Alternativa pro 55 tisíc dětí

22. dubna 2014, 00:00 - Adéla Čabanová
22. dubna 2014, 00:00

Jak dostat rodiče s malými dětmi do práce? Poslanci prosazují dětské skupiny, ministr školství chce dotovat přístavby školek

Šest let už zraje nápad na vytvoření dětských skupin jako alternativy pro beznadějně obsazené mateřské školky a neexistující jesle. Návrhu zrozenému v hlavě tehdejšího ministra sociálních věcí Petra Nečase, zformulovanému a poprvé předloženému ministryní TOP 09 Ludmilou Müllerovou, nyní prosazovanému ministryní ČSSD Michaelou Marksovou Tominovou v jádru přeje velká většina poslanců. Přou se ale o několik konkrétních ustanovení, a tak jsou rodiče malých dětí i soukromé hlídací instituce zvědaví, jestli čas návrhu prospěl, nebo naopak.

Zatím návrh zákona o dětských skupinách míří do sněmovních výborů a už předem je jasné, že z nich nevyjde ve stejné podobě. Poslanci sice vznik jednoduchých hlídacích klubů chtějí, každý ale trochu jiný. Zdá se, že i ministerstvo práce a sociálních věcí si teprve tvoří pevný názor, jaké změny v návrhu podpoří. Diskutovat se bude mimo jiné o daňových úlevách, které návrh přiznává nejen zřizovatelům, ale také rodičům, kteří děti do dětské skupiny či do školky dávají. Autoři zákona tak chtějí usnadnit rodičům návrat do práce. Pro některé poslance je to však nepřijatelné znevýhodnění rodičů, kteří jsou ochotni se o děti starat naplno doma.

„Je jasné, že nás v rámci druhého čtení zákona čeká ještě široká diskuse. Jsme samozřejmě připraveni dál o něm jednat a já jsem přesvědčena, že návrh nakonec oběma komorami parlamentu projde,“ řekla týdeníku Euro ministryně Marksová Tominová.

V prvním březnovém čtení hlasovali proti návrhu zákona o dětské skupině jen komunisté a několik jednotlivých poslanců.

Velká potřeba i očekávání Alternativou ke klasickým mateřským školkám jsou i firemní školky a miniškolky, které určitá legislativní pravidla mají. Z velké části ale poptávku po hlídání malých dětí v současnosti pokrývají různé soukromé dětské kluby, které fungují jen podle živnostenského zákona. Některé mohou být ze všech hledisek lepší než přeplněná školka. Není ale pod žádnou státní garancí ani dohledem, zda všechna tato zařízení o děti pečují adekvátně.

Navíc při jejich zakládání provozovatele a schvalující úřady čeká řada nejasností. Tolik k hlavním důvodům, proč mají dětské skupiny vzniknout. Pro doplnění ještě dvě známá čísla: do mateřských školek chodí přes 360 tisíc dětí, školky letos odmítnou zhruba 55 tisíc žádostí o přijetí.

Možnost založit jednoduchou dětskou skupinu by uvítali zaměstnavatelé. „Pokud zákon skutečně umožní daňovou uznatelnost nákladů na dětskou skupinu, lze očekávat výrazný rozvoj nejen dětských skupin, ale i firemních školek,“ soudí prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Boom nabídky dětských skupin by podle něj nenastal letos, protože se zaměstnavatelé nejdřív budou s novým zákonem seznamovat. „V dalších letech pak lze očekávat výrazné zvýšení počtu dětských skupin v řádech několika stovek,“ soudí Horecký. Podle autorů zákona by mohlo v příštích letech celkem vzniknout přes tisíc dětských skupin a do práce se tak vrátí desítky tisíc rodičů.

Dětská skupina má mít přesně specifikované požadavky na vzdělání pracovníků, kterým rodiče děti svěřují, i na prostory, ve kterých funguje. To vše při jednoduchém a rychlém zřízení dětské skupiny a s možností daňových úlev.

Jednou z hlavních předností dětské skupiny pro rodiče má být cenová dostupnost.

Dnešní soukromé školky stojí obvykle přes šest tisíc korun měsíčně, nezřídka deset tisíc.

Autoři zákona ale počítají s tím, že dětské skupiny budou povinně neziskové, tedy že budou rodiče platit jen provozní náklady. A ty vypočítávají autoři na čtyři tisíce měsíčně na jedno dítě.

Tomu se diví Martin Navrátil, místopředseda Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek. Podle něj se nedá na uvedenou cenu dostat, pokud má ve školce pracovat kvalitní personál. „Převážnou část nákladů tvoří plat učitelek, které se o děti starají,“ uvádí Navrátil. Podle něj zákon mnoho nového nepřinese. Firmy, které chtějí pro své zaměstnance školku zřídit, už dnes možnosti mají, za určitých podmínek včetně daňových odpočtů nákladů.

Panika v lese V některých provozovatelích soukromých dětských klubů vyvolal návrh zákona o dětských skupinách obavy. Uvádí se v něm totiž zjednodušeně, že každý, kdo provozuje něco podobného dětské skupině, se musí zaregistrovat jako provozovatel dětské skupiny podle tohoto zákona a splnit všechny podmínky na dětské skupiny kladené. Tím by se všechny dosavadní hlídací služby dostaly pod státní kontrolu.

Toto ustanovení vyvolalo paniku v lesních školkách. Ty s úspěchem v Česku fungují už řadu let, ale od počátku bojují s tím, že nemohou být akreditovány jako klasická školka, protože nesplňují podmínky pro věcné a prostorové vybavení. Děti, které se učí téměř výhradně venku, z podstaty nepotřebují a ani nemohou mít srovnané peřiny a postýlky podle vyhlášek. Pokud by se musely podřídit normám pro dětské skupiny, a ty přitom na ně specificky nemyslely, může to znamenat jejich konec. Místo deklarovaného rozšíření nabídky předškolního vzdělávání by tak návrh paradoxně přinesl její omezení.

„Bohužel současná podoba zákona hrozí ukončením činnosti naprosté většině lesních mateřských školek, ale i dalším zavedeným, zejména malým organizacím. Proto nyní usilujeme o změnu zákona tak, aby jeho působením nedošlo k rušení jiných než novým zákonem ustanovených forem péče o děti,“ vysvětlila předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová. Poslankyně Věra Kovářová (STAN) se chce těmto obavám věnovat.

Ministryně Marksová Tominová tvrdí, že návrh na lesní školky vliv nemá, poslanci chtějí věc řešit. „Diskutuji s lidmi, kteří se lesním školkám věnují. Bude dobré nastíněné problémy důkladně prodiskutovat,“ potvrzuje poslankyně Věra Kovářová (STAN).

Plán B: rozšíření školek I největší zastánci zákona o dětské skupině připouštějí, že jen doplňuje nabídku, ve které mají dál hrát prim klasické školky. Samotné ministerstvo školství z dětských skupin nadšené není. „Tento návrh považuji za alternativu hlídací služby. V žádném případě však nejde o formu předškolního vzdělávání, protože zde chybějí rámcové vzdělávací programy i důraz na hygienické normy,“ uvedl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ten chystá příspěvky pro obce na rozšíření klasických školek pomocí montovaných staveb. Obec by platila polovinu nákladů, deset procent kraj, zbytek právě státní fond, ve kterém bude prozatím jedna až dvě miliardy. Během pár let tak prý bude ve školkách místa dost. „Připravujeme dva fondy, které tento problém vyřeší do tří let,“ slibuje Chládek.

Navíc se s premiérem dohodl, že ministerstvo školství si vezme na starost také jesle. Ty dříve spadaly pod ministerstvo zdravotnictví, dnes jsou upraveny jen živnostenským zákonem a prakticky vymizely.

Rozvoj zařízení pro předškolní děti je v poslední publikaci OECD pro Českou republiku jedním z 11 hlavních doporučení. Experti radí pro zlepšení situace žen na trhu práce a pro pomoc se slaďováním rodinného a pracovního života „zajistit odpovídající nabídku dostupných a kvalitních zařízení pro ranou péči o děti“. Při splnění této podmínky by pak podle OECD bylo vhodné zkrátit mateřskou a rodičovskou dovolenou a nahradit část rodičovských přídavků systémem poukázek na péči o děti. „V mnoha jiných zemích OECD, ve kterých je velký podíl žen na pracovním trhu, je doba trvání mateřské celkem jeden rok,“ upozorňují experti OECD.

Podle zprávy OECD je pak zákon o dětské skupině „krok správným směrem“. l •

„Pokud zákon skutečně umožní daňovou uznatelnost nákladů na dětskou skupinu, lze očekávat výrazný rozvoj nejen dětských skupin, ale i firemních školek,“ říká Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. Nezisková záchrana Dětské skupiny mají být pro děti od jednoho roku věku do nástupu do školy, v jedné skupině by bylo nanejvýš 24 dětí. Dětskou skupinu může provozovat zaměstnavatel, ať už firma, nebo obec, ale také různé spolky. A to neziskově – úhrada, kterou budou platit sami rodiče, má být ve výši nákladů. Pomoci mají daňové odpočty pro zřizovatele i rodiče. Stát má získat už v příštím roce více než miliardu korun na daních od rodičů, kteří se díky dětským skupinám vrátí do práce.

Školek přibývá, ale míst je stále málo Množství předškolních zařízení, počet dětí, které je navštěvují a počet neúspěšně vyřízených žádostí

278 176 4741 05/06

281 377 4720 06/07

287 059 4706 07/08

297 069 4702 08/09

308 930 4702 09/10

322 572 4723 10/11

335 308 4745 11/12

345 746 4778 12/13

353 255 4794 13/14

Soukromé školky

3238 72 05/06

3194 73 06/07

3226 77 07/08

3615 82 08/09

4023 96 09/10

4893 126 10/11

5778 150 11/12

6967 194 12/13

8580 249 13/14

Neúspěšně vyřízené žádosti Množství dětí odmítnutých každoročně ve školkách z důvodu nedostatku volných kapacit. Údaj však není zcela vypovídající, protože mnoho rodičů podává hned několik (neúspěšných) přihlášek

6810 05/06

9570 06/07

13 409 07/08

19 996 08/09

29 632 09/10

39 483 10/11

49 186 11/12

58 939 12/13

60 281 13/14

Zdroj: MŠMT

O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče