Bobr táhne na Prahu

04. srpna 2014, 00:00 - Hana Boříková
04. srpna 2014, 00:00

Obří hlodavec osídlí do pěti let celou republiku. Češi se musejí naučit, jak s ním žít

V novinách se objevila noticka, že Povodí Moravy vynaložilo minulý rok na boj s bobrem 300 milionů korun.

Většinu získalo z dotačních fondů EU. Buď jde o další „eurotunel“, nebo se u nás obří hlodavci přemnožili, napadne laika. Nepřemnožili a peníze patrně putovaly tam, kam měly. Bobr evropský již kompletně osídlil jižní Moravu a nyní se šíří dál do vnitrozemí. Asi nás to bude stát nějaké peníze, ale dostali jsme třetí šanci, jak poznat vodomilné zvíře s typickým placatým ocasem jinak než jen z říkanek a pohádek. Dvě už jsme propásli.

Kmotrem většiny českých bobrů je uznávaný hydrobiolog Otakar Štěrba, který procestoval celý svět na kánoi. Při putování po řekách v cizině se v jeho hlavě zrodil nápad vrátit bobra i do naší vlasti. Pokusil se o to už před revolucí. Politicky průchodný se v té době jevil především bobr z NDR. Zvířata přivezená z ostrůvku u Magdeburku byla ovšem tehdy považována za specifi cký poddruh, který se nehodil do východní Evropy. Do přírody proto vypuštěn nebyl.

U dalšího pokusu už byl Vlastimil Kostkan - asistent na vznikající katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde Štěrba působil jako děkan. „Věděli jsme, že na Dunaji již žije populace bobrů z Polska. Ta k nám začala pronikat přirozeně po Moravě, sáhli jsme tedy do stejného zdroje,“ vzpomíná Kostkan. V roce 1991 k nám přivezl prvních šest polských bobrů, o rok později dalších 14. Jejich domovem se stalo Litovelské Pomoraví na Olomoucku.

Vlastimil Kostkan sleduje bobří populaci už přes 20 let a je jedním z našich nejuznávanějších „bobrologů“. Dnes pomáhá s programy, které mají lidi připravit na to, že tu bobr s námi je a půjde dál. Stavitel s huňatou srstí totiž nejdříve za pět, nejpozději do deseti let osídlí celou republiku. Zabránit mu v tom může jeho jediný přirozený nepřítel - člověk.

BoBŘí rYChlá rota Kostkan chce na základě zkušeností z Bavorska, kde žije populace více než 20 tisíc bobrů, vytvořit „bobří rychlou rotu“. Tým zhruba 12 poradců by operativně vyrážel na místa, kde dojde ke konfliktu člověka se zvířetem. Konzultanti by měli naučit veřejnost soužití s bobrem tak, aby nezačala znovu volat po vymýcení „chráněného škůdce, který se přemnožil“.

Bobr byl u nás vyhuben už dvakrát, poprvé v polovině 18. století. Život jej stálo obstojné maso, kvalitní kožich a především v lékařství a v kosmetice ceněné produkty jeho žláz. Dílo zkázy pak dokonal rozvoj rybníkářství.

Bobra se následně pokusili vrátit do krajiny Schwarzenbergové, kteří na svých panstvích zakládali tzv. bobrovny. Vypuštění nebo uprchlí hlodavci se ale rychle množili a z obavy z narušování hrází byli koncem 19. století vybiti znovu.

„Bobr u nás dostává třetí šanci a je na nás zajistit, aby se už historie neopakovala,“ konstatuje Program péče o bobra evropského, první ucelený materiál ministerstva životního prostředí (MŽP). Ten po osmi letech porodních bolestí konečně reaguje na to, že se bobři rychle šíří do všech koutů země.

Důsledkem nedostatku informací o tomto chráněném zvířeti je už dnes negativní postoj části veřejnosti; ostatně většina článků v médiích se týká pouze škod, které bobr způsobil.

Chráněný škůdce Právě informační deficit u veřejnosti i u těch, kteří se budou s bobrem profesně setkávat (správci toků, lesníci, zemědělci, myslivci), by měl program napravit. „Je možné se učit obývat krajinu spolu s bobrem, přijímat opatření, která umožní odvrátit nejzávažnější škody, a zároveň využívat efekty, které bobr přináší krajině. Bobr je schopen velmi účinně a zdarma revitalizovat nevhodně technicky upravené vodní toky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. V mokřadech, které činností tohoto býložravce vznikají, se navíc významně zvyšuje biodiverzita.

Odpor k bobrům vzbuzuje především jejich okusování stromů a stavba hrází v místech, kde není dostatečná hloubka pro to, aby si pod ní mohli v březích vybudovat nory s podvodním vstupem. Hrady si bobr staví jako náhradní obydlí tam, kde nejsou dost vysoké břehy. Přehrazování toků ale způsobuje rozliv vody do krajiny a nory narušují vodohospodářské stavby. Na Břeclavsku se například propadla hráz a v bobřích norách uvízl traktor. Ochránci přírody nicméně upozorňují, že konflikty s bobrem si způsobil především sám člověk, který zničil jeho přirozené prostředí a nevhodně osídlil zátopové oblasti.

Kromě bobřích konzultantů počítá program péče s vytvořením speciální příručky. Její součástí budou technické nákresy a fotografie ilustrující preventivní opatření, jejich vzhled i správné použití. Manuál bude také obsahovat informace o dostupných finančních nástrojích.

Už dnes se mohou ti, kterým bobr zničil stromy nebo úrodu, domoci náhrad u státu. Nedosáhnou na ně ovšem vodohospodáři či majitelé vodních děl, kterým bobr poškozuje hráze. Právě tyto škody jsou však největší. Povodí Moravy vyčíslilo, že vloni vynaložilo na „boj s bobrem“ téměř 300 milionů korun. Největší položku - skoro 80 milionů - obnášelo vyztužení hráze u Břeclavi ocelovou stěnou, aby ji bobr nemohl norovat. Většinu peněz získalo Povodí Moravy z dotace z Operačního programu Životní prostředí.

Bobr není hraboš V současnosti žije v Česku odhadem asi 3500 tisíce bobrů. Přítomnost zvířete hlásí všichni správci povodí. Stovky jedinců eviduje Povodí Vltavy především v oblasti Českého lesa, kam doputoval bobr z Bavorska. Bobří sídla registruje na většině toků v povodí Berounky.

„Trvalý výskyt máme dokonce doložen v těsné blízkosti Prahy v Černošicích. Je zřejmé, že dochází k postupné kolonizaci území, expanze bude pokračovat,“ říká Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Škody tam ale způsobuje bobr minimální. Na horní Radbuze už nicméně musel podnik odstranit osm bobřích hrází.

Povodí Odry se zatím potýká také především s pokácenými a ohlodanými stromy podél břehů. Desítky bobrů má v rajonu Povodí Labe. Hráz si vybudoval bobr v Křenku u Brandýsa nad Labem. Ta zvedla hladinu o metr a voda zaplavila okolní pole. Bobři z Polska migrovali i do Slezska a okolí Orlice u Hradce Králové. Nejrozsáhlejší zkušenosti má ovšem Povodí Moravy. Bobr původem z Rakouska osídlil kompletně soutok Moravy a Dyje a okolí novomlýnských nádrží. O přemnožení přesto není možné mluvit.

„Bobr je zvířetem přísně teritoriálním, takže se nemůže stát, že by se přemnožil jako hraboši,“ vyvrací Kostkan mýtus, který již stihl na jihu Moravy zakořenit. Jeho územní nároky jej totiž samoregulují. Když kompletně osídlí určité území, expanduje dál. Každá bobří rodina - u nás čítá průměrně pět členů - obydlí zhruba dva kilometry tzv. domovského okrsku, ten si pachově označkuje a chrání před sousedy. „Zprvu se šíří nenápadně. Přijde jedna rodina a trvá dva až tři roky, než se nová generace osamostatní a vyrazí do světa. Pak už to jde ale rychle,“ dodal ekolog.

Mláďata opouštějí rodiče zpravidla po dvou letech. Nový domov hledají až desítky kilometrů daleko. Bobr se většinou vydává po vodním toku, je ovšem schopen pohybovat se i mimo něj a překonávat hranice jednotlivých povodí. Ostatně nejčastější příčinou smrti bobra je střet s dopravním prostředkem. Regulace nutná Česko by teoreticky podle odborníků uživilo až 20 tisíc bobrů. Prakticky to bude méně. Bobra bude nutné regulovat především z důvodů ochrany lidských sídel. V osidlování některých pro bobra ideálních lokalit -například jihočeské rybníky - mu bude muset člověk zabránit. Staleté hráze rybníků by jeho norování nevydržely a hrozilo by jejich kaskádovité protržení.

„Tady je menší zlo bobry rovnou odstřelit, jakmile se objeví v povodí rybniční soustavy, než jej nechat zabydlet a rozmnožit, což by později znamenalo ohrožení hrází a masakr desítek zvířat,“ je přesvědčen Vlastimil Kostkan.

Tzv. zóna C, kde se podle programu MŽP bobr nesmí objevit, zabírá zhruba 13 procent území republiky. Jinde mu ale poskytují ochranu celoevropsky platné směrnice.

U nás je bobr zvláště chráněným druhem vedeným v kategorii silně ohrožený. Pokud by se měla jeho ochrana změkčit, muselo by k tomu dojít na půdě Evropské unie.

V některých zemích, třeba v Polsku či pobaltských státech, bobr tak chráněný není a lze ho i lovit. Tyto země ale na rozdíl od nás měly už při vstupu do EU silné bobří populace. U nás jich donedávna žilo jen několik set jedinců, takže požadavek na přísnou ochranu byl legitimní.

Za usmrcení bobra u nás hrozí pokuta až sto tisíc korun. Nesmějí se ani bořit bobří hráze a hrady nebo zasypávat nory bez speciálního povolení vydaného krajským úřadem. V praxi byla situace dále zjednodušena vydáním tzv. opatření obecní povahy, které umožňuje odstranit jeho díla. Ta už platí na území Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje.

Jediným místem, kde mají myslivci odstřel bobra povolen, jsou Březolupy u Uherského Hradiště. Bobří rodinka tam už několik let soustavně provrtává hráz rybníka nad vsí, takže hrozí, že se protrhne a obec zaplaví.

Lichtenštejnská pomsta Po odstřelu bobra volají zejména na jižní Moravě. Tam si s ním správci Lednicko-valtického areálu nedokážou poradit už bezmála 20 let. Bobrům tam přezdívají Lichtenštejnská pomsta za to, že Češi tomuto šlechtickému rodu nevrátili zámek. Zvířata, která připlula do Dyje z Rakouska, napáchají okusováním staletých stromů každý rok škody za desítky milionů korun.

„Tady není odstřel vhodný. Mohl by ohrozit celou lokální populaci, která v tomto regionu

už nemá volná teritoria, takže by se do místa po odstřelu stahovaly stále další a další rodiny,“ upozorňuje Vlastimil Kostkan.

Areál měl podle původních plánů obehnat plot s elektrickým ohradníkem, který by zásahem sedm tisíc voltů do mokrého čenichu zvířata spolehlivě odradil. V pronikání bobrů z Dyje do vodních kanálů, jež protkávají celý areál, měla zabránit i speciální česla. Nejprve stavbu rozporovali památkáři. Když se podařilo dohledat, že takový plot měli historicky i Lichtenštejnové, aby ochránili park před lesní zvěří, vzbouřili se myslivci.

„Na trhu se objevily speciální repelenty s pachem moči velkých šelem. Ty by snad mohly alespoň na chvíli pomoci,“ přemítá Kostkan. Předpokládá ale, že bobr za pár měsíců zjistí, že se tam žádná dravá zvěř ve skutečnosti neobjevuje, a vrátí se. Bobr je totiž velmi učenlivý a přizpůsobivý.

„Ještě před 40 lety jsme soudili, že bobr je plaché zvíře, které potřebuje k životu neporušenou krajinu bez přítomnosti člověka.

Dnes s klidem vegetuje v Baťově kanálu nebo u náspu rušné D47, žije u malých vodních elektráren, dokonce i v melioračních kanálech v polích, kde si pochutnává na kukuřici.

Hráze si staví i z kamení, cihel nebo lidských odpadků,“ vysvětluje Kostkan. Obvykle je bobr k vidění jen při západu či východu slunce, na jedné přírodní nádrži na Olomoucku se ale při koupání nedá vyrušit ani vřískajícími dětmi.

Na internetu je k dohledání zpráva, podle které bobr prokousl tepnu ruskému rybáři, který se s ním chtěl vyfotit. Přímému střetu s člověkem se ale podle Kostkana bobr většinou vyhne. U nás pokousal v Hodoníně na hrázi rybníka psa i člověka, ti mu ovšem stáli v jediné možné únikové cestě do vody.

„Není dobré s bobrem zápasit. Má 20 až 30 kilo a ohromnou sílu v ostrých zubech.

Vždyť dokáže pokácet vzrostlý strom a odvléci jej do řeky. Když cvakne, nemá ani lovecký pes moc šancí. Bez příčiny ale opravdu bobr neutočí,“ ujišťuje Kostkan. Až se tedy za pár let bude promenádovat po pražském nábřeží podobně jako v Břeclavi nebo v Třebíči, netřeba podléhat panice.

Bobr evropský v ČR Výskyt bobra evropského (Castor Liber) na území ČR v roce 2011

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Euro

Po odstřelu bobra volají zejména na jižní Moravě. Tam si správci Lednicko-valtického areálu nedokážou poradit s dřevorubci s placatým ocasem už bezmála dvacet let.

3500 bobrů žije v současnosti odhadem v Česku. Přítomnost zvířete hlásí všichni správci povodí.

O autorovi| Hana Boříková * borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče