„Asociální“ restrikce nehrály roli

04. února 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
04. února 2013, 00:00

Slovensko chce srazit deficit pod tři procenta, což si vyžádá větší úsilí než dosažení stejné mety v Česku

Když se podíváte na čísla dynamiky růstu, vede si Slovensko v posledních letech lépe než Česko. Během krizového roku 2009 byl propad na Slovensku o něco hlubší než u nás, nicméně od té doby česká ekonomika rostla rychleji pouze v jednom jediném čtvrtletí. Co je toho příčinou?

Představa, že by za tím stála prozíravější hospodářská politika slovenských vlád, neobstojí. Vlády sice nepotlačily spotřebitelskou poptávku „asociálními restrikcemi“, nicméně výdaje na konečnou soukromou spotřebu na Slovensku od roku 2010 vykazovaly kvartál co kvartál meziroční poklesy. Naopak v Česku se velký meziroční propad dostavil až s prvním čtvrtletím loňského roku.

Je tedy potřeba se podívat na vývoj deficitu veřejných rozpočtů v kombinaci s ekonomickým růstem. V letech 2010 a 2011 sice Slovensko zaznamenalo vyšší hospodářský růst, jenže při podstatně horších deficitech veřejných rozpočtů. Rozdíl ve schodku byl přitom výraznější než rozdíl v tempech růstu, jinak řečeno, v těchto letech se potvrdilo, že stimulovat v malé otevřené ekonomice poptávku prostřednictvím veřejných výdajů znamená značný „průsak“ do dovozu.

Fajn, jenže pak přišel rok loňský, který přinesl Česku recesi s tím, jak se tuzemská vláda snažila dodržet nominální cíl v podobě stopětimiliardového schodku prostřednictvím dodatečných opatření. Spotřebitelé reagovali na pokles reálných příjmů a na zvýšenou nejistotu ohledně budoucího vývoje omezením poptávky. Exportní dynamika zpomalila. Výsledkem je recese v Česku při tříprocentním deficitu, zatímco Slovensko se udrželo na růstové trajektorii při deficitu asi 4,6 procenta. Nelze přehlédnout, že se loni rozjela výroba nových modelů ve všech třech automobilkách na Slovensku. V tak malé zemi závislé na autoprůmyslu to představuje makroekonomicky významný počin. Naopak letos hlásí bratislavský závod Volkswagenu oslabení poptávky a propuštění agenturních pracovníků, k výlukám přistoupila i trnavská montovna PSA Peugeot Citroën. Navíc se Ficova vláda zavázala, že letos dostane deficit pod tři procenta, což si vyžádá podstatně větší úsilí než dosažení stejné mety v Česku. Výsledek? Měl by se snížit rozdíl v růstu HDP obou zemí.

Česko bude stagnovat někde kolem kladné nuly, slovenský růst HDP by se měl pohybovat mezi jedním a jeden a půl procentem.

Diference ovšem zůstávají v jiných oblastech. Slovensko má pořád dvojnásobnou nezaměstnanost, kterou nepomohl srazit ani fakt, že země už předloni dosáhla předkrizové úrovně HDP (na rozdíl od Česka). Evidentně jde o strukturální problém, neboť zejména u početné romské populace nelze s nezaměstnaností jen tak pohnout. Na to, jak je Slovensko malé, vykazuje skutečně obrovské regionální rozdíly v ekonomické úrovni, v platech i zaměstnanosti. Málokdo by také chtěl platit rizikovou přirážku oproti českým vládním dluhopisům, ač země přijala euro a dodnes to většině Slováků není líto. l

Slovensko: proč roste a my ne? Tempo růstu HDP (v %) pramen: ČSÚ

Od poloviny minulé dekády pěstovaly slovenské vlády měkčí fiskální politiku. Tříprocentní rozdíl v deficitu srovnejte s dvouprocentním rozdílem v růstu HDP v roce 2010. V následujícím roce 1,6 % procentního bodu v rozdílu deficitu mělo vliv na rozdíl v tempu růstu HDP, který činil 1,3 %.

Navzdory mnohem rychlejšímu ekonomickému růstu má Slovensko zhruba dvojnásobnou míru nezaměstnanosti, rozdíl činí 7 procentních bodů.

saldo veřejných financí (% HDP)

Vývoj nezaměstnanosti leden až listopad 2012 (v %) 14,5 13,7 7,4 6,7

Výdaje na konečnou soukromou spotřebu (meziročně v %)

Porovnáme-li tempa růstu HDP v Česku a na Slovensku od roku 2010, s jedinou výjimkou byl růst na Slovensku vždy vyšší. To platí jak pro meziroční, tak mezikvartální tempa růstu.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče