Americký sen v Kanadě

01. srpna, 00:00 - Jiří Zatloukal
01. srpna, 00:00

Jak syn québeckého dřevaře vybudoval jednoho z největších poskytovatelů IT služeb na světě

V předvečer letošního národního svátku Den Kanady měl Serge Godin důvod k radosti. Ve společnosti kanadského spisovatele Jacquesa Godbouta a dalších se stal důstojníkem Řádu Kanady. Jedno z nejvyšších civilních vyznamenání v zemi dostal například za filantropickou činnost, kterou provozuje posledních patnáct let. Hlavně ale za to, že se z nuly vypracoval na majitele celosvětově úspěšné společnosti.

Godin se jměním odhadovaným na 1,5 miliardy dolarů patří k nejbohatším obyvatelům Kanady. Svou společnost CGI přitom před čtyřiceti lety zakládal v montrealské garáži s parťákem Andrém Imbeauem. Od té doby Godin procestoval celý svět, aby nakoupil více než 75 podniků a udělal z CGI jednu z tisícovky největších veřejně obchodovaných firem na světě, která zaměstnává 65 tisíc lidí.

Do levnějších zemí

Letos sedmašedesátiletý byznysmen pochází z vesnice Shipshaw v Québecu, asi 500 kilometrů od Montrealu, z rozvětvené rodiny (jeho teta měla 21 dětí). Po otci zdědil podnikatelského ducha. Když ale rodinná dřevařská firma v Sergeových 16 letech vyhořela, musel začít pracovat v místním obchodě se smíšeným zbožím a o víkendech v čistírně prádla.

Pak přišel zlom. Godin se přestěhoval do Québecu a začal studovat tehdy vznikající informační technologie. Našel si práci jako konzultant a strávil v ní šest let. V šestadvaceti pak vybral ze spořicího účtu pět tisíc kanadských dolarů a založil vlastní firmu CGI. A povedlo se mu najít díru na trhu – IT poradenství a služby. Začínal jen s jedním klientem, počáteční investici ale dokázal splatit už za rok. Za deset let jeho firma vyrostla ze dvou zaměstnanců na 225, po dvaceti letech na 1200 a po třiceti na 25 tisíc.

Dnes je CGI pátým největším podnikem svého druhu na světě.

Společnost těží ze všudypřítomnosti informačních technologií a z toho, že náklady na fungování IT infrastruktury prudce rostou kvůli nárokům na bezpečnost, ochranu soukromí či regulacím ve všech oborech, od automobilového průmyslu až po bankovnictví. Souvisí to třeba s tím, že mladá generace chce používat mobilní bankovnictví třeba ve dvě v noci a firmy se tomu musejí podřídit.

„Přestože se firmy snaží růstu nákladů čelit omezováním pracovní síly a automatizací, zvyšují se jim kvůli výdajům na kybernetickou bezpečnost a regulace,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Euro v Praze generální ředitel CGI Michael Roach. A CGI jako poradenská společnost využívá toho, že většina majitelů firem sleduje hlavně finanční výsledky.

Jedním ze způsobů, jak na Západě zlevnit fungování podniku, je přesunout část firmy do zahraničí neboli outsourcing. „To děláme my. Snižujeme náklady a outsourcing je toho součástí. Když se chcete přesunout do digitálního světa, vytvoříme vám na to mapu,“ říká Roach, který teď například pracuje na digitalizaci skotského města Edinburgh.

IT služby se tak podle něj dál budou přesouvat do levnějších zemí, jako je Indie či Česko, které mají – na rozdíl třeba od Číny – dostatečně kvalitní pracovní sílu schopnou mluvit anglicky. Pokaždé, když přijde krize či zpomalení ekonomiky, dívají se šéfové firem, kde mohou ušetřit, a přesunují část činností do levnějších zemí.

Do České republiky takto v poslední době přišla například pobočka německé burzovní skupiny Deutsche Börse, která dělá hlavně účetnictví a v současnosti nabírá desítky nových lidí.

Podle Roache musejí firmy změnit svůj byznys model, aby v digitalizovaném světě přežily. „Dám vám příklad. Blockbuster byla velká videopůjčovna ve Spojených státech.

Měli tisíce poboček, v roce 2004 – v době největší slávy – zaměstnávali 60 tisíc lidí. Teď tato firma zmizela, nahradil ji Netfl ix, který je kompletně digitální. Na Netflixu si produkt online objednáte, zaplatíte ho online a online se na něj podíváte. Všichni zaměstnanci Blockbusteru byli propuštěni, pobočky se pozavíraly. Firma v roce 2010 zanikla,“ říká.

Tlak na podniky je obrovský. „Jestliže Amazon.com dodává zboží zadarmo a Walmart také dodává zadarmo, pak další krok je, že budou dodávat ještě tentýž den. Ostatní na to musejí reagovat,“ říká Roach.

Zpackaná Obamacare

Digitalizace se netýká jen maloobchodu, ale téměř všech odvětví a částečně souvisí i s demografií. Zatímco dnešní generace šedesátníků internetovému bankovnictví ještě moc nevěří, teenageři do banky nechtějí chodit. „Jsme uprostřed procesu přechodu do digitálního světa. Objevily se nové firmy založené čistě na online technologiích jako Spotify či Amazon a ostatní je budou muset následovat,“ myslí si Roach.

Podle něj přitom nejde o technologický problém, ale o proměnu obchodního modelu. „Firmy si řeknou, musím konkurovat Applu, musím konkurovat Amazonu, protože vidí jejich úspěch. Ale změna se týká i vlád. V Kanadě máme například problém, že úředníci hodně rychle stárnou a mladí lidé v úřadech nechtějí pracovat. Státní správa se tak musí digitalizovat, aby přilákala nové lidi,“ říká Roach.

CGI působí převážně ve vyspělých západních zemích, kde je silná poptávka po kybernetické bezpečnosti. „Spojené státy a Evropa tvoří 95 procent výdajů na IT.

Čína je sice jedním z největších hráčů na poli kyberbezpečnosti, ale nikoli v pozitivním smyslu. Například Indie je v tomto ohledu mnohem bezpečnější než Čína,“ tvrdí Roach.

Nicméně kanadská skupina má za sebou i projekty, které výrazně poškodily její pověst. V roce 2013 byla CGI hlavním kontraktorem americké vlády při spouštění tzv. Obamacare. Webová stránka vlajkového programu prezidenta Baracka Obamy, která slouží k prodeji zdravotního pojištění, po spuštění zkolabovala a několik týdnů nefungovala správně. Finanční data žadatelů nepřiřazovala k příslušnému pojištění. Teprve po dvou měsících se podařilo problémy odstranit. CGI musela odejít a při správě stránek ji nahradil konkurenční Accenture.

Nic ovšem není ztraceno. Zhruba po roce CGI znovu uspěla jako dodavatel americké vlády a získala přístup ke státním zakázkám v potenciální hodnotě miliard dolarů. Možná i proto její akcie od roku 2013 do současnosti vyskočily o víc než 60 procent.

IT projekty CGI v Česku

? Výkonnost mýtných bran

? Středisko služeb navigačního

systému Galileo

? Datové centrum Deutsche Post DHL

v Praze

? Plzeňská karta

? Celostátní maturity

CGI CGI je kanadská společnost, kterou v roce 1976 založili Serge Godin a André Imbeau. Byla to jedna z prvních IT konzultačních firem na tehdy v podstatě neexistujícím trhu. O deset let později CGI vstoupila na burzu. V roce 1998 se velikost CGI zdvojnásobila, když pohltila svého konkurenta Bell Sygma. V následujících letech koupila další své konkurenty za téměř 1,5 miliardy dolarů. Další transakce se odehrála v roce 2010, kdy Godin s Imbeauem koupili za jednu miliardu dolarů společnost Stanley, což jim umožnilo proniknout do obranného průmyslu a mohli se stát i dodavatelem technologií pro tajné služby. Titulky byznysových novin CGI zajistil i nákup společnosti Logica za téměř tři miliardy dolarů, který ji posunul na páté místo ve světovém žebříčku dodavatelů IT služeb a řešeni. V roce 2014 Forbes společnost CGI uvedl jako 974. největší firmu světa. Jednou z největších zakázek, kterou kanadská IT firma v minulosti získala, je i webová aplikace, skrz niž se Američané mohou registrovat k veřejnému zdravotnímu pojištění. CGI působí od roku 1993 i v Česku. Kontroluje například výkonnost mýtných bran nebo se podílela na vybudování střediska služeb navigačního systému Galileo.

Mladá generace chce používat mobilní bankovnictví třeba ve dvě v noci a firmy se tomu musejí podřídit. V Kanadě máme problém, že úředníci hodně rychle stárnou a mladí lidé v úřadech nechtějí pracovat. Státní správa se tak musí digitalizovat, aby přilákala nové lidi.

O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče