Arbitři chtějí zůstat v utajení

20. ledna 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
20. ledna 2014, 00:00

Nový občanský zákoník tlačí na zpřístupnění rozhodčích řízení. Advokáti ale trvají na principu důvěrnosti

Přijetí nového občanského zákoníku se arbitráží na první pohled téměř netýká.

Vždyť právníci a další odborníci, kteří působí jako rozhodci, se řídí hlavně zákonem o rozhodčím řízení a všeobecně občanským soudním řádem. Nové předpisy, které od ledna podstatným způsobem mění občanské i obchodní právo, přesto na rozhodčí řízení dopadají.

A očekávané důsledky jsou vesměs pesimistické.

Na možné potíže při aplikaci již účinného kodexu v rozhodčím řízení upozornila minulý týden konference Arbitrážní řízení a nový občanský zákoník, pořádaná v rámci série Euro setkání v restauraci Mlýnec. Senior advokát kanceláře BBH Stanislav Kuba připomněl, že občanský zákoník spadá svojí podstatou do hmotně právní roviny, přináší ale i změny v procesním právu.

Konkrétním příkladem je povinnost konstantního rozhodování, kterou zakotvuje jeden z prvních paragrafů zákoníku. „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích,“ zní dotyčné ustanovení, označované v právnické obci za malou revoluci v procesních zásadách. Zatímco z pohledu lidí stojících před obecnými soudy je to příslib vyšší právní jistoty, v arbitrážích, které sledují v první řadě rychlost verdiktu a jeho vykonatelnosti, vyvolává problémy. Rozhodci dosud nebyli při jednání jakkoli vázáni předchozími nálezy, byť se mohlo jednat třeba i o totožný předmět sporu. Jednotlivá řízení jsou přísně důvěrná.

„Celé to považuji za katastrofu. Bude trvat několik desítek let, než si na to zvykneme. Z důvodu, který jsem nikdy nepochopil, došlo vlastně ke státnímu převratu, kterého si nikdo nevšiml,“ nešetřil kritikou k již účinnému občanskému zákoníku Radek Pokorný, partner advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři a zároveň místopředseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Ustupovat z principu důvěrnosti arbitráží tento prominentní právník nechce. A podporu má i v předsedovi Rozhodčího soudu Zdeňku Somrovi. „Neveřejnost považujeme za jednu z hlavních zásad rozhodčího řízení a nebudeme ji měnit,“ konstatoval Somr. Jak se pravidlo konstantnosti rozhodování bude nakonec v arbitrážích skutečně uplatňovat, ukážou až následující měsíce.

Na straně dlužníků Možná ještě více než občanský zákoník arbitry stále trápí některé verdikty Nejvyššího, a zejména Ústavního soudu, které se v posledních letech vícekrát postavily na stranu předlužených spotřebitelů. Projevilo se to v zastavení exekucí nebo zrušení rozhodčích smluv. Milan Polák, partner kanceláře Weinhold Legal, zdůraznil, že usnesení těchto soudů svazují rozhodcům ruce. Jako příklad lze uvést stanovisko Ústavního soudu, že rozhodčí řízení by mělo poskytnout stejnou ochranu jako civilní soudní řízení. Podle Pokorného není problém v počtu soudem zrušených rozhodčích nálezů, ale v nejednotném rozhodování obecných soudů.

Zásahy obecných soudů naopak nemusejí trápit zahraniční rozhodčí senáty, které posuzují investiční arbitráže. Jak upozornila Daniela Devereaux, bývalá poradkyně ministerstva financí, český stát se v nich v posledních letech dokázal před nároky investorů uhájit. l

Rozhodčí soud Rozhodčí řízení používají nejčastěji firmy, které se v případě sporů chtějí vyhnout zdlouhavým jednáním před obecnými soudy. Rozhodčí doložku obsahuje také většina spotřebitelských úvěrů. Výhodou rozhodčího řízení je mnohem kratší doba potřebná k rozhodnutí sporu ve srovnání s běžným soudním řízením. Nejširší působnost z arbitrážních soudů má v Česku Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Podmínkou rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (resp. rozhodčí doložky) ve prospěch tohoto soudu. Ujednání stran o příslušnosti Rozhodčího soudu k řešení případného sporu lze také připojit dodatkem. Řízení před Rozhodčím soudem probíhá obvykle podle jeho řádu, publikovaného v Obchodním věstníku, pokud si strany sporu nedohodnou něco jiného. Rozhodčí nález je vykonatelný, v souladu s Newyorskou úmluvou, ve více než 140 státech světa. Nález je i exekučním titulem využitelným pro zahájení exekučního řízení podle platných právních předpisů, pokud povinná strana rozhodnutí Rozhodčího soudu nerespektuje a nesplní. l Zdroj: www.soud.cz

O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče