billboardového zloděje

08. září 2014, 00:00 -
08. září 2014, 00:00

Po omezení velkoplošných reklamních ploch je kontroverzní smlouva radnice s firmou JCDecaux opět na stole. Vlastně na plakátu

Vojtěch Razima není žádný amatér.

Se svým občanským sdružením Kverulant se postaral o to, že poslanci stopli další příval billboardů kolem silnic a dálnic. V Praze ale neuspěl, i když bombardoval antimonopolní úřad i Evropskou komisi.

Teď získal ve svém letitém tažení proti venkovní reklamě obecně a proti smlouvě společnosti JCDecaux s Prahou nečekaného vlivného spojence. Ale radost z toho nemá. „Tady jde jen o přerozdělení koláče. Zloděj křičí: Chyťte zloděje. Ameriku objevila konkurenční reklamní firma ve chvíli, kdy má přijít o kšefty a hledá, kde by se zahojila,“ soudí Razima. Za kampaní s naštvaným galským kohoutem a Napoleonem a chytlavým sloganem „Okradená Praha“ stojí firma BigBoard, provozovatel většiny velkoplošných reklam v Praze a donedávna obchodní partner společnosti JCDecaux.

Trefa do černého Agresivní kampaň Okradená Praha tvrdí, že nevýhodná smlouva s agenturou JCDecaux, která pro Prahu staví a spravuje městský mobiliář výměnou za výnosy z reklamy, připravila město na reklamě o miliardu korun.

Smlouva však platí už řadu let a zrovna BigBoardu nevadila. Problém nastal, až když pražský primátor Tomáš Hudeček v červnu sáhl do regulace venkovní reklamy. S platností od října se v Praze nesmějí stavět nové reklamní nosiče větší než šest metrů čtverečních a ty stávající už nedostanou další stavební povolení (většinou mají dočasné na dobu do pěti let).

Nejvíc bude novým nařízením postižen BigBoard. Tratit bude sice i firma JCDecaux, protože i ona má smlouvy na devítimetrové nosiče, ne ale tak bolestivě jako BigBoard. Její reklama na městském mobiliáři – především na zastávkách MHD – se totiž do regulí vejde. Hudeček považuje schválení regulace reklamy za revoluční a svůj možná nejvýznamnější počin v čele hlavního města. Zřejmě netušil, co jím rozpoutá. Kromě toho, že zažehl billboardovou válku, naštval i vlastní stranu, která má nyní problém sehnat plochy pro kampaň před říjnovými senátními a komunálními volbami. On sám ale nechápe obvinění, že vědomě protežuje společnost JCDecaux. „Mně nevadí BigBoard, ale billboard,“ řekl týdeníku Euro. „Tohle je zásah do černého. Zregulovat reklamu v Praze se za poslední čtvrtstoletí v Praze nikomu nepovedlo. Měl bych místo toho nechat postavit sto tisíc nových billboardů, aby byla větší konkurence a firma JCDecaux měla menší podíl na trhu?“ argumentuje. Změny v roky kritizované smlouvě by se mu prý zamlouvaly, ale vypovědět ji prozatím nechce.

Právě to je ovšem asi to jediné, co by kromě zachování statu quo mohlo uspokojit letos založený Svaz provozovatelů venkovní reChyťte klamy, tedy v podstatě BigBoard. Členy svazu jsou totiž jen on a jeho dceřiná firma.

Vyžeňte je!

Stránky Okradenápraha.cz tvrdí, že město může hned a bez rizika ukončit smlouvu se společností JCDecaux, která jí nyní zajišťuje v hlavním městě v podstatě monopol. Smlouva Praze totiž umožňuje vypovědět kontrakt s 24měsíční lhůtou v případě, že bude během jejího trvání přijato zákonné opatření, které změní podmínky natolik, že pokračování ve smlouvě bude pro město neúnosné. A přesně to se podle BigBoardu stalo. Kromě toho má město i starší právní posudky a analýzy od poradenských firem, jež konstatují nevýhodnost kontraktu a otevírají možnost jeho výpovědi. Jeden takový si nechala u kanceláře Toman, Devátý & Partneři vypracovat bývalá radní Aleksandra Udženija (ODS). „Ano, ten posudek zpochybňoval především dodatek uzavřený v roce 2009 bez řádné soutěže. S panem Slabým (Pavel Slabý, ředitel tuzemské pobočky JCDecaux – pozn. red.) jsme to řešili. Slíbil, že nás nechá nahlédnout do účetnictví, vždy se ale na něco vymluvil. A k radikálnímu kroku nebyla v koalici vůle,“ vzpomíná Udženija.

Zmiňovaný dodatek podepsaný v lednu 2009 měl narovnat léta zpochybňovanou smlouvu z roku 1994, kterou na 25 let uzavřel s agenturou JCDecaux ještě primátor Jan Koukal. Podle ní Praha místo aby z reklamy inkasovala, ještě na ni doplácela, jelikož firma fakturovala Praze za elektrické přípojky k budovaným zastávkám víc, než jí posílala. Za primátora Béma se firma uvolila kritizovanou smlouvu upravit. Zavázala se, že postaví 300 nových světelných nereklamních zastávek, bude se o ně starat a bude hradit i přípojky a elektřinu, a nádavkem ještě přidá 50 kontejnerů na tříděný odpad. Jenomže to nebylo zadarmo a na to poukazovalo Razimovo sdružení Kverulant. Společnost JCDecaux totiž v dodatku dostala právo postavit 250 nových devítimetrových nosičů a smlouva se jí prodloužila o dva roky do roku 2021. Nájem byl stanoven minimálně na devět milionů korun. Avšak jak poukazují internetové stránky kampaně Okradenápraha.cz, v jiných městech si radnice vymínily procenta z výnosu z reklamy – v průměru jde o 22 procent. V Praze je to podle výpočtů konkurence zhruba 4,5 procenta.

Součástí kampaně Okradená Praha je i odkaz na roli známého lobbisty Romana Janouška, který měl údajně zprostředkovat pozitivní naladění radnice za Pavla Béma. Podobně se ovšem spekulovalo i o vztahu Janouška k BigBoardu, který získal za Bémova primátorování také nemálo ploch, čímž se tyto dvě firmy staly v podstatě reklamními vládci Prahy. Navíc v roce 2008, kdy byl dojednán onen sporný dodatek ke smlouvě města s agenturou JCDecaux, zakládá tato firma společný podnik s BigBoardem. Poloviční podíl v této firmě agentura JCDecaux v čele s Pavlem Slabým letos od BigBoardu vykoupila. Patrně už firmy neviděly důvod pro další spolupráci.

Vztahy mezi oběma společnostmi už delší dobu notně skřípaly. Loni v dubnu poslal BigBoard pražské radnici dopis, že by dokázal městu nabídnout za městský mobiliář podstatně víc než JCDecaux. Pár měsíců nato překazil Pavel Slabý BigBoardu obchod s Českými drahami, když od nich chtěl vykoupit podíl ve společnosti RailReklam. Slabý jménem JCDecaux nabídl o padesát milionů víc a řídící výbor transakci odložil.

Projížďka na psychologa Kampaň Okradená Praha se neomezuje jen na kritiku smlouvy s firmou JCDecaux. BigBoard v ní mimo jiné tvrdí, že Praha chce nesmyslně zrušit reklamu, která je i v západních metropolích obvyklá. Primátor Hudeček má naopak pocit, že je Praha velkoplošnou reklamou zamořená. „Jel jsem minulý týden po Jižní spojce a připadal jsem si jako u psychologa,“ vzpomíná. Výsledek testu by asi nebyl potěšující, zvlášť když se několikrát musel dívat i sám na sebe.

Přesné počty billboardů v Praze Hudeček nezná. Poutače u nejvytíženější pražské tepny spočítal jeden z diskutujících na webu Okradenápraha. cz. Autentický zážitek popisuje takto: „Jel jsem 16 kilometrů po Jižní spojce rychlostí 60 kilometrů v hodině. Celkem 219 billboardů, každých 73 metrů a každé čtyři sekundy jeden.“ Zkrášlit tuto část městského okruhu měly navíc další velkoplošné reklamy na protihlukových stěnách. Návrh z dílny Hudečkova stranického kolegy Jiřího Nouzy těsně neprošel.

Ani tvůrce Pražských stavebních předpisů architekt Pavel Hnilička nedokáže odpovědět, kolik reklamních nosičů v Praze vlastně je. Odhaduje, že třetina jich bude nelegálních.

Když totiž některé firmě vyprší stavební povolení a nové nedostane, s odstraněním nespěchá. Na zbourání nosičů by měly dohlížet příslušné stavební úřady a případně je samy jako černou stavbu odstranit. Na to však nemají kapacitu. Poté, co vešly v platnost nové stavební předpisy, firmy prodávající reklamu začaly navrhovat, že nelegální plochy samy ohlídají. Ani Hnilička si ovšem nedovede představit, že by teď Praha přistoupila na nějaký kompromis. „Reakci provozovatelů považuji za přepjatou. Počkejme, jak se regulace osvědčí. Za dva roky se budou stavební předpisy novelizovat a během té doby je možné hledat nějaká řešení,“ říká Hnilička.

Billboard je nuda Architektův osobní postoj je nicméně poměrně jasný: billboardy na rozdíl od jiných typů reklamy do města nepatří. „Metropole bez reklamy je nudná, jde ale o to, aby byla kultivovaná. Ve filmech z první republiky vidíte zářící neony… To je pěkné. Ale tupé samostatné nosiče na vlastních nožičkách jsou jen bezduchým byznysem a tím, co Prahu posouvá směrem k Balkánu. V Rakousku nebo ve Švýcarsku je uvnitř města téměř nevidíte,“ podotýká. Tlak a útoky na primátora považuje za „podpásovku“.

Regulace reklamy se totiž nezjevila zčistajasna. Několik měsíců se k návrhu vyjadřovaly všechny městské části a magistrátní odbory. Varianty byly dokonce dvě – aby se zakázala reklama nad 15 metrů čtverečních a nad šest. Většina požadovala tvrdší variantu, která nakonec – k překvapení samotného primátora – prošla.

A už couvat nehodlá. Na možnost, že by po nátlaku billboardových firem město zase regulaci reklamy změkčilo, dramaticky říká: „Jen přes moji mrtvolu. I kdybych měl skončit v Orlíku.“ l

Tady jde jen o přerozdělení koláče. Zloděj křičí: Chyťte zloděje. Ameriku objevila konkurenční reklamní firma ve chvíli, kdy má přijít o kšefty a hledá, kde by se zahojila.

O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče