Americké firmy skupují vlastní akcie. Šéfové vydělávají, ostatní chudnou

Daniel Deyl, Euro 31. prosince 2015, 06:15
31. prosince 2015, 06:15

Šest set miliard dolarů není vůbec málo peněz; je to třetina toho, co za prvních devět měsíců letošního roku utržilo zhruba tři a půl tisíce největších firem, jejichž akcie se obchodují na Wall Street. Oněch šest set miliard použili šéfové zmíněných firem, řečeno jen s minimální mírou nadsázky, na vlastní výplaty. Další zájmy, jako jsou firemní růst a inovace – o platech podřízených ani nemluvě, zůstaly stranou.

K odkupu vlastních akcií od investorů letos přistoupilo zhruba šedesát procent z řečených tří a půl tisíce firem. Jen tři první (viz graf), tedy Apple, Microsoft a Qualcomm, za vlastní akcie vyplatily přes padesát miliard dolarů. Vydaly tak na tento účel nejvíce od roku 2007 těsně před vypuknutím celosvětové finanční krize. Co víc – loni takto za celý rok firmy vynaložily 520 miliard dolarů. Když se k tomu přičte na 365 miliard, které vyplatily na dividendách, znamená to, že loni zaplatily 885 miliard dolarů – tedy více, než samy vydělaly (847 miliard).

Je to perverzní praxe, jíž se nicméně management vesele oddává

Letos se schyluje k opakování tohoto jevu, jen rozdíl by měl být ještě výraznější. Počítá-li se pouze prvních devět měsíců, čítaly tyto firemní výdaje loni 105 procent čistého zisku; letos to bylo již 116 procent.

Perverzní praxe

To je pozoruhodný jev a není divu, že má své kritiky v řadách akademických i mezi kolegy byznysmeny. „Je to perverzní praxe, jíž se nicméně management vesele oddává,“ komentoval to loni proslulý konzervativní investor Warren Buffett. Jeho muž číslo dvě v holdingu Berkshire Hathaway, Charlie Munger, věnoval „buybackům“ a logice, jež k nim vede, zvláštní přednášku na Harvardově univerzitě. Ona logika je jednoduchá – ovšem obrázek, jenž z její aplikace vychází, není povzbudivý.

Současnou situaci umožňuje zákon z roku 1982, kdy komise pro dohled nad obchodováním s cennými papíry dala firmám možnost skupovat po řádném ohlášení vlastní akcie, aniž by to bylo chápáno jako manipulace s trhem. Tehdy dostávali šéfové firem zhruba padesátinásobek platu, jejž v jejich firmách vydělával běžný dělník, a na osmdesát procent tohoto platu dostávali v hotovosti.

Tatáž komise však v té době začala tlačit na firmy, aby vyplácely odměny svým špičkovým manažerům v cenných papírech. Komise byla vedena dobrým úmyslem přimět vrcholný management ke starosti o dlouhodobou výkonnost jejich firem – ale efekt tohoto záměru tak docela neodpovídá. Namísto multimilionových platů si manažeři našli způsoby, jak relativně snadno nafukovat cenu akcií, aniž by to nutně odráželo realitu.

Velká malá domů
Kolik utrácely firmy na Wall Street (3297 firem, jejichž výsledky sleduje agentura Reuters) za vlastní akcie jako procentuální podíl svého čistého zisku. V posledních dvou letech takto vynaložily více, než kolik vydělaly.

Skupování akcií je jednou z takových technik. Když koupíte od investorů deset procent svých akcií, profitabilita firmy v přepočtu na jednu ze zbývajících akcií úměrně tomu stoupne a vylepší jeden z klíčových parametrů pro pohyb ceny (P/E ratio). Lze očekávat, že pokud se nestane nic jiného, hodnota zbývajících akcií také stoupne, ačkoli firma sama není o nic lepší než dosud.

Výsledky jsou úžasné. Dnešní bossové berou 303krát víc než jejich dělníci. Dva americké think tanky, The Center for Effective Government a Institute for Policy Studies, vydaly v listopadu společnou studii, podle níž by hypotetický důchodový fond šéfů stovky největších firem na Wall Street měl hodnotu 4,9 miliardy dolarů – což je zhruba tolik, kolik je celkem na důchodových účtech 41 procent veškerého amerického obyvatelstva.

Cesta sebezničení

To samozřejmě nahrává kritikům systému, kteří používají dnes populární argument o rostoucí příjmové nerovnosti čili akcelerujícím přesunu bohatství od chudých k bohatým. Kromě toho však má firemní sklon utrácet za vlastní akcie další negativní dopad – je jím nedostatek peněz na inovace.

„Hewlett-Packard byla firma, která šla ostatním vzorem v inovativnosti,“ komentoval Laurence Fink, šéf investiční firmy BlackRock, pro agenturu Reuters proslulý výkup vlastních akcií firmy HP na přelomu tisíciletí, „od roku 1999 se však firma vydala cestou sebezničení – přestala financovat výzkumné programy, začala se zbavovat zaměstnanců.“

A konečně poslední paradox zmiňuje finanční server Seekingalpha.com: firmy, které tvoří image Ameriky jako bašty kapitalismu, zhusta platí své nejvýše postavené zaměstnance ze státních peněz. Podle serveru získaly například Microsoft a GE v posledních deseti letech dohromady průměrně 16 miliard ročně na státních dotacích. V téže době však utratily za vlastní akcie přibližně stejnou sumu. Skepse vůči takovému uspořádání věcí je pochopitelná.


Čtěte také:

General Electric prodá divizi realit. Chystá se také na zpětný odkup akcií

Apple bude příští rok stagnovat, předpovídají analytici

Výrobci čipů jdou na dračku, Microsoft koupil Microsemi za 63 miliard

Musíte si přečíst

Slováci hromadně odešli za prací. Češi zůstávají doma

Recept na válku: seberte vodu a jídlo, přidejte…

Stála na začátku civilizace klimatická změna?

Ropní giganti hlásí hluboké propady zisků

Monstanto s lidskou tváří. Firma omezí pesticidy a…

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál…

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál méně
S jak velkou podporou se setkává sdílená ekonomika u politiků? A jak se daří startupům v Česku? O tom mluvil v pořadu Euro TV Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago, který chce přinést alternativu k vlastním autům v centrech měst.
Zhlédnout další videa