Budeme platit bankám za naše úspory?

16. dubna, 00:00 - MARTIN PROS
16. dubna, 00:00

Lepší než mechanické posílání výplaty na účet je investovat úspory do jiných produktů

Vývoj na finančních trzích otevřel diskusi, zda banky mají platit střadatelům za to, že si u nich uložili peníze, nebo překvapivě naopak – jestli občané mají platit bankám, když jejich úspory spí na účtech bankovních domů. Poslední trendy generují otázky, na které nemáme připraveny odpovědi. Mám kromě nemalých bankovních poplatků ještě navíc platit za to, že moje peníze jsou mrtvé a nepřinášejí mi žádný výnos? Proč bych měl nést náklady bank? Není proto lepší si peníze nechat v hotovosti doma? Pokud se zavedou záporné sazby, může to donutit každého z nás, abychom bankám platili další poplatky za to, že si vzaly naše úspory, i když s nimi nic nedělají.

Rozhodně je dobře, že se záporné sazby vezou na vlně zájmu centrálních bank. Nemusíme chodit daleko. Evropská centrální banka se odhodlala srazit svoji depozitní sazbu do křivek pod nulou a snížila ji na minus 0,4 procenta.

Strategické uvažování lídrů měnové politiky ale nemá vliv na chování většiny členů rady naší centrální banky. Česká národní banka drží hlavní sazbu na technické nule a jako formu nestandardní měnové politiky si vybrala devizové intervence. Od listopadu 2013 pod palbou názorů odborné veřejnosti centrální banka stále urputně intervenuje proti koruně s cílem zejména zvýšit inflaci, jelikož poměrně výrazně podstřeluje svůj inflační cíl. Nabízí se otázka, zda není vhodné, aby ČNB rovněž snížila svoji hlavní sazbu do záporu, aby se nezvětšoval úrokový diferenciál mezi Českou republikou a eurozónou.

NEPRŮSTŘELNÁ LOGIKA

Co vlastně brání zavedení minusových sazeb?

Zdánlivě je to nemyslitelné, ale když se nad tím zamyslíme, z technického či právního pohledu není žádný problém zavést negativní repo sazbu. Klíčová sazba slouží k tomu, že centrální banka si díky ní stahuje přebytečnou likviditu z trhu – jinými slovy si komerční banky na dva týdny u ČNB bezpečně ukládají peníze, které nepotřebují. Platí, že čím nižší je sazba, tím nižší je motivace ukládat si likviditu u centrální banky a tím větší motivace úvěrovat reálnou ekonomiku. Logicky by se zdálo, že centrální banka odrazuje komerční banky, aby si u ní ukládaly, když za úložky nic nedostanou.

Jenže když výnosy státních dluhopisů jsou u většiny splatností záporné, musí stále existovat vysoká motivace bank ukládat si likviditu u centrální banky. Přesněji se jedná o likviditu, kterou banky nejsou schopné rozpůjčovat na trhu samy a peněžních prostředků leží v bankách opravdu mnoho. Jedním z důvodů, proč banky nepouštějí likviditu na trh, je skutečnost, že existuje malý počet projektů, které jsou zajímavé na profinancování, ale to bude spíše platit z pohledu bank. Většinou jim v tom brání konzervativní přístup při hodnocení jednotlivých projektů, a proto úvěry nejsou poskytovány.

Při zavedení jakékoli sazby musí centrální banka pečlivě zvažovat jednotlivá pro a proti. Zavedení minusové repo sazby by sice negativně dopadlo na nás občany, kteří máme mrtvé úspory v bankách, ale na druhé straně by mohlo nastartovat naše banky, aby začaly přemýšlet jinak a odhodlaly se pumpovat likviditu do reálné ekonomiky. Jak platí v investičním bankovnictví staré pravidlo: ve výsledku by to pomohlo úplně všem. Zvýšený objem peněžních prostředků v reálné ekonomice by pomohl ke zvýšení spotřeby občanů a pozitivně by se také odrazil na rostoucích investicích jak podnikatelů a firem, tak běžných střadatelů, kteří by mohli začít vyhledávat jiné produkty, než jsou standardní úložky na účtech bank.

Ve vztahu k právní problematice jsou na repo sazbu sice navázány některé zákonné sankce, ale tyto sankce jsou defi novány jako repo sazba plus dostatečně vysoká marže.

Při snížení repo sazby do mírného záporu by sankční sazba zůstala i nadále kladná. V nejhorším případě (při velkém snížení repo sazby do záporu, což je pouze teoretická možnost) by sankční sazba mohla klesnout na nulu. Sankční sazba by nikdy nemohla být záporná, jinak by se nejednalo o sankci. Není tedy důvod se minimálně bránit diskusi o zavedení záporných sazeb.

POŠLETE JE JINAM

Navíc existují také kladné stránky ponoření se do minusových vod úrokových sazeb. Pozitivní je, že když už máme zase něco bankám platit, aniž víme přesně za co, měli bychom se aspoň zamyslet, zda mechanické posílání výplaty na účet je cestou, jak si uspořit peníze. Rozhodně není. Je lepší investovat úspory do jiných produktů, kdy některé z finančních nástrojů samozřejmě opět mohou poskytovat peněžní ústavy. Můžeme svoje peněžní prostředky proto přesunout jinam.

Minusové sazby by dále mohly vést k tomu, že dojde ke snížení hypotečních úvěrů, které banky poskytují občanům. To je také pozitivní zpráva.

Záporná sazba ale může především posloužit samotné centrální bance. Když už ČNB intervenuje proti koruně, a navíc oznámila, že bude „poctivě“ intervenovat až do poloviny roku 2017, zavedením záporných sazeb by aspoň snížila tlak spekulantů, kteří útočí na posílení koruny. Finanční dravci totiž nakupují koruny, a aby se jim alespoň trochu zhodnocovaly, kupují státní dluhopisy, kterým proto klesají výnosy. Zavedením záporných sazeb by se rovněž snížila výnosnost českých aktiv, čímž by se snížila motivace spekulovat ve prospěch koruny. Centrální banka by nemusela tolik intervenovat proti koruně a snížilo by to budoucí ztráty ČNB po posílení koruny, které s velkou pravděpodobností budou následovat.

Rovněž by negativní sazba mohla pomoci k hladšímu exitu z devizových intervencí, který centrální banka při jejich zavedení důkladně nevyhodnotila, jak je nyní zcela zřejmé.

V konečné fázi jsou negativní sazby výhodou také pro každou zadluženou vládu, která si bude půjčovat za minimálně možné sazby. I když nakonec centrální banka zavede záporné sazby, nemusí se to hned zrcadlit na trhu, kdy je komerční banky nemusejí přenášet na své klienty, takže své sazby ponechají na nule. Jak ukazují studie, zavedení záporných sazeb centrální bankou nevedlo zpravidla k tomu, aby ke stejnému kroku přistoupily komerční banky a přenesly svoje ztráty na střadatele. Ostatně těžko by se to bankám vysvětlovalo, za co mají vlastně klienti platit. Proto si myslím, že zavedení negativních sazeb dává alespoň krátkodobě smysl. ?

V nejhorším případě by sankční sazba mohla klesnout na nulu. Sankční sazba by nikdy nemohla být záporná, jinak by se nejednalo o sankci. Není tedy důvod se minimálně bránit diskusi o zavedení záporných sazeb.

O autorovi| MARTIN PROS ?? ekonomický expert ČSSD, bývalý náměstek ministra financí s odpovědností za finanční trhy

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče