Ani Čína nemůže mít všechno

08. června 2015, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
08. června 2015, 00:00

Výměnou za status rezervní měny pro jüan dostane Čína i koňskou dávku odpovědnosti za globální ekonomiku

Ministři financí G7, tedy klubu, který zahrnuje sedm velkých západních ekonomik včetně Japonska, se na schůzce předminulý týden v Drážďanech shodli na tom, že čínský jüan by se mohl stát součástí „virtuální měny“ Mezinárodního měnového fondu (MMF) – zvláštních práv čerpaní (SDR). Je to faktické uznání toho, že Čína je i bez přepočtu na paritu kupní síly druhou největší ekonomikou světa, jüan pátou nejpoužívanější měnou, běžnou v mezinárodním obchodě a tvořící součást devizových rezerv asi 60 zemí. A to přesto, že nemá status oficiální rezervní měny.

Tahle ministerská shoda G7 trochu paradoxně zahrnuje představitele tří zemí – Německa, Francie a Itálie –, které už vlastní měnu nemají a v měnovém koši, z něhož se skládá SDR, je společně zastupuje euro (další je americký dolar, japonský jen a britská libra). Ale hlavně: Mezinárodní měnový fond bude muset ještě provést —technickou revizi“, a jak poznamenal spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, který byl hostitelem schůzky, —možná se to letos nestihne“. To jenom jako aktualita k dnešnímu příspěvku pana Leeho, profesora University of Korea, který pro zahrnutí jüanu pléduje, ačkoli zároveň vlastně připouští, že při oné —technické revizi“ budou muset Mezinárodní měnový fond i jeho hlavní podílníci z politických důvodů trochu přimhouřit oko.

NĚcO za NĚcO O co jde? O nic menšího než o to, aby Čína výměnou za tohle v podstatě symbolické vtažení do SDR, po němž intenzivně volá od roku 2009, dokončila přechod k plné liberalizaci úrokových sazeb a konvertibilitě i pro kapitálové transakce (pro transakce na běžném účtu je měna konvertibilní už od konce 90. let). Koncem května MMF konstatoval, že jüan není díky reálnému zpevnění kurzu v posledních několika letech podhodnocený, a doporučil —uvolniní kurzu v horizontu poíitích dvou až toí let“. Přiznání statusu „oficiální rezervní měny“ spolu se zavedením plné konvertibility (kromě mimořádných situací ve světové ekonomice, kdy případné zavedení regulace bude MMF tolerovat) může významně přispět k odstranění globálních nerovnováh.

V Makru už jsme psali o „trilematu“, tedy nemožnosti zároveň mít plnou konvertibilitu, plovoucí kurz a měnovou politiku, a nutnosti si vybrat pouze dva vrcholy trojúhelníku. Takže jen pro dokreslení významu toho, co se chystá. Čína mohla zároveň provozovat autonomní měnovou politiku (určovat úrokové sazby) a zároveň držet fixní kurz, protože měla omezenou kapitálovou konvertibilitu.

Když zavede konvertibilitu i pro kapitálové transakce a bude si přát autonomní měnovou politiku, a té se jistě vzdávat nebude, obětuje kurzovou stabilitu – viz dolar a kvantitativní uvolňování. Kdyby mělo Německo marku a v rámci potírání inflace by drželo vyšší sazby než dnes Evropská centrální banka, nikdy by nemohlo dosahovat tak mimořádných přebytků běžného účtu, protože marka by oproti měnám hlavních obchodních partnerů výrazně zpevnila. Naopak měny na jihu dnešní eurozóny by neměly takový schodek, protože by naopak byly slabší.

Obdobně Čína bude výměnou za status rezervní měny pro jüan muset něco obětovat, přičemž touto obětí bude ekonomický model založený na vysoké investiční aktivitě a exportu, který z logiky věci vystřídá spotřeba domácností, což je oficiálně deklarovaný hospodářsko-politický cíl. Investice státních či polostátních firem totiž už nebude moci přiživovat netržně nízkými sazbami, které si mohla dovolit na úkor ještě mizerněji úročených depozit. Pokud bude čínská centrální banka usilovat o nižší inflaci cestou zvýšení základních úrokových sazeb, přiláká zahraniční kapitál. Někdejší vysoké přebytky obchodní bilance a bilance běžného účtu tak přestanou existovat, protože jüan zpevní nejenom reálně, ale i nominálně.

Jüan jako rezervní měna, zvlášť pokud by její držení mělo kopírovat velikost čínské ekonomiky, přinese Číně ohromné privilegium, jaké dosud patřilo americkému dolaru: možnost splácení dluhů ve vlastní měně, kterou si může natisknout, aniž by si přivodila platební krizi. Je klidně možné, že Čína jako zdaleka největší spotřebitel řady komodit bude nakupovat třeba rudy nikoli za americké dolary, ale za svoji vlastní měnu, protože v ní budou na mezinárodních trzích kotovány.

Neznámá situace Pro Spojené státy není perspektiva duopolu příliš atraktivní, protože rivalita mezi ekonomickými supervelmocemi je pro ně fenoménem, který dlouho neznaly. Někdejší rivalita s bývalým Sovětským svazem není srovnatelná, ten byl sice jadernou a vojenskou supervelmocí, ale ekonomicky byl i v časech svého vrcholu nesrovnatelně slabší a soupeřením se jenom vyčerpával.

Čína ovšem zjistí, že kýžený status přes všechna privilegia není ve skutečnosti zadarmo: spolu s USA bude muset vybalancovávat světovou ekonomiku. Pro merkantilistickou kulturu, po tisíciletí preferující hromadění drahých kovů a posléze devizových rezerv, je to nová role s koňskou dávkou zodpovědnosti za globální stabilitu.

Pro eurooptimisty dodám, že pokud eurozóna přežije, budou na to tři.

Nic není zadarmo, ani Jüan Složení koše zvláštních práv čerpání (SDR – virtuální měna Mezinárodního měnového fondu) Zdroj: MMF

SDR představuje ovšem jen asi 5 % celosvětových oficiálních rezerv, kdyby jüan získal stejný podíl na koši jako japonský jen, znamenalo by to poptávku v přepočtu kolem 30 miliard dolarů, tedy v podstatě zanedbatelnou.

Britská libra 11,3 %

Japonský jen 9,4 %

Americký dolar 41,9 %

Euro 37,4 % Jüan jako rezervní měna, zvlášť pokud by její držení mělo kopírovat velikost čínské ekonomiky, přinese Číně ohromné privilegium, jaké dosud patřilo americkému dolaru: možnost splácení dluhů ve vlastní měně, kterou si může natisknout, aniž by si přivodila platební krizi.

O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče