Americký sen za babku

18. února 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
18. února 2013, 00:00

Obchodní dohoda EU–USA zlevní zboží z Ameriky. Ale proč po něm vlastně prahneme?

Tu situaci zažil asi každý, kdo si někdy nechal poslat balík z amerického e-shopu. Výhodný kurz dolaru a často mnohem kvalitnější zboží než v českých internetových obchodech nakupujícího potěší a platba kartou přes oceán z něj udělá tak trochu světáka. Hřejivý pocit, že jsme součástí globální ekonomiky, ale přejde v lehké mrazení poté, co balík dorazí do české kotliny. Celní úřad vyměří daň z přidané hodnoty a clo a pošta si naúčtuje stovku navrch za to, že za vás formality vyřídí. Pokud zrovna nenakupujete špičkovou fototechniku za mnoho desítek tisíc korun, administrativní bariéry výhodný deal zkazí tak, že si na e-shop za velkou louží propříště necháte zajít chuť.

Možná už za dva roky by tomu mohlo být jinak. Evropská unie a Spojené státy chtějí do roku 2015 dojednat největší obchodní dohodu, která kdy na této planetě fungovala. Ve vzduchu takové ujednání viselo dlouho, teď teprve podle eurokomisaře pro obchod Karla De Guchta získalo ten pravý „drive“. Zmínka o zóně volného obchodu byla ostatně po nezbytných gratulacích tím prvním, co německá kancléřka Angela Merkelová připomněla americkému prezidentovi Baracku Obamovi po jeho znovuzvolení.

V rámci globálního obchodování dohoda EU–USA dává smysl. Obchod s Evropou je pro Američany mnohem důležitější než s Čínou a pro Evropany to platí jakbysmet. Transatlantická vazba tvoří polovinu ze světového hospodářského produktu a žádná obchodní tepna není tak vytížená. Je pravda, že výčet skvělých epitet, která doprovázejí zprávu o zahájení rozhovorů, na jejichž konci by měla být velká superzóna volného obchodu, poněkud pokulhává za realitou.

Američané s Evropany jistě mohou navenek fungovat jako jediný trh, dosud jsou ale v mnoha oblastech tvrdými rivaly. Připomeňme jen souboj na nebesích, který vede evropské konsorcium Airbus s americkým Boeingem. Když už jsme u těch „nej“ – je to nejsložitější a největší spor, který kdy Světová obchodní organizace řešila. A stále nemá konce.

Ani samotná jednání o uvolnění celních bariér nemusejí nic znamenat. Podobná dohoda o volném obchodu byla na stole už v roce 1998. Tehdy ji odmítli Francouzi a ani Američané se nakonec moc nesnažili o její restart. Jenže tehdy bylo sousloví finanční krize na obou stranách oceánu jen heslem z učebnice hospodářských dějin a Američané byli světovým policajtem s renomé opravdové velmoci.

Globální ekonomický pakt obepínající půl zeměkoule se může zdát příliš odtažitý a řeči o „zájmu evropských občanů“ jen další floskulí propagátorů federalizace EU.

Tentokrát je to ale jinak. Mezikontinentální dohoda EU–USA bude mít dopad na tisíce domácností mezi Aší a Bukovcem, nejvýchodnějším cípem Česka. A také na stovky lokálních výrobců a prodejců, kterým globální superdohoda možná poněkud paradoxně zajistí lepší přístup na domácí trh. Je velká šance, že z českých měst zmizí nesmyslné butiky, kde jsou k mání americké džíny za trojnásobek ceny běžné v USA a kde se i prodavačky titulují „asistentky prodeje“. Podobně jsou v Česku odíráni zákazníci, kteří si chtějí pořídit mobil či tablet od výrobce s logem nakousnutého jablka, nehorázné marže požadují někteří obchodníci za golfovou výbavu nebo lyže s logem Made in USA. Konec daní a cel by takovému „nákupu zboží za účelem dalšího prodeje“, jak zní zřejmě nejuniverzálnější živnost v Česku, učinil přítrž. Za férové ceny už se přeprodávat s velkým ziskem nevyplatí.

Představa, že butik na rohu zavře kvůli nové dohodě Američanů s Evropany a na jeho místě vznikne pekárna, kde se nebudou jen rozpékat polotovary vyrobené kdesi v Belgii, je samozřejmě z říše snů. Jenže lidé nežijí pouze z reality, ale také z očekávání, tužeb a iluzí. Ne náhodou zamířily hned v několika vlnách statisíce Evropanů za velkou louži, aby si tam splnily svůj americký sen.

Zprávu o tom, že se naše představa o americkém materiálním blahobytu volně přesune do Evropy, nemusíme brát tak, že dostaneme šanci koupit si kvalitnější zboží za lepší ceny. Můžeme zároveň začít uvažovat o tom, jestli americké zboží není náhražkou za věci, které jsme kdysi v Evropě uměli poctivě vyrobit a férově prodat. l

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Dovolená bez problémů? Tak to pozor na peníze, dopravu a exotiku
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Auta
BMW M5 (G30) oficiálně: Má 600 koní, vypínatelný pohon…
Po Golfu dostal facelift i Volkswagen Golf Sportsvan. Překvapení se nekoná
Další nádherná klasika na scéně. Gunther Werks představuje znovuzrozené Porsche 993
Když máte peníze, automobilky vám vyrobí opravdu cokoliv. Zde je důkaz
Mercedes-Maybach 6 Cabriolet ukazuje, jak budou vypadat superluxusní elektromobily
Technologie
Android 8.0 je tady. Jmenuje se Oreo a řeší jeden hlavní problém
Ryzeny Mobile pro notebooky mají integrovanou grafiku „Vega 8“ nebo „Vega 10“
QLED netáhne tak, jak by Samsung chtěl. Špičkové TV proto zlevňuje až o 25 000 Kč
ABBYY FineReader 14: zaostřeno na PDF (vyzkoušeno)
Microsoft dosáhl milníku. Hlas rozpozná stejně dobře jako člověk
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít