Američané se svých koltů nevzdají

25. března 2013, 00:00 - Michal Kubal
25. března 2013, 00:00

Přesvědčení, že jedinou obranou proti šíleným střelcům jsou dobráci se střelnou zbraní, v USA nezesláblo

Bělovlasý muž s ostře řezanou tváří vešel do honosné místnosti v Bílém domě. Na jeho tváři ale chyběl typický široký úsměv. Většinu z těch, kteří čekali uvnitř, dobře znal. Většinu z nich neměl rád. Tahle schůzka pro něj byla jako návrat v čase.

Tím mužem byl americký viceprezident Joe Biden a chystal se na další bitvu ve válce, která k americké politice patří dlouhé dekády.

Jen o máločem diskutují američtí zákonodárci častěji a vášnivěji než o kontrole zbraní.

Joe Biden stál v čele posledního velkého útoku na prakticky neomezený byznys. Tehdy byl úspěšný – podařilo se mu dočasně prosadit zákaz poloautomatických pušek i vysokokapacitních zásobníků.

Od té doby ale uplynulo už 19 let a omezení se po deseti letech platnosti už nepodařilo prodloužit. Teď ho jeho šéf, americký prezident, poslal znovu do stejného boje. I moc nejmocnějšího muže světa ale má své hranice a omezení prodeje zbraní ve vlastní zemi bylo většinou už za jeho možnostmi. Teď se však přece jenom něco změnilo.

Předvánoční masakr Tři týdny před tímto setkáním utíkala po cestě od hlavního vchodu jedné základní školy v Connecticutu šestiletá dívenka. Byla od hlavy k patě od krve. Objala se s vystrašenou matkou: „Maminko, jsem v pořádku, ale všichni mí kamarádi jsou mrtví.“ O městečku Newtown věděl předtím jenom málokdo. Onoho 14. prosince se ale jméno tohoto místa i jméno tamější základní školy – Sandy Hook – měly stát symbolem, který změní postoj Ameriky ke zbraním.

První výstřel zazněl chvíli po začátku vyučování.

Dvacetiletý mladík rozstřelil zamčené skleněné dveře. Na chodbě zabil ředitelku a školní psycholožku, pak vešel do první třídy. Zastřelil učitelku a 14 z 15 prvňáků, každého zasáhl několikrát. Přežila jediná dívka – předstírala, že je mrtvá. V další třídě učitelka schovala děti do skříní a přesvědčovala ho, že utekly na chodbu. Zastřelil ji, šest dětí nevydrželo a snažilo se utéct – všechny zabil. Netrvalo to déle než čtvrthodinu. Když mladík v černém s olivovou vestou spatřil dva policisty, schoval se a po chvíli si vpálil kulku do hlavy. Ve škole našli 20 mrtvých dětí a šest dospělých. V útočníkově domě pak ještě jeho matku se čtyřmi ranami v hlavě.

Střelba na prvňáky, uprostřed adventu, 27 obětí – snad nikoho ve Spojených státech tohle nenechalo chladným. Prezidenta Baracka Obamu jsem neviděl často dojatého, většinou dostojí své přezdívce „No Drama Obama“. Ten den však v projevu k národu slzel. Nemluvil ale jenom jako rodič dvou dcer, přišel i s politickým poselstvím: „Je to prvořadým úkolem této společnosti – zajistit bezpečí našich dětí. Podle toho budeme souzeni.“ Oznámil 23 prezidentských výnosů, které měly zabránit opakování něčeho podobného, a taky vznik nových zákonů o držení zbraní, které by znamenaly největší revoluci v téhle oblasti za posledních 45 let.

Mocná puškařská lobby „Tohle je jejich největší šance, je to šance, kterou chtějí využít a jít po nás,“ prohlásil pár týdnů po newtownském masakru David Keene,šéf jedné z nejmocnějších lobbistických organizací světa. National Rifle Association (NRA), Národní asociace držitelů zbraní, má přibližně čtyři miliony členů a jenom ve volbách v roce 2012 utratila 20 milionů dolarů.

Vývoj po střelbě v Sandy Hook zapadl do scénáře, který milovníci zbraní a odpůrci Baracka Obamy (často jeden a týž tábor) předpovídali už dlouho. Varování před útokem na volnou dostupnost zbraní byl opakovaným motivem republikánské kampaně a pro nejtvrdší jádro konzervativců zapadal do obrazu útoku na samotnou podstatu demokracie a svobody v Americe, který podle nich Obama a jeho věrní chystali. Snaha o omezení dostupnosti zbraní je pro skalní republikány jedním z příznaků blížící se totality.

Nicméně pro byznys se zbraněmi je Barack Obama paradoxně požehnáním. Za čtyři roky jeho prezidentování se v USA prodalo odhadem 67 milionů zbraní – více než za sedm předchozích let. V prosinci 2012, po jeho znovuzvolení, evidovala FBI rekordních 2,7 milionu žádostí o koupi zbraně – výsledek snahy nakoupit dříve, než přijde zákaz.

Jednou z nejčastěji opakovaných manter zastánců zbraní je, že „zlého člověka se zbraní zastaví jenom dobrý člověk se zbraní“. V Británii, kde zavedli přísná omezení na držení zbraní, je počet vloupání v době, kdy je majitel domu přítomný, na úrovni 45 procent.

V USA je to 13 procent. Průzkum mezi dvěma tisíci zadrženými lupiči v 80. letech ukázal, že mnohem více než policie se obávají, že narazí na ozbrojeného majitele objektu.

Pravidla se mění Když letos zástupci NRA usedli k jednacímu stolu s Joem Bidenem, věděli, že tentokrát je všechno trochu jinak. Masakr v Newtownu změnil pravidla hry. Odpůrci zbraní začali organizovat kampaně po sociálních sítích, rodiny obětí se sdružovat, celebrity připojovat své hlasy, milionáři a miliardáři své peníze.

Deset milionů dolarů dal třeba newyorský starosta Michael Bloomberg, muž s 25 miliardami dolarů na kontě. „NRA je jenom tak mocná, jak jim to vy nebo já dovolíme,“ prohlásil poté. A jeden z jeho blízkých spolupracovníků dodal: „Popsal dar těch deseti milionů tak, jako že si teprve jenom smočil palec. Nevím, jak to bude vypadat, až do toho ponoří celou nohu.“

Jednu z hlavních tváří boje proti zbraním jsem viděl pár měsíců předtím. Vůbec to nebyl jeden z okamžiků, o kterých budou mluvit učebnice dějepisu. Ale byla to chvíle, kdy se sportovní hala rozbouřila asi nejvíc za celých pět dní sjezdu amerických demokratů před volbami v roce 2012. Přísahu věrnosti, tradiční součást všech oficiálních amerických akcí, přišla na sjezdové pódium předříkat křehká žena. Musela ji podpírat přítelkyně, hlas se jí třásl, přesto jsem v životě neviděl větší symbol touhy po životě a vnitřní síly. Necelých 18 měsíců předtím jí atentátník vpálil z blízkosti kulku do hlavy.

Kongresmanka Gabrielle Giffordsová byla hlavním cílem toho útoku, nakonec ale přežila. Na rozdíl od šesti jiných, které duševně nemocný střelec zabil. Skoro až zázračně se zotavovala, už za pět měsíců sledovala na Floridě, jak její manžel startuje do vesmíru jako kapitán předposledního letu amerického raketoplánu. Ten okamžik na demokratickém sjezdu v Charlotte byl jedním z mála, kdy se objevila na veřejnosti. Ona i její manžel Mark Kelly, další americká ikona, se rozhodli, že atentát a všechno kolem budou držet maximálně v soukromí.

Až do chvíle, kdy se dozvěděli o útoku na děti v Newtownu. Mark byl v Číně, ve tři ráno volal své ženě. Byla otřesená, úplně jiná než jindy: „Musíme něco udělat. Musíme o tom přestat jenom mluvit,“ řekla mu tehdy. Stali se jednou z nejviditelnějších tváří kampaně za omezení zbraní.

V srpnu 2011 na ni stříleli v arizonském Tucsonu, v jejím domovském městě. Sotva hodinu od místa, které symbolizuje tradiční roli zbraní v Americe a jejích dějinách. V prosinci 1881 ve městečku Tombstone zastřelil šerif Wyatt Earp se svými bratry Virgilem a Morganem a pistolníkem Docem Hollidayem tři své protivníky. Třicetivteřinová přestřelka u ohrady O. K. Corral se stala jedním ze symbolů Divokého západu, její přikrášlená verze jedním ze základních kamenů teorie o zbraních jako úhelném kamenu americké společnosti.

Tradice a smutné statistiky O tom, jestli zbraně opravdu patří neodmyslitelně k americké kultuře, vedou samotní Američané vášnivé diskuse. Stály na počátku dějin Spojených států: nezávislost si muselo 13 kolonií na britské koruně tvrdě vybojovat. Stejně jako rozšiřování vlivu dále na západ, jih i sever nutně potřebovalo střelný prach a olovo.

A kdyby i přesto někdo pochyboval, je tu Ústava Spojených států amerických. Její První dodatek stanoví svobodu slova a hned ten druhý právo nosit zbraň. Mnoho odpůrců kultury zbraní se snažilo u nejrůznějších soudů dokázat, že tím Otcové zakladatelé nemysleli jednotlivce, ale členy milicí, tedy dobrovolnických sborů, které v počátcích USA bojovaly o nezávislost na britské koruně.

I v tomto případě zaznívají srovnání se sousední Kanadou – zemí s podobným historickým i sociálním vývojem. Tam se už historicky vydali cestou přísných omezení a dnes je v zemi počet násilných trestných činů s použitím zbraní, přepočítaný na obyvatele, na 40 procentech úrovně v USA.

Řešit, jaká by byla Amerika bez zbraní, je ale už dlouho čirá utopie. V roce 1968 připadala v USA jedna zbraň na dva obyvatele, dnes je v USA podle některých odhadů více zbraní než lidí – 310 milionů.

Amerika se tak musí smířit s tragickými statistikami. Předloni byla střelná zbraň vražedným nástrojem ve více než 11 tisících případů. Ještě častěji obracejí Američané hlaveň proti sobě – za rok 2011 to bylo bezmála 20 tisíc sebevražd. Jenom pro srovnání – za celou válku v Iráku padlo 4486 Američanů.

Definitivní potvrzení znamenal rok 2007.

Nejvyšší soud tehdy jasně stanovil, že Druhý dodatek americké ústavy, zaručující právo ozbrojovat se, se vztahuje na jednotlivé občany. I někteří prominentní odpůrci zbraní to tehdy přivítali: „Jsem rád, že můžu debaty o Druhém dodatku považovat za uzavřené,“ prohlásil tehdy jeden z předních aktivistů bojujících za omezení zbraní Dan Gross.

Rozhodně to ale neznamenalo konec dohadů – jenom se spor o to, jestli vůbec mít nějaké zbraně, přenesl do diskuse o to, jaké zbraně povolit.

Třeba muže, který postřelil kongresmanku Gabrielle Giffordsovou, zneškodnili kolemstojící ve chvíli, kdy měnil zásobník. V tu chvíli vypálil 33 ran. Jednou z jeho obětí byla i devítiletá dívka. Zasáhl ji střelou vypálenou někdy po kulce číslo 12. Kdyby platil zákaz vysokokapacitních zásobníků, mohla by dnes Christina ještě žít. Právě zákaz těchto zásobníků, které použil loni v červenci střelec v kině Aurora na premiéře Batmana (12 mrtvých, 58 zraněných) nebo zabiják z newtownské základní školy, je jedním z navrhovaných opatření. Opatření, kterému se, stejně jako omezení poloautomatických pušek schopných vypálit 45 střel za minutu, zatím republikánští zákonodárci brání.

Obě strany se chystají na jednu z nejzuřivějších bitev posledních desetiletí. Není náhodou, že řady NRA po masakru v Newtownu rozšířilo čtvrt milionu nových členů. Zastánci zbraní vytáhli do protiútoku – nejlepším řešením v boji proti zbraním je ještě více zbraní.

Americe otrnulo I odborníci ale varují – před nedostatečným výcvikem podobných ochránců a taky před vlivem stresu, který podobnou akci doprovází. A připomínají čerstvou zkušenost z New Yorku. Tamní policisté zasahovali v létě proti vrahovi ozbrojenému brokovnicí na Times Square. Vystřelili 16krát, zasáhli devět kolemjdoucích a podezřelého trefili desetkrát. Zní to jako fiasko, je to ale lepší výsledek, než ukazují dlouhodobé statistiky – podle nich newyorští policisté při střelbě trefí cíl ve 30 procentech. Když jsou ale sami pod palbou, klesá úspěšnost pod jednu pětinu. A to je policejní sbor, který patří k nejlépe cvičeným v zemi.

Hodně lidí cituje i jinou statistiku – pravděpodobnost, že se dítě stane obětí smrtící střelby ve škole, je 1 : 3 milionům, přesně třetinová ve srovnání s pravděpodobností zásahu bleskem. Po více než třech měsících už pohnutí nad osudem 27 obětí z Newtownu není tak silné, Amerika se vrátila zpátky do tradičních zákopů v téhle válce. První dílčí úpravy prošly zatím kongresovými výbory,

už teď je ale jasné, že nijak masivní omezení prodeje zbraní se očekávat nedá. Na 40 procent zbraní se bude v USA dál prodávat na putovních výstavách – a tam kupující nepotřebuje žádné dokumenty. Vysokokapacitní zásobníky s až stovkou nábojů nebo poloautomatické zbraně schopné vypálit skoro jednu kulku za vteřinu jsou nadále povolenou součástí trhu.

Odpůrci zbraní teď vedou jiný boj – za změnu atmosféry ve společnosti. To by mohlo vytvořit tlak na politiky a aspoň trochu přitvrdit zákony. Zásadní dopad v moři stamilionů zbraní to mít nebude. Jeden zachráněný život statistiky příliš nezmění. Ale v tomhle boji i malý posun mění osudy. A představa, že ze základní školy v Newtownu by místo jedné školačky vyběhly děti alespoň dvě, ta už za to stojí. l

Snaha o omezení dostupnosti zbraní je pro skalní republikány jedním z příznaků blížící se totality. 67,5 % Američanů, kteří v roce 2010 sešli ze světa násilnou smrtí, se stalo obětí střelných zbraní. 88,8 Tolik střelných zbraní oficiálně připadá na 100 Američanů. Podle jiných odhadů však celkové množství palných zbraní v USA již dávno překonalo počet obyvatel. Zdroj: FBI

O autorovi| Michal Kubal • vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství ČT

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče