Blýská se na lepší časy?

27. ledna 2014, 00:00 - JAN LINHART
27. ledna 2014, 00:00

Od ledna se podnikatelům rozšiřuje možnost odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Celkově jde o pozitivní změny, ale stále je co zlepšovat

V bouři legislativních změn účinných od 1. ledna 2014 bylo zatím relativně málo pozornosti věnováno změnám v odpočtu (dříve odčitatelné položce) na podporu výzkumu a vývoje. Přitom jde o velmi důležitý institut, jehož cílem je pozdvihnout úroveň české znalostní ekonomiky. Podívejme se, co přinášejí dvě novely týkající se tohoto odpočtu, které nabyly účinnosti právě letos. PODPORA BYLA I DŘÍVE, ALE… Daňové opatření, které umožňuje získat poplatníkům uskutečňujícím výzkumné a vývojové činnosti významnou daňovou výhodu, platí od roku 2005. Právnické osoby, kterých se to týká, mohou vybrané náklady na výzkum a vývoj odečíst od daňového základu dvakrát. Poprvé v rámci jejich zaúčtování do nákladů, tedy jako součásti hospodářského výsledku; podruhé pak jako zvláštní odčitatelnou položku.

Tento nástroj se stal mezi firmami poměrně populárním a řadě progresivních společností přinesl nemalé úspory. Zároveň však měl některá omezení.

Největším problémem, se kterým se poplatníci dosud setkávali, je nemožnost uplatnění odpočtu na všechny náklady vynaložené na výzkum a vývoj. Překážky jsou například ve vymezení typu aktivit zahrnovaných do výpočtu – zahrnuty mohou být pouze výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje, a nikoli celého střediska nebo oddělení výzkumu a vývoje.

Nejpalčivějším problémem špičkových technologických firem byla nemožnost zahrnovat do odpočtu nakoupené služby. A to dokonce ani v případě, kdy tyto služby jsou jednoznačně nezbytné k realizaci příslušných projektů.

A právě v této oblasti přinášejí letošní novely dvě změny.

KDO JE A KDO NENÍ VÝZKUMNÍK Zákon nově umožní zahrnout do odpočtu ty nakoupené služby, které byly pořízeny v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace. Tím zákon přímo podpoří spolupráci firem s vysokými školami a výzkumnými organizacemi, která v České republice zatím zdaleka nedosahuje takové úrovně, jakou bychom potřebovali. Jde tedy nepochybně o krok správným směrem.

Na druhé straně je tady ale nejméně jeden nepříjemně svazující faktor v podobě de? nice výzkumných organizací použité pro tento účel.

Řada dalších subjektů by vzhledem k vykonávaným činnostem mohla z pohledu odpočtu fungovat v podobném režimu jako výše uvedené vysoké školy a výzkumné organizace, nesplňují však podmínky pro zahrnutí mezi výzkumné organizace podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jde například o firmy provádějící výzkumné práce na komerční bázi.

Proto na ně bude i nadále z pohledu poplatníka uplatňujícího odpočet nahlíženo jako na „ostatní dodavatele služeb“. A to i v situaci, kdy příslušná firma (dodavatel vývojových prací) sama z různých důvodů nemůže uplatnit odpočet z titulu vlastní vývojové činnosti, což bývá zmiňováno jako hlavní argument proti tomu, aby byla možnost odpočtu služeb plošně zavedena.

CERTIFIKACE: ZÁKAZ MÍSTO VYSVĚTLENÍ Oproti roku 2013 dochází na základě zákonného opatření Senátu přijatého v souvislosti s novým občanským zákoníkem ke zpřísnění v tom, že nebude možné do odpočtu zahrnout náklady na certifikaci výrobků.

Tato změna je tedy krokem směrem opačným, kdy naopak výdaj, který byl v minulosti jako jeden z mála v kategorii služeb akceptovaný pro účely odčitatelné položky, je od roku 2014 výslovně vyloučen. Kromě samotného faktu, že dojde k tomuto omezení, je zarážející především důvod k této změně. Podle důvodové zprávy je změna důsledkem toho, že vymezení nákladů na certifikaci nebylo jednoznačné, což způsobovalo výkladové problémy nejen poplatníkům, ale i správci daně.

Zdaleka se nejedná o první změnu daňové legislativy zdůvodněnou podobnými argumenty.

Firmy by však uvítaly, pokud by místo pouhého zrušení této možnosti došlo naopak k upřesnění, jaké náklady akceptovány jsou. U řady firem jde o významné částky, které jsou nezbytné k dokončení projektů výzkumu a vývoje a bez nichž by vyvíjené produkty nemohly být na trhu uplatněny.

Poslední významná změna v zákonné úpravě odpočtu na podporu výzkumu a vývoje jde pozitivním směrem. V případě, že u příslušného poplatníka dojde k navýšení částky odpočtu v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím, může být část odpočtu odpovídající tomuto nárůstu o desetinu zvýšena. Tím jsou ještě více podpořeny subjekty, které výzkumnou a vývojovou aktivitu stále rozšiřují.

Celkově vzato se zdá, že v nové zákonné úpravě převažují pozitivní změny, což dává do budoucna naději na další zlepšování podmínek pro firmy aktivní v oblasti výzkumu a vývoje.

O autorovi| JAN LINHART člen řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice (AFI)

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít