Bernhardt se vrací

10. prosince 2012, 00:00 - Táňa Králová
10. prosince 2012, 00:00

Jak se kupuje firma od Američanů a jak od Čechů? Nový majitel torza OP Prostějov může vyprávět

S Američany se na něčem dohodli, podali si ruce a po koupi je nic nečekaného nezaskočilo. U obchodu s Čechy to bylo složitější. Co vlastně koupili, poznali noví majitelé až později. „Ještě dnes nás některé věci překvapí. Většinou nepříjemně,“ říká Igor Komloš, jeden ze tří majitelů prostějovské firmy AMF Reece. Před půl rokem převzali výrobu obleků na míru, jedinou funkční část zkrachovalého Oděvního podniku Prostějov.

Takzvané měřenky, jak se říká šití oděvů na míru, zlatá vejce rozhodně nenesou.

Nový vlastník už alespoň zastavil ztrátu, kterou produkovala zakázková výroba kvalitních obleků šitých především na těla Angličanů, Němců, Francouzů a dalších Západoevropanů. Z českého trhu prostějovské měřenky téměř zmizely a nyní se na něj vracejí. Zákazníky oslovují pod značkou Bernhardt.

Předražený obchod „V bodě nula, přesně tak jsme začali. Vstoupili jsme do firmy, která neměla jediného českého prodejce. U oděvů přitom není nic důležitějšího,“ dobře ví ředitel Komloš. S tím, jak zkrachoval OP Prostějov a vyklidil síť prodejen, přišly o kontakt se zákazníky také měřenky.

„Cena, jakou jsme za ně zaplatili, se v prvních měsících jevila jako velmi předražená,“ hodnotí nákup z letošního června spolumajitel společnosti AMF Reece, vyrábějící speciální průmyslové šicí stroje. V Česku není její jméno příliš známé, veškerou produkci vyváží. Hlavně tam, kde je co nejlevnější velkovýroba oblečení.

AMF Reece se v Prostějově ocitla před osmnácti lety. Americká společnost se tenkrát spojila s Minervou, před jedenácti lety nakonec veškerou výrobu šicích strojů přesunula do Prostějova. Po vypuknutí krize v roce 2008 se rodina Goodwinů, která vlastnila AMF Reece, rozhodla opustit své zahraniční aktivity. „Tři čtvrtě roku jsme americké majitele přesvědčovali, ať tady fabriku nezavírají. Nakonec jsme se dohodli a ke spokojenosti obou stran ji převzali, včetně světoznámé značky. Jméno jim nekazíme,“ ujišťuje Komloš. Už předtím vedl podnik několik let jako ředitel a firmu odkoupil společně s Davidem Poláčkem a Cenkem Oflazem z Turecka, který většinu roku jezdí za obchody po světě. Tři společníci se o vlastnictví firmy spravedlivě dělí. Zákazník Hugo Boss Když trojice manažerů před více než třemi lety přebírala firmu na speciální šicí stroje od Američanů, dobře podnik znala. Nejhorší měl už za sebou, na slabé roky se připravil. „Věděli jsme předem, že nastane recese. V roce 2007, kdy se o krizi nikde nemluvilo, nás na ni upozornili zákazníci, výrobci oděvů. Během roku snížili poptávku po šicích strojích o třetinu,“ vzpomíná Komloš. V AMF Reece ořezali náklady, a díky tomu prošla firma nejhlubší krizí bez větších otřesů. V roce 2008 se sice při tržbách 138 milionů korun propadla do ztráty 68 milionů, v následujících letech už byla v zisku a tržby po propadu v roce 2009 postupně rostou. Loni firma utržila přes 133 milionů a skončila se čtyřmilionovým ziskem.

Prostějovský výrobce musí stále dohánět své zákazníky, kteří se stěhují za levnější pracovní silou. „Jen co v Indii seženeme zástupce, vybudujeme obchodní síť a servis, přesune se textilní firma do Pákistánu, a my začínáme znovu,“ posteskl si šéf prostějovské společnosti. Na strojích AMF Reece šije třeba Hugo Boss.

Dírkovacích mašin, strojů na přišívání knoflíků a dalších elektronických pomocníků se do Německa, Rakouska a jiných evropských zemí neprodává mnoho. Hlavním odbytištěm je Asie, především Čína, Indie, Pákistán, Bangladéš a Srí Lanka. V současné době zažívá boom Jižní Amerika.

Sousedé a náhody Z areálu AMF Reece je to do fabriky OP Prostějov necelý kilometr. Velký oděvní závod si ovšem šicí stroje od souseda nekupoval a vozil je ze zahraničí. Ani majitelé AMF Reece neplánovali, že by se po krachu oděvního obra ucházeli o jeho pozůstatky. „Osud si s námi zahrál. Byla to velká náhoda a teprve uvidíme, jestli příznivá, nebo ne,“ nejsou si jistí noví vlastníci po půlroce od převzetí měřenek. Nejprve dostali nabídku na odkoupení některých strojů a při té příležitosti se dozvěděli o tendru na prodej výroby oděvů na míru. Na rozhodnutí měli pouhý měsíc.

„Byl to pro nás neznámý byznys a měsíc je krátká doba na to, abychom poznali poměry ve firmě,“ přiznává Komloš. Narodil se ve znamení Střelce, což může krok do neznáma trochu vysvětlovat. Z pěti zájemců, kteří kolem měřenek kroužili, jediná společnost AMF Reece podala nabídku. Původní znalecký posudek ocenil výrobu obleků na míru na 180 milionů korun, další posudky hodnotu snižovaly až na 80 milionů. I 35 milionů, za které měřenky s 250 zaměstnanci, šicími linkami a nulovými kontakty na tuzemský trh získal nový majitel, se mu zdá ze současného pohledu moc.

„Teprve až podnik postavíme na nohy, může z něj být výnosný obchod,“ věří Komloš. První měsíce po odkoupení vyráběly obleky na míru ztrátu. Při tržbách sedm až deset milionů korun měsíčně byl výsledek minus jeden až tři miliony. Firma zaspala přípravu na stěžejní vánoční a plesovou sezonu. „Lidé byli demotivovaní a bez vize, jak nastartovat obchod pod značkou Bernhardt, kterou jsme spolu s měřenkami koupili. Až pak jsme zjistili, že v zahraničí se obleky prodávaly pod jinými značkami,“ poznamenává nový šéf prostějovských měřenek. Teď to napravují. Bernhardt neboli osobní krejčí Vypracované pánské obleky z kvalitních materiálů, které díky ušití přesně na tělo zákazníka perfektně padnou, budou i nadále nosit zejména konzervativní Angličané. „Za loňský rok si klienti ze zahraničí objednali třicet tisíc obleků. Když se nám v příštím roce podaří zvýšit prodej o deset procent, budeme spokojeni. Na českém trhu v podstatě začínáme,“ rozlišuje Komloš. Rozhodně nemíní budovat nový OP Prostějov, chce najít stálé zákazníky mezi firmami a lidmi, kteří nemají čas shánět šaty po obchodech. Může nabídnout unikátní systém, jak si oblečení pořídit. Nejen těm, kdo nemají konfekční postavu a v obchodě si nevyberou kalhoty se sakem.

S čím Bernhardt přichází? Zástupce oděvní firmy dojede za klientem, kam si bude přát.

Odebere mu míry a poradí s výběrem látek od nejluxusnějších po cenově dostupnější, v katalogu je přes 350 vzorků a další tisíce na objednání. Klient si sám nebo za asistence odborníka oblek se všemi detaily navrhne. Do dvou týdnů, aniž by si musel rozešitý model zkoušet, mu ho zástupce firmy doveze. „Nechceme být výrobcem usedlých pánských obleků pro starší generaci, ale oblékat i mladé lidi, manažerky, golfisty, šít obleky pro nejslavnostnější příležitosti,“ plánuje spolumajitel prostějovské měřenky. Rád by šatil také zaměstnance bank a firem, kterým může nabídnout modely v malých sériích.

„Přinesli jsme jiný styl práce, jinou firemní kulturu, na kterou nebyli lidé z podniku s deseti tisíci zaměstnanci zvyklí,“ brzy zjistil ředitel Komloš. Trojice majitelů funguje jako výkonný management, nepotřebuje desítky vedoucích, nepotrpí si na porady, měsíční či jiné reporty. Čísla sami znají nejlépe a pracují na tom, aby byla lepší.

35 milionů korun zaplatila firma AMF Reece za takzvané měřenky, výrobnu obleků na míru ze zkrachovalého podniku OP Prostějov

180 milionů korun natolik původně ocenil měřenky znalecký posudek

O autorovi| Táňa Králová• kralova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče