Bádání pod modrou vlajkou

19. května 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
19. května 2014, 00:00

Unijní peníze pomohly špičkově vybavit laboratoře. Teď ještě najít dotace na běžný provoz

Dálnice D3, pražské metro, silnice R6 a modernizace železniční trati Rokycany–Plzeň. Tak vypadá aktuální pořadí nejvyšších dotačních titulů z EU. Hned na pátém místě je s částkou 5,8 miliardy eur projekt, který až donedávna připomínal další velké sousto pro betonáře. Však také na staveniště v Dolních Břežanech celé měsíce jezdily stovky nákladních aut s cementem. Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) by se už napřesrok měl stát chloubou nejen české, ale i světové vědy. Za peníze z Bruselu vzniká kus od Prahy nejintenzivnější laser na světě, který umožní fyzikům průhled do světa mikrokosmu, ale i nové zobrazovací metody v lékařství.

Velká šestka Prestižní záměr, jehož nositelem je Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR), není jediným vznikajícím pracovištěm první třídy, v bruselském žargonu „evropským centrem excelence“. Podobný věhlas jako superlaser v Dolních Břežanech má Brnu přinést Středoevropský technologický institut (CEITEC) a Mezinárodní centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do Ostravy zase světovou špičku IT lákají superrychlé počítače centra IT4Innovations. Ve Vestci u Prahy vzniká pod hlavičkou Ústavu molekulární genetiky AV ČR Biocev, biotechnologické a biomedicínské centrum. Šestici velkých projektů uzavírá Susen v Řeži, kde se bude bádat o udržitelné energetice. Dohromady Evropská komise do těchto šesti center prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace nalije v přepočtu kolem dvaceti miliard korun.

Velkou šestku doplňují desítky menších center umístěných většinou při univerzitách a výzkumných ústavech.

Díky EU, která z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) hradí 85 procent nákladů, může svou vědeckou kapacitu zvýšit Liberec (nanotechnologie), Zlín (polymery), České Budějovice (akvakultura), Olomouc (biotechnologie a zemědělství) nebo třeba ovocnáři v Holovousích. Společně s velkou šestkou je to téměř 40 miliard korun. Polovina sumy, která šla z Bruselu na podporu vědy, výzkumu a inovací v letech 2007 až 2013.

I když se výzkumné programy prozatím rozjíždějí, mapu špičkové české vědy evropské dotace pozměnily už nyní. Zmiňovaná velká šestka do Česka přitáhla desítky vědců z Evropy i ze zámoří. Včetně Čechů, kteří se kvůli budování nových center vzdali slibné kariéry v zahraničí a vrátili se zpět domů. Výkonným ředitelem centra CEITEC je tak Američan, IT4Innovations vede Slovák, technickým šéfem superlaseru je Francouz. Kromě toho mají všechna centra hned dvojí týmy, manažerské a vědecké. Což na univerzitách ani v Akademii věd dosud potřeba nebylo.

Praha ostrouhala Zdaleka ne vše běží bezproblémově. Už z výčtu míst, kde se nová centra budují, je zřejmé, že Praha vyšla naprázdno. Tradiční centrum vědy a vzdělanosti má smůlu. Leží totiž v regionu, který vykazuje téměř dvojnásobek průměrného hrubého domácího produktu zemí Evropské unie, a tak je metropole pro evropské dotace příliš bohatá.

Aby vůbec hlavní město se svými vysokými školami a vědeckými ústavy dosáhlo na tučné dotace, muselo vymyslet kličky. Mimo jiné proto vzniká superlaser ve středočeských Břežanech a Biocev si zase našel pozemky ve Vestci.

Větším problémem je časový tlak. Dotace je nutné dočerpat do konce roku 2015, přičemž náročná evropská administrativa i česká specifika veřejných zadávání prací nic neurychlují. Mašinerie chrlení formulářů a smluv může běžet naplno, přesto je třeba se zdržením počítat. Příkladem může být projekt ELI, který se zadrhl hned několikrát. K Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se kvůli údajným pochybením ve výběrovém řízení obrátili neúspěšní uchazeči o výkopové práce v Dolních Břežanech. Napadeno bylo i rozhodnutí o právních a poradenských službách. Letos v lednu pak antimonopolní úřad vrátil na počátek tendr na nákup kancelářského a sedacího nábytku. Byť jde často o zdánlivě nudné tahanice právnických týmů, nabitý harmonogram výstavby superlaseru se vždy o pár měsíců prodlouží. Mimo jiné proto je z celkového téměř sedmimiliardového balíku dosud vyčerpáno jen 968 milionů korun, tedy 14 procent.

Tendr na ořezávátka Rychlost utrácení dlouhou dobu brzdily také české zákony. Až do konce loňského roku platilo pravidlo, podle něhož zadavatel musel zrušit tendr v okamžiku, kdy se do něj přihlásil jediný zájemce. Jenže v případě špičkových pracovišť jsou parametry na některé přístroje tak specifické, že reálně existuje často jediný výrobce či distributor. Pravidlo se podařilo odstranit až loni – byť na jeho nesmyslnost vědci upozorňovali minimálně dva roky.

I tak je ovšem tendrování jednou z největších brzd rychlého dočerpání dotací na vědu a výzkum. Miliardové částky se mohou na první pohled zdát ohromné. Vždyť jen rozpočet projektu ELI je vyšší než roční provoz celé Akademie věd. Zdání ovšem klame, protože každou dotační položku je nutné vysoutěžit zvlášť. Biocev kupříkladu nedávno poptával v samostatné veřejné zakázce kancelářské potřeby v hodnotě několika desítek tisíc korun. A musel vypracovat list, kde specifikoval, že potřebuje přesně deset ořezávátek a dvacet lepicích tyčinek.

Všech šest center excelence prozatím funguje na půl plynu, byť se pod novou, unijní značkou excelence již pořádají semináře a workshopy a běží také některé výzkumné projekty. Do toho se stále staví, budují se nové laboratoře a objednávají se špičkové přístroje. Peněz je pořád dost.

Podle aktuálních tabulek čerpání dotací bylo z balíku určeného na evropská centra excelence proplaceno 4,5 miliardy korun, tedy čtvrtina. O něco lépe jsou na tom regionální badatelská centra, která stihla odčerpat polovinu. V kolonce finančně ukončených projektů je však stále v obou položkách velká nula.

Nekonečný fundraising Přiklepnuté peníze z Bruselu musejí být utraceny do konce roku 2015 a při troše štěstí se Česko bude moci pochlubit moderními vědeckými středisky vybavenými zbrusu novými technologiemi. Co bude pak, ovšem nikdo netuší. Vědecká centra se tak dostávají do poněkud schizofrenní situace – na jedné straně je třeba rychle utratit peníze, pak ale finance na provoz a platy badatelů vyschnou. Například pro projekt ELI, který z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost platí manažerský tým a jedenáct postdoktorandů, to může být citelná rána.

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek chce proto v Bruselu vyjednat, aby se část peněz dala použít i po roce 2015, který jinak platí za nejzazší mez. Pokud se to nepodaří, bude muset alespoň na čas zaskočit stát, protože badatelské objednávky od soukromého sektoru jsou téměř nulové. Kromě přímých plateb z rozpočtu jsou ve hře i startovací granty.

Nejhledanějšími zaměstnanci nových vědeckých center tak nejsou nadějní mladí badatelé, ale zkušení fundraiseři, kteří musejí hledat nové zdroje. Nejlogičtěji v samotné EU. Čistě teoreticky by z evropského programu Horizont 2020 mohly české vědecké týmy získat ročně až miliardu korun. Vzhledem k tomu, že jde o centrálně spravované peníze v Bruselu, musejí být ale průbojní a rychlí. Asi stejně jako superlaser, který se staví v Dolních Břežanech.

Velká šestka

Evropská centra excelence a dotace z EU (v mld. Kč)

Název Příjemce Dotace z fondů EU Státní rozpočet Celkem

ELI – Fyzikální ústav 5,78 1,02 6,8

Extreme Light AV ČR

Infrastructure

CEITEC – Masarykova 4,46 0,79 5,25

Středoevropský univerzita

technologický institut

Susen – Centrum výzkumu 2,08 0,37 2,45

Udržitelná energetika Řež

ICRC – Mezinárodní Fakultní nemocnice 2,01 0,35 2,36

centrum klinického u sv. Anny v Brně

výzkumu

Biocev – Ústav molekulární 1,96 0,35 2,31

Biotechnologické genetiky AV ČR

a biomedicínské centrum

IT4Innovation – Vysoká škola 1,55 0,27 1,82

Centrum excelence báňská, Univerzita Ostrava

Zdroj: MMR

Peněz moc, času málo

Stav čerpání dotací na velké vědecké projekty (v mld. Kč, k 3. dubnu 2014)

Celková částka Proplaceno (v %) Finančně ukončeno

Evropská centra 18,53 4,47 (24,1) 0

Regionální centra 18,16 9,03 (49,7) 0

Zdroj: MMR

Při troše štěstí se Česko napřesrok bude moci pochlubit moderními vědeckými středisky vybavenými zbrusu novými technologiemi. Co bude pak, ovšem nikdo netuší.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče