Brusel

06. ledna 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
06. ledna 2014, 00:00

Strany finalizují kandidátky do květnových eurovoleb. O lukrativní posty se leckde strhla bitva

V kanceláři poradenské firmy BXL Consulting za Prašnou branou bylo před Vánocemi rušno a klienti stíhali své schůzky doslova za pět minut dvanáct. „Po Novém roce mě tu už neuvidíte,“ prohlašoval rezolutně Pavel Telička. Pokud vše půjde podle plánu, odstěhuje se úspěšný lobbista brzy nejen ze své pražské, ale i bruselské kanceláře. Byť jen o několik bloků dál.

První český eurokomisař, který se od roku 2004 věnuje naplno profesionálnímu lobbingu v evropských strukturách, totiž svou firmu rozpustil a chystá se kandidovat do Evropského parlamentu jako jednička za hnutí ANO. Není sám. Hned za ním bude na volebním lístku babišovců Teličkův partner z BXL Petr Ježek. Mimochodem další bývalý státní úředník, který se „udělal pro sebe“. Následovat bude hned několik dam, ujišťuje Telička, kterého si třeba pražský magistrát před dvěma roky najal, aby v Bruselu dojednal extra dotace pro kontroverzní trojskou čističku.

Definitivní rozhodnutí, koho babišovci pošlou do bruselských parlamentních struktur, kde je pro Čechy připraveno 21 křesel, padne do poloviny ledna. S výjimkou lidovců, kteří sestavili soupisku do EU s ročním předstihem již loni v květnu, mají v prvních dnech nového roku napilno snad ve všech stranách. Uzávěrku a konečné schválení kandidátek do eurovoleb má naplánované také ODS, sociální demokraté, ale třeba i zelení, kteří doufají, že osloví voliče svým projektem celoevropských primárek i tím, že do Prahy sezvou evropské zelené lídry. Jména svých možných zástupců v Evropském parlamentu sepisuje také Úsvit přímé demokracie, který podle svého mluvčího Jaroslava Nováka Večerníčka vyrukuje brzy se „zkušeným a renomovaným lídrem“.

Sestavit kandidátní listinu pro Evropu je oproti českému parlamentu o něco snazší. Ve volbách do europarlamentu je celé Česko jedním volebním obvodem, všichni dostávají do schránek jediný stranický lístek, a nehrozí proto, že by v některých regionech bylo plno, zatímco jinde se kandidátů nedostávalo. Zdaleka také neplatí, že by soupiska pro evropské volby byla odkladištěm nešťastníků, kteří se neprobojovali do Parlamentu v Česku. Zatímco třeba v ODS a ČSSD si cestičky na kandidátku vyšlapávají matadoři, jinde je o čelné pozice zájem především mezi nováčky. Ostatně ani tomu nemůže být jinak. Kromě ANO se letos poprvé o průnik do Evropy pokoušejí hned dvě další strany. Proevropská TOP 09 poslední eurovolby v roce 2009 již nestihla. A zmíněný Úsvit, jehož lídr Tomio Okamura proti současné podobě EU ostře vystupuje, by do nich zřejmě nekandidoval ani letos – nebýt poněkud nečekaného úspěchu v předčasných volbách do české sněmovny.

Budeme makat i v EU Zjistit, co kromě vysokého platu a prebend láká Čechy a Češky, aby se ucházeli o hlasy ve volbách, k nimž se naposledy obtěžoval pouze každý čtvrtý občan, není lehké ani u ostřílených kandidátů. Začít můžeme třeba u TeličExit ky. Jeho útok na Brusel není zajímavý jen tím, že Babišův „pan Evropa“ usedne do instituce, kam léta chodil lobbovat za zájmy svých klientů. Hnutí ANO, které by podle dva měsíce starého průzkumu papírově přeskočilo sociální demokracii, má nejlepší výchozí pozici pro boj o 21 českých zástupců v Evropském parlamentu. A Telička věří, že pokud si lidé uvědomí, že ANO v českém parlamentu opravdu „maká“, pak jim hodí lístek i v evropských volbách.

„Za mým profesionálním životem jsou vidět výsledky. Můžeme se bavit o tom, zda to všechny uspokojuje, ale ty výsledky jsou ověřitelné,“ říká Telička s tím, že babišovci by spolu s ním mohli obsadit v europarlamentu až šest postů.

Zjistit, co přesně chce hnutí ANO v Bruselu dělat, není však úplně jednoduché. Sám Andrej Babiš mluví jako rozený euroskeptik, uměřený Telička oproti tomu dostal mediální nálepku „eurohujera“. „Automaticky se nedá říct, že více nebo méně Evropy je dobré,“ vykládá někdejší eurokomisař a zdůrazňuje, že babišovci budou v EU „překračovat programové hranice“ a hledat spojence bez ohledu na politické nálepkování. Není to nakonec totéž, jako když Jana Bobošíková mluví o „programových průnicích“? Takové srovnání jinak vyrovnaného Teličku poněkud rozhodí: „A co kdy Bobošíková v europarlamentu dokázala?“ kroutí nevěřícně hlavou.

Senior má přednost Zatímco babišovcům díky stabilně vysokým preferencím vyhovuje květnový termín evropských voleb, v ODS, straně, která se ziskem devíti křesel vyhrála poslední volby do europarlamentu v roce 2009, je cítit silná nervozita. Pokud by lidé hlasovali stejně jako v loňských předčasných volbách do české sněmovny, získají občanští demokraté pouhé dva mandáty. Krizový scénář dokonce počítá s tím, že ODS zcela zmizí z politické mapy Evropy. Což by zavařilo nejen ODS samotné, ale i britským konzervativcům, kteří ji v roce 2009 s polskou stranou Právo a spravedlnost přizvali do společné parlamentní frakce.

Pro takového Jana Zahradila, který coby předseda europoslaneckého klubu sedí v grémiu ODS, je boj o první místo na kandidátce občanských demokratů do eurovoleb existenční záležitostí. A také otázkou cti. „Pokud se stále považujeme za konzervativní stranu, pak si myslím, že by měl existovat jakýsi princip seniority,“ říká Zahradil ve své pracovně ve Štrasburku. Jinými slovy chce říct, že když si politik jeho ražení v europarlamentu odseděl deset let, má právo, aby ho někdo hned tak nepřeskočil. A proč by lidé měli dát hlas právě ODS, ze které se doma mezitím stala malá opoziční strana? „Protože evropské politice rozumíme, o tématech přemýšlíme a nesnažíme se jen pohodlně plavat v hlavním proudu. Evropská unie potřebuje reformu, a té nedosáhneme, když budeme na všechno jen přikyvovat,“ vyjmenovává Zahradil.

Horká socialistická linka Sociální demokrat Libor Rouček, který podobně jako Zahradil v europarlamentu sedí již desátým rokem, to vidí přesně obráceně – když budeme v kritizování pokračovat, bude to brzy o nás bez nás. A těší se na to, že až vytvoří jeho ČSSD s hnutím ANO a lidovci vládu, obnoví coby činovník eurosocialistů horkou linku do Prahy. „Pravicovým politikům kvůli neustálému odmítání všeho unijního ujel vlak. Vystoupili jsme bohužel z hlavního proudu,“ konstatuje Rouček. Byť on sám, stejně jako jeho šest současných kolegů z ČSSD, chce v květnu opět kandidovat, na jedničku to nedotáhne. Tou by měl na kandidátce sociálních demokratů být ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. Větší provázanost české zahraniční politiky s děním v Bruselu je podle Roučka zásadní. „Jestli se Luboš Zaorálek stane šéfem diplomacie, pak jsem tady připraven pomáhat,“ říká v kavárně štrasburského sídla Evropského parlamentu.

Nenápadně tím připomíná, že pro výkon funkce europoslance není ani tak důležité být vidět v plénu a ve výborech, jako především doma. Funkční období trvá pět let a za tu dobu se může stát, že politik sejde z očí a mysli spolustraníků a nikdo si na něj s kandidaturou nevzpomene. Nebo ještě hůře – zařadí si ho jako živý inventář EU, který nikomu nevadí a také od něj nikdo nic nečeká.

Na Zahradilovi je vidět, že se údělu věčného exulanta v unijních strukturách brání. Kde může, dává rozhovory do českých novin a minimálně v Praze se často nechává fotit na veřejnosti. Libor Rouček má oproti němu trpčí zkušenost. Když se loni koncem října řešilo, kdo ve vnitrostranickém puči stojí na čí straně, na starého „sobotkovce“ v Bruselu si nikdo ani nevzpomněl.

Přestupní stanice parlament To ovšem neznamená, že by i v rámci Evropského parlamentu politik nemohl pomýšlet na kariérní postup. Koncem října končí volební období současné Evropské komise a tím i českému eurokomisaři Štefanu Fülemu.

Toho v listopadu 2010 schvalovala úřednická vláda Jana Fischera, letos by ovšem mandát českého zástupce v „evropské vládě“ mohl mít výrazně silnější politickou podporu. Horkým kandidátem je ostatně Pavel Telička, pro nějž post europoslance může být jen přestupní stanicí. On sám to nevylučuje. „Zatím jsem se tím neměl důvod zabývat. Ale do stejné řeky už jsem v minulosti párkrát vstoupil,“ uzavírá tajemně. l •

Hra o 21 křesel

Počty křesel v Evropském parlamentu

podle politických stran

2009 odhad 2014*

ODS 9 2

ČSSD 7 5

KSČM 4 3

KDU-ČSL 2 1

ANO 0 5

TOP 09 0 3

Úsvit 0 2

Celkem 22 21

*Přepočet výsledku voleb do PSP ČR v roce 2013 podle neupravené d’Hondtovy

metody.

Zdroj: Evropský parlament, dopočet týdeník Euro

Pokud by lidé hlasovali stejně jako v loňských předčasných volbách, získají občanští demokraté v europarlamentu pouhé dva mandáty. Krizový scénář dokonce počítá s tím, že ODS zcela zmizí z politické mapy Evropy.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče