Bistro, které chcete mít za rohem

02. března 2015, 00:00 -
02. března 2015, 00:00

Asijský street food připravovaný v moderním malém bistru v pražském Karlíně je dobrou volbou na rychlý oběd nebo večeři bez čekání

Woker je opravdu malý podnik se sotva deseti místy k sezení, do kterého byste si měli najít cestu, pokud pracujete nebo bydlíte poblíž. Možná nestojí za cestu přes celou Prahu, ale je to přesně ten typ restaurace, kterou byste nejraději měli pár metrů od kanceláře či bytu. Já ho naštěstí poměrně blízko mám a obědy v asijském stylu mě tu baví čím dál víc.

Pokud si dobře pamatuju, Woker zahájil provoz někdy zkraje loňského září a byl to rozjezd docela pomalý. Velká očekávání spojená se jménem Tomáše Stehlíka, zkušeného šéfkuchaře, kterého můžete znát třeba z Buddha Baru nebo z kurzů asijské kuchyně v Pražském kulinářském institutu, vystřídalo zklamání z poněkud fádních jídel, neautentických surovin v některých známých pokrmech (jako je například polévka ramen) a dalších více či méně drobných nedostatků.

Přiznám se, že jsem Woker na pár měsíců upozadila a vrátila se až koncem listopadu, po třech měsících provozu. A dobře jsem udělala, počáteční nedostatky se podařilo v záběhových měsících odstranit a teď si nedovedu představit, že bych tam alespoň jednou týdně nešla na oběd.

Málo místa, spousta chutí Od začátku se mi hodně líbil jednoduchý funkční interiér. Mimo zázemí pro obsluhu a kuchyni tvoří bistro jen červené a černé barové židle u dřevěných barových pultů, které jsou přidělané na šedivé surové zdi. Nad barem je pak velká černá tabule, na které najdete celé menu, tak jako na letácích hned vedle kasy. Stejně by mohlo vypadat asijské bistro v New Yorku nebo v Londýně. A pokud jste fanoušci Instagramu a rádi se chlubíte jídlem na sociálních sítích, věřte, že fotky odsud vypadají opravdu dobře.

Už v září mi padla do oka mimořádně ochotná a o nabídce skvěle informovaná mladá dáma stojící u pokladny. Správně mířenými otázkami z vás dokáže vytáhnout, na co máte zrovna chuť nebo které ingredience by vám v pokrmu třeba mohly vadit. Upozorní na jídla, která jsou pro český jazýček možná až příliš pikantní, a nabídne řešení, třeba zjemnění kapkou kokosového mléka. I kvůli jejímu přístupu se do Wokeru pokaždé ráda vracím.

S jídlem jsem měla ze začátku problém.

Ne že by bylo vysloveně špatné, jen mu něco chybělo nebo přebývalo. Známému indonéskému jídlu nasi goreng, jehož základem je smažená rýže, ke které se často přidává kuře, krevety a vejce a ve Wokeru i barevná paprika a brokolice, chyběla jakákoli výraznější chuť, kromě spáleného česneku, jehož plátky pokrm pokrývaly. V polévce ramen zase scházely klasické ramen nudle, které byly nahrazeny nudlemi udon, místo poloviny vejce s krásně tekutým středem v něm bylo vejce zastřené, zkrátka jsem postrádala ingredience, na které jsem zvyklá, a novinky v polévce mi opravdu nevoněly.

Nevím, co se v kuchyni Wokeru odehrálo, možná jen vzal Tomáš Stehlík pomyslné otěže i vařečku pevně do rukou. Pravda ale je, že za poslední měsíce si nemůžu stěžovat na jediné jídlo, naopak. Odcházím vždycky spokojená a většinou i dobře naladěná, díky atmosféře, která ve Wokeru panuje.

Chodím sem především kvůli každý den jinému polednímu menu ve složení polévka nebo předkrm + hlavní jídlo. Suma 165 korun, kterou za celé menu zaplatím, jsou podle mě dobře investované peníze. Vlastně mě to většinou stojí ještě o 50 korun víc, protože málokdy odolám skvělé koriandrové limonádě, které si dávám pro jistotu rovnou půl litru.

Sodovka s cukrem, spoustou citrusové šťávy, ve které se louhují lístky koriandru i pár lístků máty, je osvěžující, nepřeslazená a potěší každého, kdo jako já miluje koriandr. Pokud patříte mezi jeho zapřisáhlé odpůrce, máte možnost sáhnout po limonádě zázvorové.

Zdařilé improvizace

Za poslední dobu mi nejvíc utkvělo v paměti kachní panang curry s jasmínovou rýží.

Červené curry, jemné a sladké díky kokosovému mléku, ale s lehkou pikantností, která ke curry patří, s kousky kachního masa, barevných paprik, bambusem, proužky mrkve a trochou hub. Doufám, že ho na menu objevím brzy znovu. Naštěstí je ve stálé nabídce červené curry s krevetami a pak choi (čínské zelí). Červené curry je ale v poledne ve Wokeru oblíbené, minulý týden jsem ho ochutnala v kombinaci s hovězím masem a místo polévky byly tentokrát smažené masové taštičky gyoza.

Skvělá, ale jako polední jídlo maličko problematická mi přišla krátká vepřová žebra, která byla „inzerována“ se salátem som tam. Pod tímto názvem si představuji salát ze zelené papáji, který ale k žebírkům podáván nebyl. Nahradila ho smažená rýže s paprikou, hráškem a vejcem, která sice nenaplňovala mou představu, ale moc mi chutnala. Nevím, jestli byla chyba v překladu, nebo v mých znalostech asijské kuchyně, každopádně kombinace rýže s měkkým masem žebírek v harmonicky kořeněné nasládlé marinádě a domácí chilli marmelády, kterou jsme dostali navíc jako pozornost, byla víc než uspokojivá. Jen jsem se celou dobu bála, abych si nějak neznečistila šaty, a po očku sledovala kolegu, jestli mu žebírka neskončí na košili. Zvládli jsme to s grácií, ale vlhký ručník, který jsme nakonec dostali, se opravdu hodil.

Ze stálého menu ještě musím vřele doporučit stálici thajské kuchyně, polévku tom yum (95 korun). Nepamatuji se, že bych v některé z pražských restaurací ochutnala lepší. Pikantní a zároveň lehce kyselou polévku s výraznou chutí citronové trávy a listů kafrové limety, tradičně podávanou s krevetami, tu připravují skutečně poctivě. A když nebudete mít chuť na polévku v poledním menu, po troše smlouvání a s malým příplatkem ji můžete vyměnit právě za tom yum. Pokud dáváte přednost další známé thajské polévce tom kha gai, přidají vám do tom yum kokosové mléko a pokusí se pohotově uspokojit vaše chutě, přestože tom kha gai v menu není. A je to docela povedená improvizace. Vlastně mám pocit, že tu nic není problém. Když se se svým přáním svěříte milé slečně za kasou, pokusí se vám vyhovět. A právě taková místa mám opravdu ráda.

Přiznám se, že jsem ve Wokeru neochutnala sushi, i když tvoří poměrně rozsáhlou část nabídky, takže ho nejsem schopna hodnotit. Můžu vám ale na závěr doporučit, abyste se poptali obsluhy na nabídku dezertů, a když bude k mání ten z tapioky a manga, tak si ho určitě dejte.

Bistro je otevřené pouze od pondělí do pátku od 11 do 21 hodin, jídlo si můžete telefonicky objednat na vyzvednutí v konkrétní čas nebo k dovážce do nejbližšího okolí, ale myslím, že by bylo škoda ochudit se o zdejší příjemnou atmosféru.

hodnocení

zkušená obsluha

originální polední menu

příjemné prostředí

malý prostor

nemusí na vás vyjít místo k sezení

Woker

Urxova 10, Praha 8 tel.: 222 314 712 e-mail: woker@woker.cz www.woker.cz Otevírací doba: Po–Pá 11–21 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku

• pikantní krevetová polévka Tom Yum Goom 0,2 l • 95 Kč • Woker Ramen s kachnou a pošírovaným vejcem • 195 Kč • Pad Thai • 165 Kč • Shitake • 145 Kč • Ginger & Scallion • 145 Kč • Singapore • 195 Kč • Hovězí Udon • 195 Kč • Cashew • 165 Kč • Sezamové kuře • 165 Kč • Sweet and Sour • 165 Kč • Fried rice • 125 Kč • Red curry • 195 Kč • Saraman Curry • 195 Kč • Green curry • 165 Kč • Mussaman • 165 Kč • Veggie Curry • 145 Kč • Takoyaki Maki 8 ks • 230 Kč • Beef BBQ • 190 Kč • Wasabi Tuna 8 ks • 250 Kč Výběr z nápojového lístku • Domácí Zázvorová limonáda s limetkou 0,5 l • 50 Kč • Domácí Koriandrová limonáda 0,5 l • 50 Kč • Espresso • 35 Kč • Capuccino • 45 Kč • Latte • 50 Kč • Chai Latte • 50 Kč • Vietnamese • 50 Kč • Čaj • 45 Kč Recenze všech restaurací najdete na

http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Klára Donathová • spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče