Buenos días, Plzeň

30. května, 00:00 - JAN NOVOTNÝ
30. května, 00:00

Bývalou největší českou osadu v Americe pohlcují Hispánci a hipsteři. V chicagské čtvrti Pilsen přesto zůstává česká hospoda, kostel i divadlo

Chicagská Osmnáctá ulice vypadá všelijak, jen ne moc česky. Mrakodrapy Loopu (centra města) jsou sice stále na dohled, ale člověk má při výstupu z místní nadzemky pocit, že se na moment ocitl kdesi v Mexico City. -panělské nápisy na obchodech, pouliční chaos a povedené i méně zdařilé grafiti prakticky na čemkoli OE to je zřejmě ta pravá tvář dnešního amerického předměstí.

Ještě před pár desítkami let to tady přitom vypadalo docela jinak. Padesát nebo sto let je však v této turbulentní čtvrti něco jako věčnost. Málokoho při procházce po místní hlavní silnici napadne, že chodí středem kdysi největší české osady na americkém kontinentě OE čtvrtí Pilsen. Tak se to tu jmenuje od doby, kdy si v jednom z místních domů otevřel hostinec s plzeňským pivem Matěj Škudera. Bylo to někdy v 70. letech 19. století a Škudera patřil mezi první zdejší české kolonisty. Přestože českou přítomnost odsud už dávno odvál neposedný vítr od Michiganského jezera, chicagská Plzeň se moc nezměnila. Češi dali tomuto místu jméno a zůstaly po nich skoro všechny domy, do kterých se postupně nastěhovali chudší mexičtí imigranti. Aťtak to vlastně v Plzni chodí neustále.

Ve druhé polovině 19. století tady nemajetní Češi vystřídali Němce a Iry, kteří za pár let vydělali své první americké peníze a mohli se z této špinavé dělnické kolonie vystěhovat do hezčích domů se zahradami. Když tu pak zbohatli Češi, ani oni nezůstali. Přesunuli se dál na západ a stáli u zrodu dalších chicagských osad: České Kalifornie, Cicera nebo později Berwynu.

KRUH SE UZAVÍRÁ

Kromě Plzně založili Češi v Chicagu a jeho okolí devět osad, které před sto lety obývalo zhruba 100 tisíc lidí českého původu. Chicago tak tehdy bylo po Praze a Vídni třetím největším českým městem na světě. Po odchodu Čechů se Pilsen proměnila vťcentrum hispánského živlu v kulisách českých domů. V současnosti začínají odcházet i zbohatlí Hispánci, ale tentokrát už je nenahrazují přistěhovalci. Stěhují se sem běloši z chicagského downtownu OE hipsteři hledající originální prostředí a přitom levné nájmy. Kruh se uzavírá.

Na první stopu po českých kořenech čtvrti lze narazit hned pár metrů od nadzemky (stanice 18th). Do ulice září cedule s nápisem Plzeň. Do současné hipsterské kultury tak zjevně zapadá i původní název čtvrti v češtině.

Působí zřejmě dostatečně exoticky. Nejde ale o žádné muzeum českého živlu nebo snad nějakou hospodu s plzeňským pivem. Cedule je sice česká, ale jinak vše zůstává přísně hispánské. Plzeň je mexická restaurace, v jejíž nabídce jsou burgery, tacos či kuřecí křidýlka. I české pivo byste tady hledali marně. Mezi moky dominuje místní Lagunitas, překvapivě poměrně chutný hispánský ležák.

Majitel restaurace César Augusto Gonzales přiznává, že název Plzeň zvolil kvůli tomu, že je dostatečně originální a dokáže zaujmout. Jen málokdo z jeho zákazníků ale umí rozklíčovat, že jde o původní označení celé čtvrti. „Chtěli jsme něco jiného než jen další mexickou restauraci,“ říká César. Větší výběr místních piv prý v chicagské Plzni jen tak nenajdete.

Tedy až na poslední tradiční českou hospodou, která tady ještě zůstala.

DUŠKOVA THALIA HALL

Jen pár metrů od Césarovy restaurace stojí výstavní budova, v jejímž přízemí se točí opravdové české pivo a která ve svém nitru ukrývá původní české divadlo. Přitom ještě před pár lety byla její okna zabedněná a celý dům nápadně evropského střihu chátral. Dnes je Thalia Hall i přízemní hospoda Dušek's opět živoucím centrem čtvrti. Secesní budovu, kterou v roce 1892 postavil český obchodník John Dušek, před pár lety obnovili mladí chicagští podnikatelé Bruce Finkelman a Craig Golden.

Skvěle vycítili příležitost a vsadili na budoucnost čtvrti vzdálené od centra jen pár zastávek nadzemkou. Historie budovy developera Goldena uchvátila. Když stál před lety na chátrajícím balkoně Thalia Hall, hned zavolal svému kamarádovi Bruceovi, aby sedl do auta a rychle přijel. Dům záhy koupili. Neustále objevovali nová tajemství, která byla desítky let skryta uvnitř. Divadelní sál postavili architekti Faber a Pagels podle vzoru pražské opery a do Chicaga před sto lety dojížděli na představení i herci z Prahy. Thalia Hall byla kulturním centrem chicagských Čechů sedm desetiletí. V roce 1915 se tady dokonce dojednávaly první plány na československou samostatnost. Od šedesátých let byla budova pro veřejnost uzavřena až do roku 2013, kdy ji Golden s Finkelmanem otevřeli zcela zrekonstruovanou.

Dnes je krásná Thalia Hall s dochovanými secesními prvky plná hipsterů s bradkami a barevným tetováním. České divadelníky tak vystřídala americká módní vlna. Je čas oběda a na stolech restaurace Dušek's zaujímá čestné místo pivo všech možných druhů včetně českého importu. Z jídla si ale nic českého nedáte. Pražskou šunku tady nepodávají.

CZECHS? NO, SORRY

Hned naproti přeplněné restauraci, světskému srdci čtvrti, stojí cihlový kostel svatého Prokopa. Češi ho dokončili na konci 19. století a jeho věž nápadně připomíná chrám svatého Bartoloměje v české Plzni. Kostel sousedí s farní budovou, která je dnes plná Hispánců. Vcházím dovnitř, abych se zeptal místní sekretářky na české návštěvníky kostela. Chodí sem ještě někdo z Čechů? „Z Čechů? Tak to bohužel,“ usmívá se brýlatá dáma s telefonem v ruce. Před kdysi český kostel záhy přijíždí černá dodávka. Snědí chlapíci v oblecích vytahují z nákladního prostoru bílou rakev. Vše je připraveno k obřadu. Lidé v chicagské Plzni často jen umírají. Děti se tu většinou nerodí, už sem přicházejí po svých, aš už z Čech, nebo Yucatanu.

Jméno kostela, který dnes hostí mexické pohřby, přitom nebylo vybráno českými osadníky náhodou. Prokop patřil mezi první české světce a slaví svátek 4. července, tedy v den americké nezávislosti. Z toho je patrné, jak se chicagští Češi snažili co nejvíce přimknout svůj původní domov k nové vlasti.

Chtěli se stát opravdovými Američany, k čemuž je motivovala i jejich náboženská a myšlenková roztříštěnost. Právě díky své rozmanitosti se dokázali do americké společnosti integrovat nejlépe z příchozích Východoevropanů, píše v knize Czechs of Chicagoland Malynne Sternsteinová. Kniha plná starých fotograŠí vznikla před šesti lety s pomocí informací od českých spolků v Americe.

Na jedné ze starých fotograŠí v této publikaci je vidět čilý ruch před majestátní budovou s obchody pana Křivky nebo pana Jaroše. Budova tvořící jasnou dominantu stojí na Osmnácté ulici dodnes. Vyčnívá nad nízkými cihlovými domy. Svým zašlým kamenným obložením i velkými okny odkazuje na středoevropský architektonický původ. Žádná podobná tu okolo nestojí. Teď je zavřená, vypadá zchátrale. „Možná bys to měl koupit,“ ozve se najednou neznámý hlas ze strany a probudí mě z myšlenek. Je to Jimmy. Rozesmátý třicátník s dlouhými dredy, který nápadně připomíná Boba Marleyho, mi podává svou obří dlaň. Vysvětluji, že se jen zajímám, co je to za budovu. „Víš, tahle čtvrš prošla mnoha změnami. Možná že to bylo kdysi nějaké divadlo. Ale dnes je to prázdné,“ říká Jimmy.

HASIČ TEDDY

Ještě větší tajemnost získává budova při pohledu na půlkruhový štít nad vchodem, kde je vyryt nápis C. S. A. S. Rozklíčovat podivnou zkratku mi pomáhá až Teddy Polashek, předseda Chicagského česko-amerického komunitního centra (Chicagoland Czech-American Community Center). „Je to Česko-slovanská americká síň, obrovská budova, kterou postavila česká církev a české národní organizace v Chicagu,“ vysvětluje Teddy. Peníze na stavbu budovy vybírali její majitelé mezi českými přistěhovalci. Sídlila tady například Česko-slovanská podporující společnost, vzájemná družstevní pojišťovna, jejímiž členy byli především čeští dělníci. Společnost dodnes funguje pod názvem CSA Fraternal Life.

„Tato budova měla podobný osud jako například nedaleké sídlo Plzeňského Sokola. Obě potřebují zásadní rekonstrukci,“ říká Teddy Polashek, povoláním profesionální hasič z Berwynu, západního předměstí Chicaga.

Právě tam se část Čechů uchýlila po odchodu z chicagské Plzně. V Berwynu sídlí také Teddyho organizace, založená v roce 2009. „Naším cílem je podporovat kulturní a ekonomické zájmy a také usnadňovat obchod mezi Českem a USA,“ tvrdí Teddy, jehož matka Irena odešla do Chicaga v době komunismu a otec Theodore je potomkem původních českých přistěhovalců. Teddyho starost o českou komunitu ho vynesla až do městské rady. Ve vedení Berwynu pracuje už sedmým rokem.

Teddyho centrum má ambici stát se nejdůležitějším českým bodem na Středozápadě. Sídlí kde jinde než na Cermak Road, ulici pojmenované po slavném starostovi Chicaga z 30. let a svého času jednom z nejvlivnějších Čechů Antonínu Čermákovi. Z české komunity v Chicagu vzešel kromě něj také zakladatel řetězce McDonald's Ray Kroc, který se narodil českým rodičům v Oak Parku, hned vedle Berwynu.

HOUSKY OD VESECKÝCH

Stejně jako ostatní Češi se do Berwynu v průběhu 20. století přesunula také rodina Veseckých. Její potomek Dave Vesecky dodnes provozuje poslední českou pekárnu v Chicagu.

Byznys po svém předkovi Bohumilu Veseckém, který do Chicaga přišel krátce po roce 1900, udržuje už ve čtvrté generaci. Podniká společně se svou ženou Nancy. „Jsme poslední původní český obchod na Cermak Road. Kdysi tu byla spousta českých pekáren, obchodů či restaurací. Ale česká populace už řídne,“ vypráví Nancy. „Byli jsme zvyklí na české babičky, které k nám chodily pro housky každý den. Dnes už je jich hodně málo,“ dodává blonďatá podnikatelka.

Pekařství Vesecky's Bakery je po celé čtvrti vyhlášené nejen pro české housky či chléb, ale i koláče nebo štrúdl. Už si pro ně ale chodí lidé, kteří česky nemluví. Kromě pekařství Veseckých zůstává českým mementem v Berwynu každoroční houbový festival. Ale protože Berwyn se v poslední době plní zejména Hispánci a Araby, slavnost dostala politicky korektní název: Mezinárodní houbový festival.

Chicagští Češi už se stali opravdovými Američany. Touha jejich předků plně se začlenit do nového národa byla splněna beze zbytku. l

Z české komunity v Chicagu vzešel také zakladatel řetězce McDonald's Ray Kroc, který se narodil českým rodičům v Oak Parku. Lidé v chicagské Plzni často jen umírají. Děti se tu nerodí, už sem přicházejí po svých, aš už z Čech, nebo z Yucatanu.

KDE OCHUTNAT ČESKÉ CHICAGO KLAS RESTAURANT 5734 West Cermak Road, Cicero * České pivo i česká kuchyně, místo tradičních setkání české komunity BOHEMIAN HOUSE 11 West Illinois Street, Chicago (Loop) * Středoevropská kuchyně a české speciality

VESECKY'S BAKERY 6634 Cermak Road, Berwyn * Poslední české pekařství v Chicagu (housky, chléb, koláče, štrúdl) DUŠEK'S BOARD AND BEER 1227 West 18th Street, Pilsen * Původní česká restaurace, jediné místo v Plzni s českým pivem CAFÉ PRAGUE 6710 West Belmont Avenue, Belmont * Výhradně česká kuchyně

O autorovi| JAN NOVOTNÝ, Chicago * novotnyj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče