Bude to náš let na Měsíc

04. února 2013, 00:00 - Jakub Křešnička
04. února 2013, 00:00

Elektronizace státu by přinesla úsporu až 100 miliard korun ročně, ale i další bonusy, říká předseda představenstva a jeden ze zakladatelů firmy Software602

Firmu Software602 si snad každý spojí s kdysi populárním textovým editorem T602. Ještě dnes se při tvorbě textových dokumentů od obrazovky leckdy ozve „zlatá šestsetdvojka!“, přestože firma sama se kancelářskému softwaru už dlouho nevěnuje. Od roku 2004 se zaměřuje na interaktivní formuláře, elektronické dokumenty a řešení pro jejich správu. „Postupně jsme úplně změnili byznys model. Vznikly skutečně chytré formuláře, které fungují jako miniaplikace zjednodušující život. Nebyla to cílená vize, ale postupný proces. Roli sehrálo štěstí, ale to přeje připraveným,“ říká předseda představenstva a jeden ze zakladatelů společnosti Software602 Richard Kaucký. Jméno firmy je teď známé hlavně v souvislosti s projektem datových schránek. Software602 je navíc proslulý svými systémy, které jako jedny z mála v Evropě umějí ověřit certifikáty všech 150 evropských certifikačních autorit.

* S elektronizací je asi v Česku oproti jiným zemím problém, že ji legislativa umožňuje, ale nikoho k tomu nenutí…

A navíc ji nasazují komerční firmy! Veřejná správa řeší jinou úlohu – potřebuje rozumným způsobem sesbírat data, dostat je do svých agendových systémů a spisové služby. Tam pracují pseudopapírovým způsobem, byť v elektronické podobě. Málokterý úřad vystavuje podání tak, aby jim do systémů padala data. To by se snad se základními registry mělo změnit. Komerce s tím pracuje naprosto standardním způsobem. Samozřejmě je za tím zjednodušení procesů a výrazná úspora.

* Myslíte, že do veřejné správy to musí přijít centrálním rozhodnutím?

Dokud premiér neprohlásí, že chceme být první zemí, která bude mít do deseti let plně elektronizovanou veřejnou správu, půjde to pomalu. A elektronizací nemyslím jen sezení u počítače, toho minimálně třetina populace nikdy nebude schopna. Snížením dojezdové vzdálenosti přiblížil Czech Point elektronizaci i této třetině populace a díky tomu jsme v EU velmi napřed. S datovou schránkou lze teď udělat prakticky kterýkoli úřednický úkon. Kdyby všechno fungovalo, jak by mělo, ušetřilo by se 300 milionů hodin a tím i 100 miliard korun ročně!

* Aby se těch 300 milionů hodin nepřevedlo na nezaměstnanost…

Spíš by se tím zvýšila efektivita. Jeden můj kamarád postižený nefunkčností centrálního registru vozidel promrhal dvacet hodin. Proces elektronizace by navíc nepřinesl jen výrazné úspory času a peněz. Díky digitálním stopám a snadné ověřitelnosti každého úkonu nebude třeba stále složitě novelizovat zákon o veřejných zakázkách. Omezí se tím bezpochyby i korupce. Také nechápu – když existuje jasný model toho, kudy uniká spotřební daň – proč se stát jednoduše nebrání elektronizací. Stačilo by, aby daňový doklad, který je předmětem spotřební daně, byl povinně zasílán do datové schránky ministerstva financí. To na automaticky shromážděná data pošle analytický software, který v nich velmi snadno ukáže na podezřelé transakce. Jako je tomu u pojišťovacích podvodů. Údajně to představuje dalších zhruba patnáct ušetřených miliard na daňových podvodech.

* Máte také odhady, jakou investici od státu by si zavedení elektronizace vyžádalo?

Stačilo by změnit legislativu a pustit investiční prostředky tak, aby si to firmy zařídily samy. Oproti přínosu by se to dalo pořídit za relativně malé peníze. Na druhou stranu, pokud chci letět na Měsíc, musím být připraven na to, že mě to bude něco stát. Podobně to přinese i další přidanou hodnotu. Ale to musí mít někdo odvahu i v době, která tomu není zrovna příznivá. Říct, utratím tolik a tolik peněz, ale přinese to podstatně více, když se budeme dívat za horizont jednoho volebního období.

* Jaká by byla návratnost takové investice?

To je opravdu makroekonomický pohled. Nevím, jestli někdo spočítal, kolik přinesl let na Měsíc. Jde přepočítat, že se teflon začal používat i na pánve? S obojím je spojena spousta věcí, která se nedá tak snadno změřit.

* A jak se budou investice vracet vaší firmě?

Předpokládáme růst jak u našich klientů, tak i získání nových klientů. Jestliže teď máme tržby zhruba 175 milionů, ideální by byl růst přibližně o dvacet procent ročně.

* Kdysi jste říkal, že si umíte představit jak prodej Software602, tak akvizice v zahraničí. Jaká je vaše představa teď?

Nikdy neříkej nikdy. Zatím mě to baví, takže nevidím důvod k prodeji. Muselo by to být dostatečně zajímavé nejen pro akcionáře. Druhou možnost také nemůžu vyloučit. Ve chvíli, kdy chcete jít na nový trh, je to jedna z možností. Mně to sice všichni rozmlouvají, ale věřím třeba Rakousku. Máme společné kořeny i vazby, navíc ten trh je neuvěřitelně stabilní a bonitní. l

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče