Blýská se na lepší časy?

27. ledna 2014, 00:00 - JAN LINHART
27. ledna 2014, 00:00

Od ledna se podnikatelům rozšiřuje možnost odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Celkově jde o pozitivní změny, ale stále je co zlepšovat

V bouři legislativních změn účinných od 1. ledna 2014 bylo zatím relativně málo pozornosti věnováno změnám v odpočtu (dříve odčitatelné položce) na podporu výzkumu a vývoje. Přitom jde o velmi důležitý institut, jehož cílem je pozdvihnout úroveň české znalostní ekonomiky. Podívejme se, co přinášejí dvě novely týkající se tohoto odpočtu, které nabyly účinnosti právě letos. PODPORA BYLA I DŘÍVE, ALE… Daňové opatření, které umožňuje získat poplatníkům uskutečňujícím výzkumné a vývojové činnosti významnou daňovou výhodu, platí od roku 2005. Právnické osoby, kterých se to týká, mohou vybrané náklady na výzkum a vývoj odečíst od daňového základu dvakrát. Poprvé v rámci jejich zaúčtování do nákladů, tedy jako součásti hospodářského výsledku; podruhé pak jako zvláštní odčitatelnou položku.

Tento nástroj se stal mezi firmami poměrně populárním a řadě progresivních společností přinesl nemalé úspory. Zároveň však měl některá omezení.

Největším problémem, se kterým se poplatníci dosud setkávali, je nemožnost uplatnění odpočtu na všechny náklady vynaložené na výzkum a vývoj. Překážky jsou například ve vymezení typu aktivit zahrnovaných do výpočtu – zahrnuty mohou být pouze výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje, a nikoli celého střediska nebo oddělení výzkumu a vývoje.

Nejpalčivějším problémem špičkových technologických firem byla nemožnost zahrnovat do odpočtu nakoupené služby. A to dokonce ani v případě, kdy tyto služby jsou jednoznačně nezbytné k realizaci příslušných projektů.

A právě v této oblasti přinášejí letošní novely dvě změny.

KDO JE A KDO NENÍ VÝZKUMNÍK Zákon nově umožní zahrnout do odpočtu ty nakoupené služby, které byly pořízeny v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace. Tím zákon přímo podpoří spolupráci firem s vysokými školami a výzkumnými organizacemi, která v České republice zatím zdaleka nedosahuje takové úrovně, jakou bychom potřebovali. Jde tedy nepochybně o krok správným směrem.

Na druhé straně je tady ale nejméně jeden nepříjemně svazující faktor v podobě de? nice výzkumných organizací použité pro tento účel.

Řada dalších subjektů by vzhledem k vykonávaným činnostem mohla z pohledu odpočtu fungovat v podobném režimu jako výše uvedené vysoké školy a výzkumné organizace, nesplňují však podmínky pro zahrnutí mezi výzkumné organizace podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jde například o firmy provádějící výzkumné práce na komerční bázi.

Proto na ně bude i nadále z pohledu poplatníka uplatňujícího odpočet nahlíženo jako na „ostatní dodavatele služeb“. A to i v situaci, kdy příslušná firma (dodavatel vývojových prací) sama z různých důvodů nemůže uplatnit odpočet z titulu vlastní vývojové činnosti, což bývá zmiňováno jako hlavní argument proti tomu, aby byla možnost odpočtu služeb plošně zavedena.

CERTIFIKACE: ZÁKAZ MÍSTO VYSVĚTLENÍ Oproti roku 2013 dochází na základě zákonného opatření Senátu přijatého v souvislosti s novým občanským zákoníkem ke zpřísnění v tom, že nebude možné do odpočtu zahrnout náklady na certifikaci výrobků.

Tato změna je tedy krokem směrem opačným, kdy naopak výdaj, který byl v minulosti jako jeden z mála v kategorii služeb akceptovaný pro účely odčitatelné položky, je od roku 2014 výslovně vyloučen. Kromě samotného faktu, že dojde k tomuto omezení, je zarážející především důvod k této změně. Podle důvodové zprávy je změna důsledkem toho, že vymezení nákladů na certifikaci nebylo jednoznačné, což způsobovalo výkladové problémy nejen poplatníkům, ale i správci daně.

Zdaleka se nejedná o první změnu daňové legislativy zdůvodněnou podobnými argumenty.

Firmy by však uvítaly, pokud by místo pouhého zrušení této možnosti došlo naopak k upřesnění, jaké náklady akceptovány jsou. U řady firem jde o významné částky, které jsou nezbytné k dokončení projektů výzkumu a vývoje a bez nichž by vyvíjené produkty nemohly být na trhu uplatněny.

Poslední významná změna v zákonné úpravě odpočtu na podporu výzkumu a vývoje jde pozitivním směrem. V případě, že u příslušného poplatníka dojde k navýšení částky odpočtu v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím, může být část odpočtu odpovídající tomuto nárůstu o desetinu zvýšena. Tím jsou ještě více podpořeny subjekty, které výzkumnou a vývojovou aktivitu stále rozšiřují.

Celkově vzato se zdá, že v nové zákonné úpravě převažují pozitivní změny, což dává do budoucna naději na další zlepšování podmínek pro firmy aktivní v oblasti výzkumu a vývoje.

O autorovi| JAN LINHART člen řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice (AFI)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče