Brána do předpeklí

10. srpna 2015, 00:00 - Petr Holec
10. srpna 2015, 00:00

V Praze otevřel pánský klub Playboy Lounge. Těžko říct pro koho » Detaily domluvíme až na místě, sdělil mi do telefonu mladý ženský hlas patřící manažerce rezervací. Volal jsem do pánského klubu Playboy Lounge, který v Praze nedávno otevřel, a snažil se zjistit, co mě tam čeká. Playboy totiž vždy trápil reputační problém. Už od svého vzniku v roce 1953 míchal americkou literární žurnalistiku a povídky od Nabokova či Mailera s fotkami nahých žen v kovbojských botách, takže zatímco někteří v něm vidí symbol životního stylu úspěšného muže, který si chce ze všeho nejvíc hrát, jiní nevidí víc než porno.

Ne že by se obojí vylučovalo, to jistě ne.

Přesto: co čekat v Playboy Lounge v Česku, kde Playboy nikdy moc nezapustil kořeny?

Intelektuální postelovou debatu nad literárními zákrutami Nabokova s několika playmates najednou? Nebo spíš ušmudlanou erotiku jako v nedalekých nevěstincích v ulici Ve Smečkách, což se v Česku zpravidla přihodí, když někdo začne příliš fantazírovat o tom, jak udělat svět moderního muže hezčí?

Hlavně se nenudit

Příchod do nasvíceného klubu je velmi český. Playboy Lounge totiž sídlí naproti Masarykovu nádraží, tedy v místě, kde od soumraku do úsvitu radši nechcete být. Příliš sociálna, platí o tomto smutném místě. Mladá „bunnie“ s playboyovskýma ušima, česky „zajíček“, proto před vchodem do klubu působí trochu jako zjevení. „Jste u nás poprvé? Tak já vás provedu klubem,“ ujímá se mě hned po vstupu jiný zajíček a jinak sympatická dívka.

Procházíme přízemním barem, kde hraje DJ. Osamoceně i v párech tu znuděně posedává několik mladých žen a mužů, které nápadně spojuje současná módní uniforma a taky symbol, že jste něco fakt dokázali: co nejtěsnější triko, nejlépe růžové, džínové kraťasy a hlavně plážové pantofle. „Vstupní brána do světa Playboye,“ popisuje přízemí klubu jeho web. V rohu místnosti najdete i postel, u níž hoří svíčky, zatímco u tyče naproti právě zkouší tancovat malá dívka. Úplně se jí to nedaří.

Moje prohlídka pokračuje o patro níž, v Cabaret Floor. „Hudební část klubu, ve které se nebudete nudit,“ říká o ní web. U větší tyče se tu na podlaze doslova svíjí do brutálního nářezu Smack My Bitch Up od Prodigy mladá blonďatá dívka, již ze sedačky hltají dva starší muži, kteří jako by sem zabloudili z ošklivějšího světa. „Naše dance floor, když si chcete zatancovat. Dole je ještě VIP Area, kterou si můžete pronajmout jen pro sebe, na relax. Ta je teď zavřená,“ instruuje mě dívka. Stejně tak je zavřené i horní Champagne Lounge. „Hezkou zábavu,“ popřeje mi průvodkyně a vrátí se nahoru.

Žádné přebornice

Vracím se tam i já a zkouším u baru objednat pití. „Nejsem na to přebornice. Ale tohle bude asi sladký, když to je růžový,“ odpoví blonďatá servírka na dotaz ohledně rozlévaného šumivého vína, zatímco mi ukazuje lahev s nápisem „brut“. „Ale máme v akci mojito za 65 korun, kdybyste nevěděl,“ dodá mile. Rozhlédnu se a vím: Playboy Lounge zní na papíře celkem hezky, jakmile klub ale naplníte lidmi… Problém klubu totiž není, že by byl ušmudlaný nebo úplně laciný. Podobně jako přízemní bar je i dance floor vcelku stylový prostor – přinejmenším na běžný český standard. Jenže pak vidíte, jak tu jeden ze dvou mužů, mimochodem Čech, právě u tyče odměňuje starší a obéznější tanečnici, jež je nahoře bez, jednodolarovými bankovkami, které on drží v puse a ona si je strká za minimalistické kalhotky, načež si k němu přichází intimně sednout. Za chvíli ji vystřídá podobně vypadající kolegyně. Fakt má takhle vypadat svět Playboye? To spíš peklo. Nebo přinejmenším předpeklí.

Podobně jako zmíněná žena totiž vypadají i mnohé jiné zdejší tanečnice, které DJ představuje na pódiu jejich uměleckými jmény jako Amber nebo Penelope. Ale možná se jen dramaturgie klubu milosrdně snaží, aby to nebyli muži, kdo si ve svém klubu připadají obézně, takže k nim vybírají i tanečnice. „Krásné tanečnice vám zpříjemní večer až do rána,“ slibuje mimochodem klub, jenž o sobě nerad sděluje cokoli jiného.

Ostatně manažerkou Playboy Lounge je Martina Gavriely, před lety dívka měsíce českého Playboye. Po pěti minutách slávy následovala typická kariéra playmate: angažmá v televizi a také zveřejnění mnohem hanbatějších fotek, jež by byly pornem i pro Playboy a které Gavriely vysvětlila svízelnou životní situací. Teď se někdejší playmate vrací na místo činu, když se v Playboy Lounge stalight rá o program, chcete-li dramaturgii. Takže v ní kromě jiného najdete i takové chlapské evergreeny jako Miss Car Wash.

Zašlá sláva

První Playboy Club otevřel v Chicagu v roce 1960 a rychle se stal jedním z nejnavštěvovanějších klubů na světě. Časopis Playboy, založený Hughem Hefnerem, tehdy zažíval velký boom a kluby se známým ušatým logem se vezly na vlně, takže jich zakrátko byla plná nejen Amerika, ale i celý svobodný svět. Šlo o sofistikovaný koncept se členy, kteří měli takzvaný klíč do světa Hefnerových fantazií, jimž tehdy muži ještě rádi věřili.

Říkalo se sice, že každý Playboy Club má i své „druhé patro“ (dnes VIP Area), kde se mění v obyčejný nevěstinec, převážně ale skutečně šlo o elegantní noční kluby, kam muži nechodili v pantoflích a kraťasech, ale v obleku. Ostatně když se podíváte na dobové fotky z Playboy Clubů, z nichž například ten londýnský současně byl i největším kasinem, uvidíte na nich známé muže ze světa byznysu i showbyznysu ve společnosti hereček či zpěvaček. Mimochodem: jedním z klubových zajíčků bývala i jistá Debbie Harry, později slavná zpěvačka.

Obrat nastal v sedmdesátých letech. Proměna bezstarostných šedesátek ve špinavý a naštvaný punk postihla i Playboy Cluby, které se staly magnetem „horších“ lidí a záhy také symbolem dekadence. Postupně začaly zavírat, až zmizely úplně. S nimi navíc pomalu ztrácel dech i samotný časopis, který s nástupem nemaskovaného porna už nikoho nejen nešokoval, ale ani nevzrušoval. Nyní se koncept klubů zvolna vrací a pražský Playboy Lounge je jednou z prvních vlaštovek.

Je to ironie. V Česku to sice byl v roce 1990 právě Playboy, který u nás začal vycházet jako první z velkých světových titulů, od té doby však spíš jen přežívá ve sladké irelevanci; jeho náklad klesl hluboko pod deset tisíc prodaných výtisků a málokdo tuší, kdo to je playmate, k nimž kdysi patřila i herečka Jana Švandová. Sotvakdo ze současné mladé generace, jež bývá pro klubový život klíčová, si navíc spojí uvadající značku s moderním životním stylem. Nebo jinak: nikdo už dnes nechce žít jako Hefner, jenž se mezitím proměnil v bizarní karikaturu sebe sama.

Pražský Playboy Lounge sice přímo neprovozuje vydavatel časopisu, je s ním ale úzce spojený. Křtí v něm každý měsíc své nové vydání a podle slov PR manažerky Marty Eftimovské je s ním propojen i inzertně. „Playboy Lounge funguje pod hlavičkou časopisu Playboy,“ popisuje Eftimovská vztah časopisu a klubu. Ten platí za použití jména a loga Playboye licenční poplatek.

Společně to je nejhezčí

„Ahoj, já jsem Penelope. Nechceš mi koupit drinčík?“ ptá se mě jedna z tanečnic, zatímco si nápadně těsně sedá ke mně na sedačku.

Penelope má v uších obří kruhy, obličej jí zdobí piercing a téměř celé tělo zakrývá tetování.

Na rozdíl od jiných tanečnic je mladá, štíhlá a nadmíru stylová. Tyč je pro ni život, tancuje a rapuje prý i v klipech Rytmuse, dá-li se jeho hudbě říkat rap. Pochází z Liberce a do Prahy přišla před pěti lety, prý kvůli modelingu. Zakrátko už dělala modelku ve striptýzovém klubu na Václavském náměstí.

„Není to bordel. Jsou tam jen privátní pokoje, kde chlapi smějí na holky jen sahat, nic víc,“ vysvětluje mi. A taky za mě objednává obligátní malé šampaňské za 980 korun. Když jí ho servírka nalije, zarazí se jeho hořkou chutí. „Je nějaký divný, bohemka demi-sec je lepší,“ říká. Po zaplacení drinku mi dělá další velkorysou nabídku: za 1500 korun spolu půjdeme do soukromého pokojíku, kde můžeme dělat i víc než jen na sebe vzájemně sahat.

Penelope totiž dělá svou práci mnohem raději než většina z nás, a jak o sobě píše sám Playboy Lounge, můžete tu zažít „nejlepší možný večer v Praze“.

Takže k sobě s Penelope můžeme na privát vzít i její blonďatou kamarádku Kateřinu, která před Playboy Lounge pro změnu pracovala v nevěstinci Darling. „Na pokoje jsem nikdy nechodila, to teda ne. Fuj! Jsem jen tanečnice,“ dušuje se hrdě. Udělat si to společně hezké v soukromí má však jednu podmínku: musíte si s sebou koupit velkou láhev bublinek, podle obou dívek nejradši sladký sekt. „Půjdeme?“ ptá se mě Penelope. Odmítám, hlavně kvůli sladké bohemce. Nic totiž není horší než noc s ní. l

Co čekat v Playboy Lounge v Česku, kde Playboy nikdy moc nezapustil kořeny? Intelektuální postelovou debatu s několika playmates, nebo normální porno? Možná se dramaturgie klubu milosrdně snaží, aby to nebyli muži, kdo si ve svém klubu připadají obézně, takže k nim vybírají i tanečnice.

O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče