Budoucnost je ve vodě a v důchodcích

23. prosince 2013, 00:00 - Michal Půr
23. prosince 2013, 00:00

Poměrně málo obsazené jsou ještě trhy, které nabízejí služby zvyšující kvalitu života v pozdějším věku. A diplomacie může zlepšit vnímání kvality našeho průmyslu, říká šéf ekonomické sekce ministerstva zahraničí

Zahraniční obchod vykazuje téměř každý měsíc rekordní statistiky, ale ve skutečnosti není situace vůbec ideální.

Skutečných českých exportérů totiž není zdaleka tolik, kolik by česká ekonomika potřebovala.

Převažují zadavatelé výroby, jejichž produkty vznikají v Česku z dovezených polotovarů. Konečný zisk navíc zůstává mimo území ČR. „Žádný trh není věčný a zvláště dnes je tempo nahrazování starého novým enormní. Vítězí obvykle ti, kteří nejlépe odhadnou budoucí potřeby a kteří jsou u rodící se klientely první,“ tvrdí Ivan Jukl, vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničí.

* Český export vykazuje stále velmi slušné výsledky, existuje vůbec něco, co se dá zlepšit?

Upřímně řečeno, našemu exportu se zas až tak nedaří. Jeho celkový objem sice roste, ale hodnota, kterou vyváženým výrobkům v Čechách přidáváme, přinejmenším stagnuje. Svědčí o tom jednak celkový pokles hrubé přidané hodnoty v drtivé většině odvětví, jednak skutečnost, že na rozdíl od předlistopadových dob obsahuje náš export značné množství dovezených polotovarů. Ani přidaná hodnota našeho exportu na obyvatele neodpovídá našim touhám vytvářet nová a dobře placená pracovní místa. Ve srovnání se severskými státy je zhruba 2,5krát nižší.

* Velké exportní trhy, jako jsou Čína nebo Indie, obsadily v rámci Evropy významné ekonomiky jako Německo či Francie, má smysl na ně ještě pronikat?

To je opravdu zásadní otázka a upřímná odpověď na ni by měla být vodítkem pro další přemýšlení, jak zanechat v zahraničí silnější otisk. V byznysu, a zvláště v tom mezinárodním, nepochybně platí tvrdá pravidla. Náklady na vstupenku do klubu konkurentů jsou vysoké a ani jejich částečné snížení, kterého lze mimo jiné i díky službám či různým programům státu dosáhnout, konečný úspěch negarantuje. Na druhou stranu žádný trh není věčný a zvláště dnes je tempo nahrazování starého novým enormní. Vítězí obvykle ti, kteří nejlépe odhadnou budoucí potřeby a kteří jsou u rodící se klientely první. Kdybych měl uvést příklad řešení, která potřebuje Indie, tak lze jmenovat všechny technologie vedoucí k úspoře spotřeby vody, a je celkem jedno, zda se jedná o radikální zefektivnění výroby cukru (aby odpad neobsahoval ani mililitr vody) či nealkoholických nápojů, jejichž výroba je v Indii dvakrát méně efektivní než ve vyspělých zemích.

* Existují vůbec ve světě trhy, které jsou neobsazené a kde je možné „ukousnout“ větší podíl v jednotlivých sektorech?

Už jsme se toho dotkli v minulé otázce, nové trhy, odborníci někdy mluví o „modrém oceánu“, vznikají všude po světě jako důsledek průniku společenských potřeb, technologií a firemních inovací. Kromě sektoru jako voda je velkým fenoménem a námětem k inovacím například stárnutí obyvatelstva a kvalita života v pozdním věku. Kdybych měl uvést pár příkladů, tak bych mohl jmenovat usnadňování domácí péče pomocí polohovacích lůžek či podložek a matrací zbraňujících proleženinám. Obojí už naše země umí ve světě prodávat, ale inspiraci si můžeme vzít i odjinud. Ve Švédsku se například prosazují speciálně upravené videohry pro seniory, které jim pomáhají udržet mentální kondici.

* Jak důležitá je podpora státu v případě jednotlivých exportérů? Dokážou si 24 let od revoluce poradit sami?

Kdybych se měl opřít pouze o velká exportní čísla, tak asi moc ne, protože strategická rozhodnutí většiny klíčových exportérů se odehrávají mimo naše území. Mezinárodní průzkumy však ukazují, že role státu v podpoře exportu má stále své opodstatnění, byť se v čase modernizuje a mění od subvencí k informačnímu a poradenskému servisu. Ukazuje se také, že pomoc je nejefektivnější tam, kde lze ušetřit náklady, jež vznikají v důsledku chybějících informací, které tisíce malých a středních vývozců potřebují, ale nemají k nim přístup. Jde především o informace ze zahraničních trhů týkající se poptávky či podnikatelského prostředí, jako jsou zejména změny v oblasti norem a právních předpisů. K takovýmto informacím se naopak ambasády vždy uměly dostat; jejich přenos směrem k domácím podnikům je tedy jedinečnou úlohou diplomacie, případně vládních agentur pro podporu obchodu disponujících zahraniční sítí.

* Situace na mezinárodní scéně se rychle mění a otevírají se nové trhy jako Barma či Írán. Co je největší překážkou, aby tam české firmy uspěly?

Už samotný fakt, že jde o ekonomiky, které nejsou založeny na běžných tržních principech, je bariérou. Musí se s ním však vyrovnávat každý, kdo chce na tyto trhy vstoupit, a jde tedy „jen“ o to, jak rychle a kvalitně informace o ne zcela čitelném prostředí podniky získají. O to důležitější je také umět se dostat k lidem, kteří o byznysu rozhodují, a budovat s nimi dlouhodobé vztahy. Po tomto druhu servisu je stále mezi našimi podniky velká poptávka a naše zastupitelské úřady jí vycházejí vstříc.

O autorovi| Michal Půr, pur@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče