Bublina jménem Galileo

27. května 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
27. května 2013, 00:00

Přínos evropské satelitní agentury pro českou metropoli je sporný. Do Prahy se jezdí pro razítka, byznys s daty ale zůstane v západní Evropě

Když se loni v září slavnostně otevíralo pražské ústředí Evropské agentury pro systémy družicové navigace (GSA), byla to velká sláva. Nejen proto, že se po šestiletém úsilí podařilo udat temný a opuštěný palác v Holešovicích, kde kdysi sídlila Česká konsolidační agentura. Česká metropole totiž konečně poté, co si nechala Budapešťskými vyfouknout sídlo Evropského technologického institutu, dokázala, že i ona může mít nějakou tu evropskou agenturu.

Prozatím však zůstalo jen u politického gesta. Ne že by GSA nefungovala – v Holešovicích pracuje zhruba sedmdesát úředníků a Brusel plánuje, že až se evropský navigační systém Galileo v roce 2015 naplno rozběhne, stoupne počet zaměstnanců v holešovickém ústředí na dvojnásobek. Praha se sice centrem vesmírného byznysu nestala, blízkost unijních euroúředníků rozhodujících o osudech evropské odpovědi na americkou technologii GPS je ale podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše klíčová.

Na pivo s úředníkem „Jsme přímo u zdroje a můžeme s GSA komunikovat na nejvyšší úrovni. Všichni nám závidějí, že si o projektech popovídáme večer u piva a nemusíme kvůli tomu jezdit do Bruselu,“ říká Dobeš. Slova o tom, že ze sídla agentury má Praha jen anonymní byrokraty, neslyší expert ministerstva dopravy rád. „Tady nesídlí zdaleka jen administrativa a právní servis. Z Prahy se řídí například takzvaná exploatace. Stručně řečeno právě ústředí GSA garantuje, že v operační fázi Galilea bude existovat dostatečný počet aplikací a uživatelů. A to není zrovna malá úloha,“ argumentuje Dobeš.

Jenže mít možnost zajít si na pivo s klíčovými euroúředníky není pro Galileo určující.

Celý projekt evropské navigace (GNSS) se výrazně posunuje od razítek a plánování k nabízení komerčních služeb. Potenciál nových aplikací, které by fungovaly na základě dat z GNSS, je obrovský. Současnou hodnotu trhu, na němž by se mohla uplatnit data z Galilea, Brusel odhaduje na 150 miliard eur – se solidním růstem, který by do pěti let mohl dosáhnout téměř 250 miliard eur.

Jestli EU na takový balík dosáhne, bude záležet především na tom, kolik firem postaví své aplikace na datech z evropských satelitů. A jak se zdá, pražské ústředí GSA bude v komerční fázi Galilea místem, kde se budou dávat razítka, nikoli dojednávat konkrétní obchody. „Úspěšnost Galilea není v počtu satelitů, ale v počtu uživatelů a kvalitě servisu,“ prohlásil před třemi týdny Didier Faivre, ředitel programu Galileo při Evropské kosmické agentuře.

Starý dobrý Brusel Ledacos ohledně zmiňovaných služeb naznačuje otevření servisního střediska GNSS (GSC), které od poloviny května funguje v Torrejónu nedaleko Madridu. Právě GSC, na nějž EU uvolnila 30 milionů eur, má sloužit jako kontaktní místo pro firmy, které budou mít zájem o data z Galilea, a to včetně poradenství a nepřetržitého helpdesku. Prozatím nejde o víc než informační kancelář.

To se má ale brzy změnit. V polovině roku 2015 vznikne samotné uživatelské jádro evropské obdoby GPS – rozhraní, přes které komerční data poplynou v reálném čase. Technologické srdce Galilea však podle všeho v české metropoli na rozdíl od toho úřednického tlouct nebude. O Praze se zatím žádný dokument Evropské komise nezmiňuje. A GSA do Prahy láká především zaměstnance, kteří budou pracovat uvnitř agentury.

Pro servisní středisko GSC hledá Evropská komise supervizora, který by měl fungovat jako spojka mezi pražským a španělským centrem. Úředník s platem 6300 eur měsíčně nastoupí od září – jenže do Bruselu. Byť s tím, že se místo výkonu práce může ještě změnit. Stejně tak do Bruselu vede i další vypsaný post GSA – technický manažer zmíněné exploatace. Jen na okraj: Belgie je výhodná i finančně. Zatímco v sídle evropských institucí pobírají zaměstnanci plný tabulkový plat, v Praze se jim kvůli přepočtovému koeficientu krátí na 84 procent.

Postů, které se sice oficiálně vypisují z Prahy, vedou ale jinam do Evropy, je více.

Ani spolehlivost a zabezpečení systému Galileo se nebudou řídit z české metropole.

Bezpečnostní a monitorovací centrum družicové sítě EU (GSMC) vzniká ve francouzském Saint Germain en Laye. Druhé středisko GSMC se pak rozběhne v britském Swanwicku. Z obou lokalit se bude spravovat mimo jiné veřejně regulovaná služba, tedy připojení na síť GNSS, které bude vyhrazené třeba pro policii, armádu nebo záchranáře. Britové a Francouzi jsou pověřeni rozdáváním kryptografických klíčů, kterými si vybrané úřady budou moci „odemknout“ plné využívání dat z Galilea.

Agentura spravující evropské satelity je rozdrobená i v oblastech, které měly od počátků spadat pod Prahu. Zdánlivý detail: ač je papírově sídlo GSA v české metropoli již téměř tři čtvrtě roku, kontakty na mluvčí agentury vedou do Bruselu.

Nitky vedou k nám Karel Dobeš je ovšem optimista. Význam Prahy je podle něj především v tom, že se tu sbíhají nitky. „Od nás se řídí a koordinují programy vývoje aplikací a budou se rozdělovat prostředky na výzkum a vývoj, ale i reálné uplatnění aplikací v praxi,“ zdůrazňuje. Platí to i pro české firmy. Třeba Česká spořitelna vede pro GSA korunové účty a agenturu z Bruselu do Prahy stěhovala zličínská společnost Team Relocations. Špatně si nevedeme ani v technologické oblasti. Návaznost na Galileo mají desítky českých firem a vysokých škol, a to jak na samotnou satelitní síť, tak na vývoj aplikací, které pod ní jednou poběží. Vzhledem k tomu, že Galileo má do roku 2020 od Evropské komise přiklepnutých dalších bezmála osm miliard eur, bylo by škoda je alespoň okrajově nevyužít. Sám Dobeš by si přál vytěžit z českého ústředí GSA mnohem více. „Je to ale na samotných vývojářích, ta iniciativa musí přijít od nich, zdola,“ argumentuje vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA.

Jestli je ale díky holešovickému sídlu napojení na evropskou satelitní agenturu přínosnější a pohotovější, než je Dobešem zmiňované pivo s klíčovým euroúředníkem, není prozatím vůbec jisté. l •

Mýto a m obily

Potenciální trh pro aplikace GNSS podle segmentů (v %)

Mýto, automobilová doprava 54,0

Mobilní aplikace 43,7

Zemědělství 1,0

Geodezie 0,6

Letectví 0,5

Námořní doprava 0,1

Ostatní 0,1

Zdroj: GNSS Market Report, 2012

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče