Budoucnost je v inovacích

09. června 2014, 00:00 -
09. června 2014, 00:00

Energetická změna přináší nové ekonomické šance, tvrdí rakouský ministr hospodářství

Vloni sice rakouská ekonomika stagnovala, ale letos by se i do Rakouska měl vrátit růst. Renomované výzkumné ústavy IHS a Wifo předpověděly Rakousku pro tento i příští rok zvýšení HDP o 1,7 až dvě procenta. A jelikož je Rakousko významným obchodním partnerem České republiky, tak se týdeník EURO zeptal rakouského ministra pro vědu, výzkum a hospodářství Reinholda Mitterlehnera, jak hodlá oživení rakouského hospodářství podpořit, a diskutoval s ním i další témata z oblasti ekonomiky.

* Je pro Rakousko hospodářská krize už minulostí?

Konjunktura letos získává na obrátkách, musí ale být cíleně podpořena na všech úrovních, neboť mezinárodní prostředí zůstává obtížné. Proto jsme také například sestavili balíček pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Letos tak poskytneme našim podnikům zhruba jednu miliardu eur na úvěrech s výhodným úročením, dotacích, podílech a garancích. Kromě toho budeme snižovat vedlejší mzdové náklady, chceme etablovat flexibilnější pracovní dobu a omezit byrokratickou zátěž pro hospodářství. Jednou z našich největších konjunkturních opor je v současné době export, vloni jsme dosáhli již třetím rokem za sebou exportního rekordu.

* Rakousko má jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, co za tím stojí?

Sázíme na aktivní a flexibilní politiku trhu práce, která především pro mladé lidi obsahuje důležité programy a nabídky. Naše duální vzdělávání v podniku a v učňovské škole je světově uznávaným modelem. Vyučením poskytuje Rakousko optimální spojení mezi zprostředkováním praktických dovedností, odborným teoretickým zázemím a důležitými klíčovými kvalifikacemi. Rok co rok se tak zhruba 40 procent ročníku stane výborně vyškolenými experty. Optimální kvalifikace mladých lidí nerozhoduje jenom o jejich kariéře a osobní spokojenosti v pracovním životě, ale zajišťuje také dlouhodobý úspěch hospodářství a blahobyt země. Rozsáhlé spektrum výuky od tradičních učebních oborů až po moderní high-tech obory umožňuje poptávkově orientované vzdělávání expertů.

* Střední a východní Evropa je rozšířeným domácím trhem pro rakouské firmy. Jak vidíte hospodářskou situaci v tomto regionu?

Aktuální porovnání v rámci EU ukazují, že se střední a východní Evropa relativně dobře zotavila z globální finanční a hospodářské krize. Pozitivní trend by měl rakouské podniky posílit v tom, aby zde i nadále investovaly a rozvíjely dlouhodobé kooperace v oborech založených na znalostech a technologiích.

* Jak hodnotíte obchodní vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou a jejich potenciál? Kde vidíte další možnosti růstu vzájemné obchodní a výrobní spolupráce?

Česká republika je třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska v EU, vaše hospodářství v poslední době opět silněji rostlo, vyhlídky jsou pozitivní. Právě na základě vysokého podílu průmyslu jsou české podniky důležitými obchodními partnery pro rakouské strojírenské firmy a průmyslové dodavatele. Také v budoucnu existuje velký potenciál pro posílenou spolupráci, např. v dopravní infrastruktuře nebo v celém odvětví ekoinovací. Například je zde trend nízkoenergetického a inteligentního stavebnictví, ve kterém mohou rakouské podniky poskytnout rozsáhlé a mezinárodně vyzkoušené know-how.

* Rakouští investoři jsou velmi aktivní v prostoru střední a východní Evropy. Bude tato aktivita pokračovat nebo se rakouské firmy z důvodu hospodářské krize nebo z jiných důvodů (nestabilní politická situace) spíše stáhnou?

Na základě pozitivnějších růstových prognóz vycházejí ekonomové z toho, že se i v budoucnu naskytne mnoho možností pro přímé investice. Naše vztahy se zeměmi střední a východní Evropy se dále prohloubily, infrastruktura se průběžně zlepšuje. Čím lepší jsou rámcové podmínky a čím vyšší je právní jistota pro investory, tím více potenciálu existuje pro nové investice, růst a pracovní místa. Z toho těží všichni zúčastnění.

* Jaké hospodářské sektory vidíte jako atraktivní pro rakouské investory?

Obzvláště velké šance pro rakouské podniky jsou u technologií v energetice a životním prostředí nebo také v nezbytné infrastrukturní výstavbě, která je také podporována prostřednictvím projektů EU.

* Středoevropské země jsou tradičně silnými průmyslovými národy. Co dělá Rakousko pro to, aby průmysl udrželo doma a zabránilo jeho odchodu do Asie?

Na základě slabého růstu v Evropě a tvrdé celosvětové konkurence musíme průmyslovou politiku v Evropě více posunout do středu zájmu a propojit ji těsněji s energetickými a klimatickými cíli. Silné koncerny zajišťují růst, zaměstnanost a inovaci a jsou v hodnotovém řetězci úzce provázány s malými a středními podniky, proto potřebují jasnou perspektivu do budoucna v rámci EU. Abychom zvýšili podíl průmyslu, je však také třeba mít dobře rozvinutou výzkumnou infrastrukturu s odpovídajícími podporami a kvalifikovanou pracovní sílu.

* Energetické náklady hrají stále důležitější roli při rozhodování o umístění výrobních závodů. To je mimořádně důležité pro některá tradiční a energeticky náročná průmyslová odvětví jako např. sklářství a výrobu keramiky. Podporuje Rakousko nějakou formou i tyto obory?

Ano, například tím, že se na evropské úrovni zasazujeme o vyvážené energetické a klimatické cíle a umožňujeme rámcové podmínky, které zabraňují eskalaci energetických nákladů. Kromě toho také zjednodušujeme financování investicí, a to například skrze dotace, úrokově výhodné úvěry a garance naší podpůrné banky Austria Wirtschaftsservice.

* V České republice nesou výrobci z energeticky náročných odvětví platby za obnovitelné zdroje energií v celé výši, zatímco např. v Německu jsou tyto platby omezené. Jaká je situace v Rakousku?

Rakousko ročně dostupnou podpůrnou částku pro ekologickou energii omezuje jiným způsobem než Německo a zapracovalo také roční degresi. To pomáhá omezit nárůst nákladů navzdory ambicióznímu plánu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Náš vyvážený systém se skládá v zásadě ze tří částí: tržní ceny, odstupňovaného paušálu na ekologickou energii a příspěvku na podporu ekologické energie závislého na výkonu a spotřebě.

* Když mluvíme o energetice, myslíte si, že je realisticky možné, aby obnovitelné zdroje energie v blízké budoucnosti (10 až 15 let) mohly pokrýt celou energetickou spotřebu? Jaké jsou plány a dnešní realita v tomto ohledu v Rakousku?

Už jsme uprostřed energetické změny. S podílem výrazně více než 70 procent obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny jsme na tom dobře a jsme v popředí v mezinárodním srovnání. Aktuální čísla Eurostatu dokládají naši dobrou pozici. Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2012 činil přes 32 procent, čímž Rakousko obsadilo ve srovnání zemí EU čtvrté místo. V budoucnu bychom chtěli průkopnickou roli Rakouska dále rozvíjet díky účinnějšímu využití energie a dalšímu rozvoji udržitelných obnovitelných zdrojů energie.

* Nepoškodí podpora obnovitelných zdrojů energie evropské hospodářství a neučiní je hospodářsky nekonkurenceschopným?

Ne, to je třeba posuzovat diferencovaně. Trend ve směru nízkouhlíkového hospodářství otevírá nové šance, vyžaduje však rámcové podmínky, které zabraňují odcházení průmyslových podniků. Proto musí být v debatě o nových energetických a klimatických cílech zohledňována také mezinárodní konkurenceschopnost našich podniků, abychom zachovali investice a pracovní místa v Evropě. Také mezinárodní rámcové podmínky, otázka obchodu s emisními povolenkami a opatření proti „úniku uhlíku” (carbon leakage) musí být vyjasněna, abychom zajistili seriózní postup a zabránili neuváženým rychlým rozhodnutím.

* Vaše ministerstvo je zodpovědné i za cestovní ruch. Jak Rakousko láká turisty ze zahraničí?

Podporujeme podniky cestovního ruchu úrokově výhodnými úvěry a garancemi, aby mohly financovat své investice do nových nabídek. Kromě toho společně s Hospodářskou komorou podporujeme Rakouskou národní turistickou centrálu Österreich Werbung. Celkově je domácí cestovní ruch konjunkturní oporou a je na dobré cestě. Především prostor střední a východní Evropy přispěl díky vysokým mírám růstu k potěšitelným výsledkům. Česká republika se stala nejdůležitějším zdrojovým trhem ve střední a východní Evropě. Ještě nikdy nestrávilo tolik hostů z České republiky svoji dovolenou v Rakousku jako vloni. S 2,2 milionu přenocování obsadilo Česko v hodnocení nejdůležitějších zahraničních zdrojových trhů už sedmé místo, pro české dovolenkáře je Rakousko pátou nejoblíbenější cestovní destinací. Přitom bodujeme především jako destinace zimních sportů, ale roste i zájem o aktivní letní dovolenou.

* Vedete ministerstvo, které spojuje hospodářství a výzkum pod jednou střechou. Co Rakousko vedlo k tomuto kroku? Tradičně bývá výzkum podřízen spíše ministerstvu školství.

V novém spolkovém ministerstvu pro vědu, výzkum a hospodářství stavíme vědu cíleně do popředí a zaměřujeme se stejně jako Evropská unie na celý inovační cyklus, od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až k tržnímu využití. Právě pro hospodářství je známo, že znalosti vytvářejí budoucnost. V celosvětové konkurenci bodujeme především s inovací, kreativitou a kvalifikací. Společenské vědy, umění a právní vědy, abych jmenoval alespoň některé příklady, mají samozřejmě stejně tak svoji vysokou prioritu.

* Pro budoucnost evropského hospodářství hraje inovace stále důležitější roli. Jak podporuje Rakousko spojení mezi vědou a firmami a transfer výzkumných výsledků do praxe?

Chceme silněji rozpracovat množství průniků mezi vědou, výzkumem a hospodářstvím a využít nové šance. Například s našimi centry znalostního transferu, které začaly fungovat na jaře. Když přeneseme inovativní nápady jako nové produkty nebo technologie rychleji na trh, vypracujeme si konkurenční výhodu, která přináší výhody univerzitám a podnikům. Jako modely best practice slouží například Laboratoře Christiana Dopplera a tzv. centra COMET, ve kterých se uskutečňuje mezinárodně konkurenceschopný špičkový výzkum. Naše kompetenční centra se starají o to, aby se inovativní nápady od univerzit a výzkumných center co nejrychleji dostaly k podnikům a přeměnily se na investice. Celkově se Rakousko v Evropě profiluje jako silný a propojený partner v oblasti výzkumu a inovací, což se ukazuje i v tom, že jsme v poslední době získali více prostředků z programů EU. Do roku 2020 chceme zvýšit čerpání z evropského programu Horizont o 50 procent na alespoň 1,5 miliardy eur. Neboť každé euro, které je investováno do inovací, se v dlouhodobém měřítku mnohonásobně vyplácí v růstu a pracovních místech.

* Vezmeme-li v potaz veškeré inovace, kde vidíte rakouské, resp. české hospodářství za 20 až 30 let? Čeká nás „růžová budoucnost“, nebo budou naše země a celá Evropa zastíněny rychle rostoucími zeměmi Asie, Ameriky, nebo dokonce Afriky?

Pohled na naše exportní destinace ukazuje nadále velký význam silných sousedních států. Tady je třeba využívat šance na obou stranách a rozvíjet spolupráci. I když chceme s naší exportní ofenzivou silněji vstoupit především na budoucí trhy v nově industrializovaných zemích, nejsou tradiční trhy zanedbávány. Česká republika tak každopádně zůstane velmi důležitým hospodářským partnerem Rakouska. Abychom zůstali trvale úspěšní na světových trzích, musíme však ještě silněji sázet na výzkum, technologie a inovace. Tam leží budoucnost.

Reinhold Mitterlehner (58) Vystudoval práva na Univerzitě Johanna Keplera v Linci. Následně pracoval ve vedoucích pozicích pro Rakouský hospodářský spolek a Rakouskou hospodářskou komoru (WKO). Od roku 2000 byl poslancem Národní rady Rakouska a v roce 2008 se stal rakouským ministrem hospodářství, rodiny a mládeže, vloni byl jmenován ministrem pro vědu, výzkum a hospodářství. Je ženatý, má tři dcery. S 2,2 milionu přenocování obsadilo Česko v hodnocení nejdůležitějších zahraničních zdrojových trhů už sedmé místo.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče