Alzheimer jako byznys

20. ledna 2014, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
20. ledna 2014, 00:00

Domov pro klienty s demencí hledá finančního partnera, chce expandovat po celé zemi. Loni přišel o dotace MPSV

I v dlouhodobé péči o nemocné je možné úspěšně podnikat. Potvrzují to výsledky holdingu Alzheimercentrum Group, který provozuje pět zařízení v Česku a jedno na Slovensku. Starají se o klienty v pozdním stadiu Alzheimerovy nemoci nebo jiného typu demence. Podle prospektu nazvaného Investiční příležitost, jejž má týdeník Euro k dispozici, by měl podle odhadu zisk za loňský rok vystoupat ke 40 milionům korun při více než 300milionovém obratu (viz Na vzestupu).

Jak ale připomíná spolumajitelka a zároveň ředitelka Alzheimercentra Jaroslava Jůzová, jednotlivé domovy, jakožto obecně prospěšné společnosti, musejí veškerý zisk vracet zpět na svou činnost. Případným zájemcům poradci holding představují jako největšího specializovaného poskytovatele zdravotních a sociálních služeb, který si za 17 let existence vybudoval unikátní know-how. Inzerují také plně vytížené kapacity s pořadníkem a zkušený tým zaměstnanců. Potenciální partnery lákají i na „možnost extenzivního růstu v prostředí nesaturované nabídky a limitovaného počtu konkurentů“.

Poptávka by byla Jůzová potvrzuje spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Vyvrací však, že by spolu s druhým vlastníkem Alešem Kulichem chtěli skupinu prodávat. „Hodně firem by nás chtělo koupit. Ale my hledáme finančního partnera, který by pomohl s rozvojem společnosti,“ potvrzuje Jůzová. Dosavadní nabídky se však spolumajitelům nelíbily.

Chtějí si totiž i po vstupu investora ponechat rozhodovací práva a kontrolu provozu skupiny.

„Nyní jsme dva roky stáli na současných kapacitách, abychom se trochu konsolidovali.

Spolu s Deloittem jsme vytvořili holding, finanční modely, nastavili procesy,“ vysvětluje Jůzová. Expanze se nevzdala, přestože se vhodný partner zatím neobjevil. I když bude trochu pomalejší. Vlastníci plánují ročně otevírat dvě až tři nová střediska, aby postupně pokryli všechny kraje. Cílovou stanicí je zhruba 20 zařízení po celé republice.

Z hlediska poptávky by to neměl být nereálný cíl. Jak uvádí přední česká odbornice na tato onemocnění Iva Holmerová, která zároveň šéfuje pražskému Gerontologickému centru, v Česku žije asi 140 tisíc lidí s různými formami demence. Ve věku nad 85 let alzheimerem trpí třetina populace. Zdaleka ne všichni jsou ale diagnostikováni. Pokud lékař usoudí, že potíže nemá na svědomí prosté zapomínání, které s sebou přináší stáří, většinou chorobu odhalí s několikaměsíčním, až několikaletým zpožděním. U bezmála poloviny nemocných se tak bohužel stává až v pozdním stadiu. Pak už bývá pozdě na léčbu, která může prodloužit období, kdy je pacient jen s malou dopomocí soběstačný, a ten se dostává do stavu, kdy vyžaduje neustálou pozornost.

Podle dostupných informací se v Česku na nepřetržitou péči o klienty s alzheimerem zaměřuje v různé míře specializace kolem 25 poskytovatelů. Většina z nich patří obcím, krajům nebo církvi. Jůzová je přesvědčena, že její zařízení patří k těm nejkvalitnějším; rozhodně ale jde o jednoho z mála soukromých poskytovatelů v této oblasti.

Dotací ubývá Protože tento typ péče spadá svým charakterem na pomezí mezi zdravotní a sociální služby, není financování úplně jednoduché. Za medicínské služby mají platit zdravotní pojišťovny, služby sociálního charakteru si klienti hradí z příspěvku na péči. Poskytovatelé ještě mají šanci získat dotaci od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Na dotaci není právní nárok, a nelze tak garantovat, zda konkrétní služba bude dotací podpořena, či nikoli,“ vysvětluje mluvčí resortu Petr Sulek.

Peníze rozděluje dotační komise, která sice vychází z doporučení kraje, ale neexistují žádná pevně formulovaná pravidla ani katalog výkonů a jejich ocenění, jako je tomu ve zdravotnické oblasti. Při rozdělování balíku se prý posuzují různé faktory, jako je poptávka po službě, výsledek hospodaření poskytovatele, kapacita, objem prostředků ve státním rozpočtu apod. „S ohledem na proměnlivost těchto faktorů v čase tak nelze predikovat, do jaké míry budou požadavky konkrétního poskytovatele uspokojeny v dalších letech,“ popisuje Sulek.

A tak se i Alzheimercentru stalo, že loni dostalo podstatně menší částku, jen přes šest milionů korun (viz Dotace mizí), zatímco ještě před třemi lety to bylo skoro 25 milionů na pět zařízení. Podle MPSV jednotlivá Alzheimercentra představují ekonomicky silné subjekty, které vzhledem k dostatečným výnosům z poskytovaných služeb nejsou na dotacích finančně závislé. „S ohledem na výsledek hospodaření, který uvedli zástupci společnosti ve výkazech, nebyly tyto služby vyhodnoceny jako ohrožené, a byly tak v roce 2013 podpořeny pouze částečně,“ uvedl mluvčí resortu.

Pře s VZP Podobně společnosti loni klesly i příjmy ze zdravotního pojištění. VZP totiž od dubna vypověděla středisku ve Filipově a Zlosyni smlouvu. „Důvod byl jednoduchý – porušili smlouvu, a proto jsme ji vypověděli,“ potvrdil mluvčí VZP Oldřich Tichý. Pobytové zařízení totiž podle něj „opakovaně neposkytlo nezbytnou součinnost k výkonu kontrolní činnosti prováděné pojišťovnou v souladu se zákonem“. Nešlo o malé částky, jak se týdeníku Euro podařilo zjistit, v předchozích letech Alzheimercentrum pojišťovně fakturovalo částky kolem 40 milionů korun.

Postup VZP se Jůzové pochopitelně nelíbí, kontroloři prý žádné pochybení nezjistili, a proto reagovala žalobou. Náklady na vynaloženou ošetřovatelskou péči zatím majitelé pokrývají ze svého. Věří, že spor vyhrají a pojišťovna bude muset výpadek vyplatit. Mezitím se s ní domlouvají o nové smlouvě, v níž by se dohodli na paušálním financování. Probíhající jednání potvrdil i mluvčí VZP.

Další příjmy plynou Alzheimercentru z poplatků za hotelové služby, které si klienti hradí ze svého. Ze zákona mohou poskytovatelé za ubytování a stravování požadovat maximálně 200, resp. 170 korun na den. A ještě musí klientovi zůstat 15 procent z příjmu, kterým je ve většině případů důchod. Tržby doplňují například úhrady za nadstandard, speciální masti, ošetřovatelskou péči navíc.

V průměru klient Alzheimercentra vydává za měsíční pobyt 18 tisíc korun.

Alzheimercentrum Group Poskytuje komplexní ošetřovatelskou péči o pacienty v pozdním stadiu Alzheimerovy nemoci či jiného typu demence. Provozuje celkem pět středisek v Česku – v Průhonicích, Filipově, Zlosyni a dvě v Práchni – a jedno ve slovenských lázních Piešťany. První z nich vzniklo v roce 1996. S více než 550 lůžky je nyní největším specializovaným zařízením v ČR. Zaměstnává kolem 150 zdravotnických pracovníků. Alzheimerova nemoc Narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Později má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se o sebe postarat sám. Ve vyšší míře se nemoc začíná vyskytovat kolem 70 let. V Evropě žije přes sedm milionů lidí s touto nemocí. Zdroj: ČALS

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče