Bilionová arbitráž

11. srpna 2014, 00:00 - MARTIN SVATOŠ
11. srpna 2014, 00:00

Moskva dala najevo, že rozhodčí nález, který akcionářům Yukosu přiřkl vysoké odškodnění, je zpolitizovaný kvůli současnému dění na Ukrajině

V přelomové arbitráži bylo Rusko odsouzeno k zaplacení rekordní sumy 50 miliard amerických dolarů, což je částka přesahující jeden bilion korun, majoritním akcionářům bývalého ropného gigantu Yukos. Jenom za právní zastoupení protistrany pak musí ruská státní pokladna uhradit ekvivalent přesahující jednu miliardu korun. Svět investičních arbitráží již nikdy nebude jako dřív… Historický rozhodčí nález Když byl v roce 2004 významný pařížský profesor Emmanuel Gaillard z advokátní kanceláře Shearman & Sterling osloven, aby zastupoval vyvlastněné akcionáře bývalého naftového gigantu Yukos, neváhal prý ani minutu, ačkoli mu bylo jasné, že tím končí šance jeho kanceláře zastupovat někdy v budoucnu společnosti Rosněfť či Gazprom, což jsou v oblasti mezinárodního řešení sporů významní potenciální klienti.

Tohoto svého kroku dnes rozhodně známý pařížský advokát, který je považován za jednoho z největších a současně nejdražších odborníků na právo mezinárodních arbitráží na světě, nemusí litovat, protože 28. července 2014 mohl zahájit tiskovou konferenci k výsledku arbitráže těmito slovy: „Dnešek je velkým dnem pro vládu práva, neboť supervelmoc, jakou je Rusko, byla nezávislým rozhodčím tribunálem s nejvyšší možnou reputací jednohlasně uznána zodpovědnou za porušení mezinárodního práva.“

Podle rozhodnutí mezinárodního rozhodčího tribunálu Rusko porušilo své závazky, které mu vyplývají ze Smlouvy o energetické chartě. Tato mezinárodní úmluva vytváří právní rámec pro podporu přeshraniční spolupráce v energetickém průmyslu a pokrývá veškeré aspekty spojené s touto činností, tedy zejména obchod, tranzit, investice, energetickou efektivnost a v neposlední řadě také řešení sporů z těchto vztahů. A právě podle této kapitoly byla v nizozemském Haagu zahájena arbitráž na popud většinových akcionářů Yukosu, mezi které mimochodem patří také penzijní fond založený v roce 2001 ve prospěch bývalých zaměstnanců ropného gigantu.

Vzestup a pád ropného gigantu V roce 2003 byl Yukos největší ropnou společností v Rusku, která vyprodukovala denně na milion barelů ropy. Podle znění rozhodčího nálezu však proti ní téhož roku zahájila ruská vláda koordinovaný útok za účelem její likvidace. Nástrojem k tomu měly být vykonstruované nesplněné daňové povinnosti, ale také zastrašování jejích zaměstnanců i obchodních partnerů, mezi které patřila mezinárodně uznávaná auditorská společnost PwC. Celý nátlak vyvrcholil zatčením výkonného ředitele Yukosu Michaila Chodorkovského.

Majetek společnosti byl pak postupně znárodňován, což bylo završeno celkovou likvidací společnosti v roce 2007.

A právě tímto postupem Rusko podle rozhodnutí tribunálu porušilo své mezinárodní povinnosti a odškodnění, které má poškozeným akcionářům vyplatit, je přímo gigantické: 50 miliard amerických dolarů, tedy okolo 1,025 bilionu korun. Jedná se o částku, která dvacetkrát převyšuje dosavadní rekordní rozhodčí nález. Nelze se tedy divit, že přímo zúčastněné osoby mají pocit, jako když se jim pod rukama tvoří historie. „Případ je neobvyklý nejenom pro svoji ohromnost, ale také pro svůj významný politický podtext,“ doplnil již zmiňovaný profesor Gaillard z advokátní kanceláře Shearman & Sterling.

Koneckonců i samotné právní zastoupení jen na straně žalující dosahovalo gigantických rozměrů: 27 advokátů a sedm právních asistentů pracovalo na případu nepřetržitě od roku 2009 v úctyhodném rozsahu 130 tisíc hodin, což by představovalo téměř 15 let nepřetržité práce jednotlivce. To samozřejmě není zadarmo, a tak se navíc Rusko musí připravit na platbu 60 milionů amerických dolarů, tedy okolo 1,23 miliardy korun jenom za právní zastoupení protistrany.

Výhra je jen začátek Cesta k tomuto přelomovému rozhodčímu nálezu však nebyla krátká a právní sága jménem Yukos tím rozhodně nekončí. Rusko má totiž čas zaplatit ohromnou částku do ledna 2015. Po uplynutí tohoto data mu začnou narůstat úroky z prodlení, které mohou být v kontextu zmíněných částek přímo gigantické. Přesto není pravděpodobné, že by došlo k platbě dobrovolně. Zástupci poražené strany již dali najevo, že považují rozhodčí nález za zpolitizovaný a dávají jej do souvislosti se současným děním na Ukrajině.

Proti rozhodčímu nálezu sice neexistuje možnost odvolání k vyšší instanci, ovšem Rusku zbývá možnost požádat nizozemské soudy o zrušení nálezu. Ačkoli se nyní nezdá příliš pravděpodobné, že by místní soudy daly takové stížnosti za pravdu, proces vymáhání finančních prostředků se tímto minimálně pozdrží.

Zabavené lodě, letadla i rafinerie Ve prospěch majoritních akcionářů však hraje jeden z nejúspěšnějších mezinárodně právních nástrojů – newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, kterou podepsalo a ratifikovalo okolo 150 států světa, což je v podstatě drtivá většina zemí. Nutno dodat, že do tohoto klubu patří všechny ekonomicky významné státy.

V souladu s ustanoveními newyorské úmluvy pak mohou právníci žalujících akcionářů žádat výkon tohoto přelomového rozhodčího nálezu ve všech signatářských státech, a to dokonce i v případě, že by jej nizozemské soudy zrušily. Hlavní překážku v jejich snaze však bude představovat tzv.

mezinárodní imunita státu. Podle tohoto starého a mezinárodním právem uznávaného principu totiž nemůže být předmětem exekuce žádný majetek související se státní suverenitou země, který se nachází na území druhého státu. Typickým příkladem mohou být kupříkladu budovy ambasád a podobně.

Co naopak objektem výkonu být může, je majetek užívaný státem k obchodní činnosti. Podle komentátorů to bude právě majetek již zmíněných polostátních ropných gigantů Rosněfť a Gazprom, nacházející se mimo území Ruska, na který se nyní akcionáři Yukosu zaměří. Paradoxně jsou to tyto dvě společnosti, které po pádu Yukosu skoupily většinu jeho bývalého majetku.

Kreativnosti se však meze nekladou, jak dokazují případy z minulých let, kdy úspěšní žalobci proti Argentině nechali v Ghaně zabavit argentinský výcvikový trojstěžník. Tato událost údajně vedla argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou de Kirchner k tomu, že přestala do zahraničí létat svým luxusním státním letadlem.

Hra o čas Podobně vynalézavé cesty, jak se zmocnit alespoň části peněz, na které mají akcionáři od nynějška nárok, však mohou trvat roky.

I z tohoto důvodu je tak možné, že se strany nakonec odhodlají zasednout za jednací stůl a dohodnou se na dobrovolném plnění o něco menší sumy, jako se tomu stalo nedávno v případu sporu společnosti Dow Chemical s kuvajtskou státní obchodní skupinou. V tomto případě zněl rozhodčí nález „jen“ na 2,5 miliardy dolarů (cca 51,25 miliardy korun), nicméně v důsledku jednání nakonec žalobce „odpustil“ protistraně 300 milionů dolarů (cca 6,15 miliardy korun), aby se ke svým penězům vůbec dostal.

Na to, kterou cestou se majoritní akcionáři Yukosu nakonec vydají, si však budeme muset ještě nějakou chvilku počkat. Jejich právní válka touto vyhranou bitvou rozhodně nekončí.

Podle rozhodnutí mezinárodního rozhodčího tribunálu Rusko porušilo své závazky, které mu vyplývají ze Smlouvy o energetické chartě.

O autorovi| MARTIN SVATOŠ • mediátor a rozhodce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče