočilo pět a půl miliardy korun. „Je to dáno tím, že burza vstoupila více do povědomí. Lidé zjišťují, jak je obchodování rychlé a jednoduché. Obvykle se jako první zapojí odvážlivci a pak se přidají další,“ vysvětluje Pavel Štorkán, předseda kladenské burzovní komory.

Ani ona se ovšem nevyhnula nařčení, že je neprůhledná. Stěžovala si na ni společnost Amper Market, která se nemohla domoci toho, aby se dostala mezi dodavatele, kteří na burze soutěží. Podle burzy ale Amper Market nikdy oficiálně o členství nepožádal a zřejmě zjišťoval informace pro provozovatele některých elektronických aukcí, kteří se snaží burze konkurovat. Navíc burze odmítl odtajnit své skutečné vlastníky. „Kritéria pro vstup na burzu jsou nastavena velmi objektivně burzovní komorou, která je vytvářena ze zákona za účasti státu. Jakmile někdo plní kvalitativní požadavky, může vstoupit na burzu,“ říká Pavel Štorkán.

Kladenská burza postavila svůj rozvoj na obchodech s energií. Nabízí je tam čtrnáct firem a energetická část burzy zaujímá osmdesát procent všech jejích obchodů.

Ministerstvo průmyslu kontroluje komoditní burzy i letos. Hned tři kontroly přišly podle komisaře Kaviny právě do kladenské burzy a návazně na její dohodce a další dvě na Komoditní burzu Říčany a Komoditní burzu Praha. Ministerstvo průmyslu také chystá novelu burzovního zákona, která by měla být na provozovatele o něco přísnější. Změnu má přinést i další návrh, a to že by na komoditní burzy dohlížela Česká národní banka.

I když se ale trh komoditních burz pročistí, legálně fungujících jich zůstane v Česku pět. Pro ministerstva je to velká výzva, aby uhlídala obchody, které přes ně potečou. l

Klub spáčů

Jméno burzy Objem obchodů (2014 Licence

v mil. korun)

Českomoravská komoditní burza Kladno 5448 ano

Komoditní burza Praha 105 soudí se

Hraprako 25 ano

Power Exchange Central Europe 8 (bez futures) ano

Komoditní burza Říčany 7 ano

Komoditní burza Profit 0 ne

Komoditní burza Hradec Králové 0 soudí se

Plodinová burza Brno 0 ano

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Obchody uzavírané na Komoditní burze Profit postrádají elementární atributy, přesto je jako burzovní prezentuje a uvádí tím v omyl zejména jejich účastníky.

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče