Až mattoni nebude

15. září 2014, 00:00 -
15. září 2014, 00:00

Můj otec vždy říkal, že jedna půlka světa prodává a druhá půlka kupuje, rozdíl je jen v tom, jaká je cena, tvrdí šéf společnosti Karlovarské minerální vody

Nejprve odsune rukou sklenici, poté se automaticky napije z láhve s vinětou Mattoni. Prominte, ale tady to takhle pijeme vichni,“ tvrdí Alessandro Pasquale, šéf největšího tuzemského producenta minerálek společnosti Karlovarské minerální vody. Občas se zapomenu a piju takhle i na obchodních jednáních. Stojí nás velké úsilí dostat vodu ke konzumentům v co možná nejčistší verzi, přece si ji nebudu špinit skleničkou,“ dodává.

* Na trhu s minerálními vodami je dost napjatá situace. Vše směřuje ke konsolidaci, každý z producentů údajně jedná s každým, buď o prodeji, nebo naopak koupi konkurence. V jaké pozici jsou Karlovarské minerální vody, kdy koupíte třeba konkurenční Ondrášovku?

Kupujeme jen kvalitní vody. Samozřejmě že si dělám legraci. Česká republika má velké štěstí, že je velmi bohatá na zdroje minerálních vod velmi vysoké kvality. Můj otec vždy říkal, že jedna půlka světa prodává a druhá půlka kupuje, rozdíl je jen v tom, jaká je cena. Nějaký vývoj nebo rozvoj na českém trhu nemohu vyloučit, myslím si, že na trhu minerálních vod může nastat konsolidace.

* Na které půlce zeměkoule jste?

Záleží na ceně.

* Pokud dostanete vysokou nabídku, prodáte společnost Karlovarské minerální vody?

Přirozeně že ano, obávám se ale, že takovou nabídku, kterou bych považoval za dobrou, ještě dlouho nedostanu. Takže mě tu budete muset ještě nějakou dobu snést.

* Co znamená dobrá nabídka?

Ještě jsem o tom nepřemýšlel.

* Mluvíte o minerálním bohatství Česka, je reálné, že když se objeví nový a kvalitní zdroj minerální vody, vstoupí na český trh nový výrobce?

Ne. Něco takového je velmi obtížné. Nabízejí mi různé zdroje, v podstatě za enormně vysoké částky. Prvotní investice, kterou by nový producent musel vynaložit jen na to, aby se mu podařilo dostat za kritický bod, kdy je výroba rentabilní, je tak obrovská, že se nikdy nevrátí.

* Až skončí konsolidace výrobců minerálek na českém trhu, kolik zde zůstane firem?

Těžko se na takovou otázku odpovídá. Aby se mohly bránit tlaku velkých distribučních sítí, tak já bych to tipnul, že tři až čtyři.

* Jaká je další strategie vaší společnosti?

Naše strategie má dvě hlavní velmi jednoduché linie. V té první je rozvoj a vývoj portfolia v České republice. Druhá linie počítá s tím, že se budeme věnovat akvizicím v zahraničí. Zhruba před pěti lety jsme koupili jednu firrozhovor mu v Rakousku, za tu dobu se nám v podstatě zdvojnásobila.

A co se týká dalšího rozvoje portfolia v Česku, třeba Poděbradka uvedla na trh poctivou limonádu, už má větší tržní podíl než třeba Fanta. Mimo jiné jsme získali i licenci na Schweppes, takže myslím, že v tuzemsku děláme spousty zajímavých věcí.

* Takže vaše budoucnost je spíš ve výrobě a prodeji limonád a směsí ovocných šťáv s minerálkou?

Shrnul bych to tak, že my umíme hlavně vyrábět minerální vodu. Samozřejmě že vzhledem k tomu, že trh je pro nás již saturován, orientujeme se i jiným směrem, hledáme a vyvíjíme jiné typy výrobků. Na evropské úrovni jsou ale data jasná, pití sladkých nápojů a limonád jde neustále dolů a lidé vyhledávají stále častěji přírodní minerální vodu. Z toho důvodu si myslíme, že hlavně minerální vody jsou naše budoucnost. Sice jsme v tomhle sektoru dosáhli maxima a teď je to o tom, že tam k tomu děláme jiné věci.

* Takže nějaký větší rozvoj v prodejích minerálních vod bez další akvizice nebude…

Samozřejmě jsou na samotnou minerální vodu navázány nějaké další výrobky, ale to je minimum práce, mluvím o České republice, protože naopak velké nárůsty prodejů máme za hranicemi, mimo jiné na Slovensku, v Německu a Polsku. Což jsou naše nejvýznamnější exportní země. Chceme vyvážet minerálky i do Rakouska, přes firmu Waldquelle, kterou tam vlastníme. Ano, to jsou projekty, kde se dá v minerální vodě růst, ale co se týká samotné České republiky, tady je to spíš o vyvíjení a rozšiřování portfolia jako takového. Z toho, co vyrobíme v Česku, vyvezeme zhruba dvacet procent.

* Nejznámější značkou z portfolia je Mattoni. Budete ji mít dost i v případě navýšení exportů?

Můj otec byl v tomto ohledu velmi obezřetným, takže vody máme dostatek.

* Někde jsem četl, že původní Mattoni, to byly dva prameny, teď, kdy se minerální vody vedou do stáčírny několikakilometrovým potrubím, již má mít výsledný produkt do původního originálu hodně daleko…

Dostáváme se spíš k techničtějším záležitostem. Je to pořád ta samá voda, protože její chemické vlastnosti se nemění, je z jednoho jsou dané tím, z jakých hornin získává kopce. Tohle jsou věci, které stanoví velmi minerály. Veškerá Mattonni je tady z tohohle přísné předpisy.

kopce, skal, kde získává stejné typy minerálů. Tady byl vulkán a voda protéká mezi skálou a je velmi důležité vytipovat správné místo, Navíc musím říci, že příslušné orgány tohle kudy se k téhle minerální vodě dostat.

vše velmi přísně hlídají, a myslím si, že V každém takovém toku je málo vody, protože úroveň kontroly je jedna z nejvyšších v Evropě. je tam velmi málo místa, nicméně těch vrtů je zase hodně.

Máme automatickou kontrolu všech našich Na rozdíl třeba od Dobré vody. Ta protéká vrtů, kde jsou nastaveny přesné parametry, mezi dvěma nepropustnými vrstvami které se sledují, a každých pět minut posíláme v hloubce 150 metrů, stačí udělat jeden vrt, data příslušným orgánům. Co jsem viděl, abyste se k ní dostal. Nevím, jaké byly původní tak v Evropě neexistuje podobný precizní zdroje Mattoni, ale voda a její vlastnosti systém kontroly.

* Může se někdy stát, že mattonka dojde?

Ano.

* Za jakých podmínek?

Určitě ne proto, že bychom se o mattonku špatně starali, spíš po zásahu vyšší moci. Příroda občas vytvoří zvláštní věci, všechno je možné. Kdyby bylo třeba zemětřesení nebo nějaká seizmická změna, kdy se posune skála, změní se průtok, a tím pádem i vlastnosti vody. Co je zajímavé na naší práci, mluvím o všech výrobcích minerální vody, že my jsme takovými největšími ochránci životního prostředí. Všichni, kdo nějakým způsobem zpracovávají přírodní minerální vodu, tak se starají a ochraňují zóny a prostředí, kde se přírodní minerální voda nachází. Ve Francii jeden z nejvýznamnějších výrobců dokonce platí zemědělcům, kteří mají půdu kolem ochranného pásma, kde minerální vodu jímá, za to že nepoužívají žádná hnojiva. Aby se náhodou do těch zdrojů nedostávalo něco špatného. Další producenti se zase snaží vykupovat přilehlé pozemky.

* Taky vykupujete pozemky?

Pokud máme možnost, tak ano. Máme štěstí, že všechny naše provozy jsou na místech, kde není žádná hrozba kontaminace. Třeba tady v Kyselce (kde se vyrábí Mattoni) je vojenské pásmo, které je samo o sobě chráněno, u Dobré vody je zase fabrika v lesích, v Poděbradech pak lázeňská zóna.

* Kolik mattonky denně vypijete?

Strašně moc. Dva tři litry určitě.

* Není v takovém množství už škodlivá?

Ne, jen musíte často chodit na toaletu. Moje rodina odjakživa vyrábí a pije minerální vodu. Navíc máme v rodině dlouhověkost, nevím, zda na ni má skutečně vliv pití minerálních vod, ale tahle idea se mi líbí.

* Francouzi mají jedno přísloví, kolik vody tolik vína…

Víno mám rád, ale určitě jej nevypiju tolik, navíc bydlím v Praze a naučil jsem se pít české pivo.

* Máte ještě nějaké vazby na původní zakladatele společnosti, rodinu Mattoni?

Potomci existují, ale není jich mnoho, osobně jsem v kontaktu s Rudolfem Mattonim, před lety tatínek objevil nějakého potomka v Německu, ale nevím o něm nic konkrétního.

* Konzultujete s Rudolfem Mattonim dění ve firmě, kritizuje vás, nebo naopak chválí?

Ano, hovořili jsme o tom, je to velmi výjimečný a charismatický muž. Tahle otázka ale patří spíš jemu, já si myslím, že je velmi pozitivně naladěn, co se týká naší firmy. Byl tu letos na začátku roku i s rodinou.

* Začíná se hovořit o tom, že již za několik desetiletí bude z vody nedostatkové zboží. Kdo ovládne zdroje, na tom bude v porovnání s ostatními velmi dobře. I z tohohle pohledu se jeví investice do zdrojů minerálních vod jako velice perspektivní…

Necítím se být pro tuto oblast odborníkem. Nicméně otázka vodního prostředí je globální pro všechny. Slýchávám i takové věty, že voda je naftou budoucnosti, podle mě to není správné tvrzení. Co se týká České republiky, tak můžeme být v klidu, protože její vodní bohatství je enormní.

* Takže žádné hrozby nejsou?

Co může být do budoucna problém, je stále se snižující kvalita povrchových vod. Ovlivňuje ji lidská činnost, mimo jiné používání pesticidů, léků a hnojiv. Tohle všechno ovlivňuje kvalitu. Odstraňování těchto látek z vod je extrémně nákladná záležitost. Takže ten cyklus je v podstatě nezastavitelný a čím dál tím větší, v tom smyslu, že jednou tyhle látky neodstraníte, na ně se nabalují další a další, proto je jejich množství ve vodě stále vyšší. Mluvím o západním světě, že by se měl zamyslet nad využíváním těchto látek. Co se týká Afriky, tam všichni vidíme nedostatek vody, který tam vždy byl a stále je. Ale způsoby, jak se s tím vypořádat, existují. Třeba výroba pitné vody odstraňováním soli z mořské vody.

* Jste Ital, který podniká a žije v České republice, takže máte zkušenosti s modelem, kdy ministerský předseda kontroluje i vlivná média. V Itálii to byl ještě nedávno Silvio Berlusconi, u nás je to aktuálně Andrej Babiš. Co si o takovém propojení politiky a médií myslíte?

Dle mého názoru by měl být tisk nezávislý, a to nejen od politických, ale i ekonomických sil. Nicméně všechny země, které jsem měl možnost poznat, mají velkou chuť na to, aby měly nějaký vliv na média, myslím tím ekonomický sektor. Podle mě je potom těžko uvěřitelné, když tvrdí, že v žádném případě nedochází k ovlivňování obsahu. Když tohle ale říkám, tak nesoudím pana Babiše, mluvím obecně.

* Převzal jste firmu od svého otce, byla to revoluce, kdy jste si řekl, konečně to mohu dělat podle sebe, nebo to spíš bylo pokračování přirozeného vývoje?

Budu vždy vděčný svému otci, jakým způsobem mi předal řízení firmy. Nebyla to žádná revoluce, ale postupný proces, kdy mě nechal, abych si všechno vyzkoušel, včetně toho, že jsme někdy o věcech diskutovali, někdy měl pravdu on, někdy já. Nechal mě, abych se věci postupně učil, dělal chyby a získal svůj styl řízení. l

Historie Mattoni

1552 V historických pramenech se objevuje vůbec první písemná zmínka o tzv. Bukové kyselce.

1693 Do Karlových Varů přijíždí z Itálie Ottavio Mattoni, obchodník s citrony. Usazuje se ve městě, kde se později ožení a založí vlastní obchod.

1793 Buková kyselka je shledána odborníky vhodnou pro export a první kameninové láhve se vyvážejí do zahraničí. V přilehlé obci Kyselka začíná skromný lázeňský provoz.

1873 Je založena společnost Mattoni. Mattoniho Kysibelka se stala jednou z nejznámějších minerálních vod světa. Její úspěch inspiroval Mattoniho ke koupi celé Kyselky od hraběte Černína.

1900 Kyselka je napojena na evropskou železniční síť, která do lázní sváží množství hostů z domova i ze zahraničí. Na světové výstavě v Paříži kyselka získává ocenění Grand Prix. 1994 Dochází k privatizaci podniku. Novým majitelem se stává italská podnikatelská rodina Pasquale.

2013 Značka Mattoni slaví 140 let od doby, kdy Heinrich Mattoni odkoupil oblast Kyselky i s populárním Ottovým pramenem. Rozpa dlé lázně Společnost Karlovarské minerální vody (KMV) je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod v České republice. Firmu založil v roce 1873 karlovarský rodák Heinrich Mattoni. Společnost v současné době stáčí mimo jiné minerální a pramenité vody značek Mattoni, Magnesia a Aquila. V posledních zhruba dvou letech se jméno firmy objevilo v souvislosti s kauzou rozpadajících se Lázní Kyselka. „Od samého počátku, kdy naše rodina privatizovala KMV, jsme vždy byli k dispozici a ochotni lázně opravovat, ale nikdy jsme je nevlastnili, tím pádem jsme je ani nemohli nikdy rekonstruovat,“ říká šéf KMV Alessandro Pasquale. Tvrdí, že zhruba před rokem a půl vznikla obecně prospěšná společnost a lázně se začaly rekonstruovat. Samotné KMV zrekonstruovaly dvě budovy. V jedné z nich jsou byty, ve druhé budově bude muzeum. Aktuálně firma chystá i rekonstrukci třetího objektu, kde bude vzorková prodejna a kancelářské prostory. Zatím KMV investovaly do rekonstrukcí zhruba sto milionů korun, z toho dvacet milionů šlo na účet obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka. Těžko se ale do Kyselky vrátí lázeňský život. Navíc může být problém s hledáním smysluplného využití dalších zrekonstruovaných budov. „Investovali jsme do našich budov, nechali je zrekonstruovat, zda to bylo správné rozhodnutí a neměli jsme vynaložit tolik peněz na jiné budovy, to už nám nikdo neřekne,“ dodal Pasquale. l

O autorovi| Vadim Fojtík * fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče