Be happy a makej

22. února, 00:00 - Pavel Páral
22. února, 00:00

Spokojený zaměstnanec určitě pracuje lépe, ale nucené firemní veselí může také spoustu lidí otrávit

Zní to hodně bizarně, když se vám někdo představí jako manažer pro happiness, o jejichž množení v českých firmách píšeme v tématu tohoto vydání týdeníku Euro. Dělat zaměstnance na pracovišti šťastnými se zdá pošetilou snahou a rozmarem bohatých zaměstnavatelů, kteří už nevědí, jaké benefity vymyslet. Jenže cvičení, stolní hry či meditace ve firmách nejsou až tak objevnou záležitostí. My starší ještě pamatujeme referenty ROH pořádající výlety do divadel, turnaje ve fotbálku a jiné více či méně oblíbené aktivity směřující ke stmelování odborářských kolektivů pod heslem „nejen chlebem živ je člověk“.

Spokojenost nadevše

A ono je skutečně ověřenou zkušeností, že výkon spokojeného zaměstnance, který je hrdý na to, co dělá a pro koho, který má dobré a přátelské vztahy s kolegy a bez nutných zásahů shora řeší každodenní problémy a komplikace, je prostě jiný než člověka, který chodí do práce s nechutí a čeká na „padla“ jako na smilování.

Pokud tedy zaměstnavatel směruje benefity pro zaměstnance tak, aby jim zpříjemnil pobyt na pracovišti, je to logické. Zejména v době, kdy velkou část ekonomiky tvoří firmy závislé na kreativních schopnostech svých zaměstnanců. Majitelé a manažeři začínají chápat, že v tvořivých činnostech, mezi něž patří jak IT obory a výzkum a vývoj, tak také třeba marketing a obchodní činnost a mnoho dalšího, se výsledky nedostaví s drilem a vyplňováním úkolovníčků a že žádoucí komunikace mezi kolegy nelze dosáhnout čím dál většími open space kancelářemi odlidšťujícími normální lidskou komunikaci.

Může to lézt na nervy

Jenže je tak trochu otázkou, zda obnova těch starých známých odborářských či svazáckých referentů pro dobrou náladu v nové podobě a pod vznešeným anglickým titulem je opravdu tou nejlepší cestou k vytvoření pohodové a tvůrčí atmosféry na pracovišti. Ono to otravné společně demonstrované veselí a štěstí může mít i zcela opačný efekt. Štěstí je totiž jak známo ta muška zlatá, kterou každý nachází v něčem jiném. Zatímco pro někoho je půlhodinka společného cvičení jógy balzámem na nervy, druhý z takové činnosti vyskakuje z kůže, protože zábavu si nejraději organizuje sám a nejšťastnější je v klidu za hradbou z kaktusů, kde z něho padají neuvěřitelné nápady k nezaplacení. Pokud se bude šířit management štěstí jako módní manažerský výstřelek, moc to firmám nepomůže a o spoustu dobrých zaměstnanců, kterým půjde prudění s dobrou náladou pěkně na nervy, mohou naopak přijít.

Nicméně u nás ta situace se štěstím na povel zatím nevypadá příliš dramaticky, když stále ve většině firem vedou mezi zaměstnaneckými benefity stravenky a lidé volají především po dodatečném volnu a pružné pracovní době, což je mimochodem v naprosté většině firem asi o dost spolehlivější cesta k zaměstnaneckému štěstí a spokojenosti než placení happiness managera. l

Je trochu otázkou, zda obnova starých známých odborářských či svazáckých referentů pro dobrou náladu v nové podobě a pod vznešeným anglickým titulem je opravdu tou nejlepší cestou k vytvoření pohodové a tvůrčí atmosféry na pracovišti.

O autorovi| Pavel Páral * paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče