Bída pod Kavkazem

23. června 2014, 00:00 - Daniel Deyl
23. června 2014, 00:00

Ekonomiku Arménie vysiluje kombinace odlivu mozků, přílišné koncentrace moci, korupce a rostoucí závislosti na Rusku

Zapomeňte na Ararat a baštu křesťanství, na zvěsti o neúměrně silné arménské lobby ve Washingtonu a na rčení o tom, že „Řeka obere jenom Žid a Žida jenom Armén“. Ekonomická realita malé kavkazské země je děsivá. Z tří a půl milionu obyvatel odešly v posledních letech statisíce do zahraničí. A aby toho nebylo málo: naději, kterou mohla země vkládat do strukturálních reforem, letos zmařil pád vlády premiéra Tigrana Sargsjana a radikální obrat ekonomické a politické orientace Jerevanu směrem k Rusku.

Další odliv produktivních lidí z Arménie bude paradoxně nejpravděpodobnějším hmatatelným důsledkem vstupu do celní unie, kterou před lety vytvořily Rusko, Bělorusko a Kazachstán a z níž se napřesrok stane Euroasijská hospodářská unie. Členství v ekonomickém bloku, jenž se podle představ ruského prezidenta Vladimira Putina má stát obdobou a zároveň protiváhou Evropské unie, ještě více usnadní odchod do lépe prosperujícího Ruska i Kazachstánu.

Svou roli v uspořádání věcí hraje i nešťastná geografie. S nejlogičtějším velkým partnerem –sousedním Tureckem – nemá Arménie už sto let ani funkční diplomatické vztahy, natož aby vzkvétal vzájemný obchod. Naopak s žádnou zemí budoucí Euroasijské hospodářské unie nemá ani metr společné hranice.

Nezaměstnanost se drží mezi 16 a 17 procenty, a přestože ekonomika za loňský rok narostla o 4,6 procenta, po útlumu z let 2008 a 2009 roste z relativně malého základu. Jen za březen letošního roku odešlo z Arménie na 32 tisíc lidí, uvádí Naubet Bisenov, expert časopisu Business New Europe. To jediné, co je na takovém odlivu pozitivní, je fakt, že silná diaspora posílá domů peníze: loni to bylo 1,7 miliardy dolarů, tedy ekvivalent zhruba devíti procent arménského HDP.

Vydírání diaspory I tady však existuje problém. Arménskou ekonomiku zasáhly protiruské sankce Západu v souvislosti s ukrajinskou krizí, a to hned nadvakrát: společně poklesly jak ruská schopnost kupovat arménský export, tak schopnost Arménů působících v Rusku posílat domů vydělané peníze. Současná vláda navíc zvažuje, že na tento vzácný zdroj příjmů sáhne.

Důvodem je vnitropolitická hra, jejímž hlavním aktérem je prezident Serž Sargsjan (s expremiérem jej spojuje pouze shoda příjmení), vnímaný jako exponent postsovětských ekonomických zájmů, jež zemi ovládaly v 90. letech; dnes tyto zájmy mají promoskevský charakter.

Naproti tomu expremiér, vzděláním ekonom, si předsevzal, že zavede bolestivou penzijní reformu a těsnější spolupráci s Evropskou unií. Zároveň se rozhodl ke kontroverznímu kroku: loni nechal vydat dluhopisy za 700 milionů eur, jimiž splatil půjčku od Ruska ve výši 500 milionů eur. Půjčka, kterou si Arménie vzala v roce 2009 v důsledku finanční krize, byla splatná do patnácti let a úročená podle formule Libor + tři procenta, kdežto vládní dluhopisy byly vypsány na šest procent. Tigran Sargsjan to vnímal jako přijatelnou cenu odmítnutí ruského područí – ale v rukou odpůrců se to rozhodnutí stalo bičem, před nímž musel letos v dubnu z premiérského křesla utéci.

Tehdy byl v sázce vstup Arménie do Rusy vedené celní unie. V konfrontaci podle scénáře srovnatelného s ukrajinským zvítězil prezident Serž Sargsjan a Arménie se k paktu už už připojila v pozici nejslabšího člena. Její plné členství na poslední chvíli pozdržel kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, když poukázal na to, že Arméni nemají vyřešený letitý územní spor s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Jerevan dostal lhůtu do 1. července, aby záležitost vyjasnil.

Byznys propletený s politikou Když prezident Sargsjan prosadil svou, dosadil do premiérského křesla někdejšího kolegu-ministra Hovika Abrahamjana. Jeden z nejbohatších Arménů vlastní na tři desítky firem, mezi nimi tři pískovny, 1500 hektarů vinic, benzinky v okolí Jerevanu, několik kasin, třetinu cementárny Ararat a luxusní vilu na Krymu v hodnotě sedmi milionů dolarů, píše americkoarménský server Armenianow.com. Americké diplomatické depeše, jež zveřejnil server WikiLeaks, Abrahamjana popisují jako „ten nejhorší výplod arménského propojení byznysu a politiky posledních let“.

Abrahamjan shání peníze, kde to jde – a jedním ze zdrojů je právě zmiňovaná diaspora. Podle informací Business New Europe premiér nutí bohaté Armény v zahraničí, aby jeho vládu přímo dotovali; vyhrožuje, že v opačném případě zmrazí arménská konta, na která posílají peníze. I to je patrně jeden z důvodů poklesu částek, které do arménské ekonomiky ze zahraničí přicházejí. Přičtěme k tomu fakt, že přímé zahraniční investice poklesly loni o třetinu, jak uvádí publikace Světové banky. Už v lednu Jerevan prodal dvacet procent své společnosti na distribuci zemního plynu Gazpromu za 157 milionů dolarů (výměnou za to platí Arméni necelou polovinu ukrajinské sazby). Obrázek země katastroficky závislé na jediném zahraničním partnerovi, nevypočitatelném a bezskrupulózním, je nebezpečně úplný.

Arménský export

Partnerské země v procentech z celkového objemu

Rusko 19,6

Německo 10,7

Bulharsko 9,1

Belgie 8,9

Írán 6,9

USA 6,1

Kanada 6

Gruzie 5,7

Nizozemsko 5,6

Švýcarsko 5

Zdroj: World Bank, CIA World Factbook

S historií, ale zaostalá

Pokud není uvedeno jinak, údaje se vztahují

k roku 2013; údaje vyjádřené v USD jsou

přepočteny na hodnotu dolaru z roku 2013

HDP (nominální): 20,61 miliardy USD

pořadí ve světě: 133

Růst HDP (v procentech):

2012 7,2

2013 4,6

2014 4,3*

HDP na hlavu

(podle parity kupní síly): 6300 USD

pořadí ve světě: 147

Pracovní síla podle zaměření (v procentech):

zemědělství 44,2

průmysl 16,8

služby 39,0

Nezaměstnanost (v procentech): 17,3

Procento obyvatel

žijících pod hranicí chudoby: 35,8

Inflace (spotřebitelské ceny, v procentech) 6,2

Pozn.: * odhad

Se sousedním Tureckem nemá Arménie už sto let ani funkční diplomatické vztahy, natož aby vzkvétal vzájemný obchod.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče