Bruselská mňamka

22. prosince 2014, 00:00 - Petr Holec
22. prosince 2014, 00:00

Před Vánocemi začala v EU platit povinnost restauratérů informovat o alergenech

Další nesmysl bruselských úředníků, kteří potřebují ospravedlnit svůj plat za peníze jiných. Tak popisují mnozí čeští restauratéři nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o poskytování informací o potravinách, do nějž patří i povinnost informovat v restauracích o vybraných alergenech. To vstoupilo v platnost 13. prosince, a přestože příslušné české úřady pohrozily brzkými kontrolami, zhostily se nové situace restaurace, hospody i bufety po svém. Jako obvykle v případě nejasné vyhlášky EU především minimalizací škod. Třeba Koštovna u Počtů na Letné, nabízející v menu polévky, domácí paštiky i hovězí tatarák, pověsila na dveře ceduli s oznámením, že „informace o obsažených alergenech poskytne obsluha na vyžádání zákazníka“. Holešovická Kozlovna dala na poličku seznam se 14 alergeny. Nejrafinovaněji jako obvykle zareagovaly některé vietnamské bufety – nijak. Možná si myslí, že asijského jídla se evropské směrnice netýkají. Tohle nebude legrace Málokdo zpochybňuje právo alergiků na důležitou informaci o alergenech. Problém s novým nařízením EU tkví podle restauratérů v dvojím: zaprvé ve skutečnosti, že nikdo vlastně vyhlášku přesně nezná, a zadruhé, že nejvíc komplikuje život těm, kteří žádný problém s alergiky nikdy neměli, zatímco v laciných bufetech a hospodách, kde alergeny bývají tím nejmenším nebezpečím, vše zůstane při starém. „Dá se pochopit, že má někdo zdravotní problémy, proč to ale máme řešit my? Je to pro nás jen další zbytečná zátěž,“ říká šéfkuchař a majitel tří pražských restaurací Zdeněk Pohlreich.

Jeho slova potvrdila už před časem známá britská kuchařka a expertka na jídlo Prue Leithová, jež dílo evropských poslanců a úředníků nazvala „byrokratickou noční můrou“.

S novou vyhláškou se totiž celkem snadno vyrovnají velké gastronomické řetězce nebo fast foody s omezeným a stálejším menu i dodavateli ingrediencí, jimž se alergeny v jídlech téměř nemění. Horší je to pro lepší restaurace: ty své dodavatele i menu mění často, někdy i několikrát denně. Pokud by musely alergeny uvádět v menu, permanentně by jen přepisovaly jídelní lístky.

„Je to pěkná hovadina. Proto máme seznam alergenů odděleně a hostům ho v případě konkrétního jídla sdělí personál,“ vysvětluje Jan Punčochář, šéfkuchař restaurace Grand Cru. Sám má alergii na mrkev a na ořechy, nikdy ale neměl v restauraci problém; stejně jako ostatní alergici se prostě zeptal, jestli dané jídlo neobsahuje ingredience, na které je alergický. „Nikdy jsme s tím v restauraci neměli problém, nikdo u nás nikdy nedostal alergický záchvat. Já měním menu dvakrát denně, takže bych místo vaření teď seděl celý den u počítače a přepisoval menu,“ dodává.

Pravda je, že nová vyhláška EU nenařizuje povinnost vypisovat alergeny na jídelníček, jak to interpretovala některá média. Možnosti informovat hosty jsou tři: vepsat alergeny k jídlům na menu, v bufetech je přidat na tabuli nebo údaje o nich poskytnout na vyžádání.

Ironie je v tom, že zatímco některé lepší restaurace se zasvěcenou obsluhou začaly alergeny vypisovat, mnohé bufety s bídnou hygienou i češtinou personálu neudělaly vůbec nic. Případně zůstaly u toho, že údaje poskytnou. Situace tak připomíná jinou slavnou bruselskou vyhlášku: bezdotykové baterie v restauracích. Přestože i ty EU vyhlásila s možností volby nášlapných kohoutků, české úřady je nekompromisně nařídily bez tohoto výběru. Svůj omyl sice nenápadně po pár letech zrušily, to už ale za bezdotykové baterie hospodští dávno utratili zbytečné peníze. „Je to jen tahání peněz z lidí. Místo aby úředníci šli po nekvalitních restauracích, budou teď kontrolovat i ty lepší, kde je jídlo kvalitní a obsluha každému poradí,“ říká Punčochář. I on upozorňuje na nesmyslnou, a často dokonce chybnou českou nekompromisnost ohledně nařízení EU. Mnohé staré i vyhlášené restaurace v západní části EU nesplňují řadu kritérií, která tupě vyžadují čeští úředníci a kontroloři.

Pozor na zadek Punčochář i Pohlreich se navíc shodují v jednom: menu je vizitkou každého lepšího podniku, jednou z prvních vizuálních informací, které host vnímá. Jídelní lístek s vypsanými alergeny u všech položek by připomínal nekonečnou bichli blafů známou z Pohlreichova televizního pořadu Ano, šéfe! „Je to jen další byrokracie, řeším úplně jiné věci,“ říká spolumajitel restaurace Red Pif Milan Bartoš. Ten nařízení EU vyřešil tak, že jídla v menu očísloval stejnými čísly, jaká mají alergeny v odděleném seznamu. „Viděl jsem to už dřív v zahraničí a smál jsem se, jaká je to blbost. Ani nevím, jestli to teď mám správně. Jestli ale přijde nějaká kontrola a řekne, že ne, nakopu jí zadek,“ dodává. l

Je to jen tahání peněz z lidí. Místo aby úředníci šli po nekvalitních restauracích, budou teď kontrolovat i ty lepší, kde je jídlo kvalitní a obsluha každému poradí.

O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče