Alou na Krym!

04. srpna 2014, 00:00 - Adéla Čabanová
04. srpna 2014, 00:00

Ruština mizí z českých letišť, hotelu i lázní, odliv zájmu hlásí i realitní kanceláře

Když se po narození dcery rozhodla 27letá Lucie s manželem přestěhovat z moderního bytového domu Sacre Coeur v Praze 5, nečekala, že narazí, když bude hledat kupce pár let starého bytu. Narazila, a hodně. Už několik měsíců nemůže byt prodat. Realitní kancelář, která má s prodejem bytů v tomto domě zkušenosti, má pro ni jednoduché vysvětlení: zatímco dříve měli o tuto osmipatrovou budovu velký zájem kupci z Ruska, nyní jako by se po nich zem slehla. „Přišlo to pro nás v nevhodnou chvíli,“ říká Lucie a dál čeká na kupce.

Pro realitní kanceláře v Česku jsou Rusové významní klienti; mezi cizinci nejpočetnější. Kupci ze zemí bývalého Sovětského svazu zaplatí zhruba desetinu z celé sumy za prodané nemovitosti u nás. V některých lokalitách dokonce tvoří desítky procent trhu. Teď u nás prakticky přestala nakupovat ruská střední třída. „V březnu došlo k prudkému poklesu poptávky ze strany rusky mluvící klientely,“ potvrdil nedávno deníku E15 Victor Lekhman, spolumajitel realitní kanceláře Lekvi & Partners, která se na ruskou klientelu specializuje. Jiné realitní kanceláře vnímají, že se zájem movitých Rusů o nemovitosti v Praze přesouvá z nejdražších lokalit v historickém centru na levnější místa. „Chtějí byty blízko centra, ale ze samotného centra se jejich zájem přesouvá na jiné naše projekty. Je to pro ně zřejmě investičně zajímavější, v centru jsou ceny přece jen vysoké,“ říká jednatel RK Evropa Lukáš Bůva.

Ruský exodus Z některých lokalit ruští klienti odcházejí a byty prodávají. „Je více těch, kteří v Karlových Varech byty prodávají a přesouvají se mimo Čechy,“ říká manažerka karlovarské Best Estate Zdeňka Matoušková. Rusové podle ní kupovali byty pro vlastní rekreaci, bydleli v nich třeba dva měsíce v roce. Jenže je to pro ně stále náročnější. „Někdy mají problém vůbec sehnat víza,“ tvrdí.

Realitní kanceláře nejsou jediné, kdo tuhle prudkou změnu pocítil. Rozdíl je znát už na letištích – přilétá o desetinu méně rusky hovořících turistů. Karlovarské letiště, odkud se létá pouze do Ruska a Turecka, má proti loňskému prvnímu pololetí o 16 procent cestujících méně. Propady hlásí hoteliéři, restaurace, lázně, cestovní kanceláře i další firmy, které si na rusky mluvící zákazníky v posledních letech zvykly. Ztráta je o to bolestivější, že je náhlá. V posledních letech, dokonce ještě na začátku letošního roku, zájem Rusů o Česko setrvale stoupal.

Asociace cestovních kanceláří (ACK) už na jaře varovala, že se prodej zájezdů z Ruska do Česka propadá. Ještě když v březnu ruský prezident Vladimir Putin definitivně stvrdil svým podpisem anexi Krymu, vypadala čísla poměrně dobře. Podle statistik také v prvním letošním čtvrtletí pokračoval nárůst počtu ruských turistů, i když pomalejším tempem než loni. Zlom nastal v květnu. Zatímco si Ukrajinci volili nového prezidenta, Rusové přestali jezdit do Česka. Hotely zaznamenaly úbytek turistů meziročně o 2,3 procenta a podle odborníků je za tím právě menší počet přijíždějících Rusů. Odhaduje se, že letos přijede o pětinu méně ruských turistů než loni. Loni jich u nás bylo 800 tisíc a hlavně patřili mezi ty, kteří u nás zůstávali nejdéle a utráceli nejvíce. Ztráty z tak velkého propadu jejich návštěvnosti se budou počítat na miliardy korun.

Kromě hotelů mají jasná čísla také aerolinky. Napříč Evropou zaznívají podobné informace. Podle mluvčího Českých aerolinií Daniela Šabíka se pokles zájmu Rusů o cesty do Česka začal projevovat brzy zjara. I nyní ČSA na všech deseti linkách z Ruska registrují meziroční pokles. „V meziročním srovnání počet přepravených cestujících z ruských destinací a do nich začal letos v prvním čtvrtletí stagnovat. Pokles začal ve druhém kvartále. Zájem během květnových svátků, kdy si ruští turisté tradičně vybírají dovolenou, už byl ve srovnání s loňskem slabší a od té doby žádný zásadní zvrat nenastal. Pokles zájmu turistů z Ruské federace o cesty do Česka stále trvá,“ uvádí Šabík. České aerolinie se snaží tento pokles řešit, jak se dá: „U nejvíc postižených destinací zmenšujeme kapacitu, například snižujeme počet nabízených týdenních frekvencí nebo nasazujeme menší letadla.“

Velký význam mají ruští klienti pro lázně. Agentura Mag Consulting přitom letos očekává o pětinu menší zájem Rusů o české lázně. „Klienti z Ruska opravdu v lázních citelně ubývají. Nejvýznamnější je jejich úbytek v Karlových Varech, kde byli už několik let nejsilnější skupinou hostů, a proto se jejich výpadek projeví celkovým propadem návštěvnosti, ale i zaměstnanosti,“ říká šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Spíše než léčebné procedury padají dolů pobyty v lázeňských hotelích. „Nejvíce jsou zasaženy hotely, které se více než na efektivní léčení zaměřovaly na zážitky,“ tvrdí Bláha.

Luxusní výjimka Zavírání ruských peněženek se zatím netýká luxusu. Ano, ruský kupec běžného bytu je větší vzácnost než dříve. Ale co platí pro drahé nemovitosti v Praze a Karlových Varech, neplatí pro ty ještě dražší v pražském centru nebo v novostavbách. Ty jsou výjimkou.

Zatímco ruská střední třída nákupy odkládá, nejbohatší Rusové je naopak z obav z dalšího vývoje urychlují. Pro majetné Rusy jsou nyní české nemovitosti bezpečným přístavem pro uložení peněz. „Nárůst je v porovnání s předešlým rokem téměř stoprocentní. Těžko odhadovat, jak tato situace dopadne, ale lze se domnívat, že zájem klientů nezeslábne. Naopak předpokládám, že minimálně v řádu dalších měsíců potrvá,“ uvedla v odborném tisku ředitelka FIM Group Ilona Monferini Mančíková. Její firma pociťuje vyšší zájem ruských klientů o nemovitosti nejvyšší kategorie už od podzimu.

Podobně ani butiky v Pařížské ulici v Praze netrpí propadem zájmu ruských zákazníků. „Zaznamenali jsme, že v rámci České republiky došlo k poměrně významnému poklesu objemu nákupů ruských turistů, my ale žádný pokles neregistrujeme. Paradoxně jsme v prvním pololetí zaznamenali nárůst obchodů s ruskými turisty. Souvisí to zřejmě s dlouhodobějším trendem, že prodej nejluxusnějšího zboží roste,“ říká Tomáš Janeba, ředitel společnosti Carollinum, která v pražské Pařížské ulici prodává hodinky a další zboží 24 luxusních značek. „Rusové u nás vždy hledali špičkové značky. V současnosti může být motivací i snaha dobře uložit peníze,“ dodává. Jenže nákupy luxusního zboží se v celkových číslech ztratí, průměrná ruská klientela je pro většinu obchodníků významnější. A ta přestala rubly utrácet.

Důvod číslo jedna: zkraje letošního roku v souvislosti se situací na Ukrajině prudce oslabil kurz rublu. Rusové každý rubl dvakrát obrátí, než jej v Česku utratí. Cítí, že za svoje peníze dostanou méně než dřív.

Rubl se sice zase pomalu zvedá, jenže oslabená měna není jediným důvodem neochoty Rusů rozhazovat. Bariéru prý vztyčila česká vízová politika.

Hoteliéři a cestovní kanceláře s odkazem na ruské touroperátory tvrdí, že Rusové do zahraničí cestují, ale jinam. „Pokud máme být konkurenceschopní oproti nabídce ostatních zemí EU, je třeba zkrátit dobu vyřizování víz na našich ambasádách. Řecko nebo Španělsko vyřizují víza standardně za tři dny, u nás jsou tři dny za příplatek tisíc korun,“ uvádí ACK.

„Bylo by namístě odložit zavedení biometrických víz pro občany Ruské federace. Zkušenosti z Kazachstánu totiž ukazují, že zavedení těchto víz způsobí pokles v řádu desítek procent,“ říká zase Jan Herget, ředitel Institutu turismu agentury CzechTourism. Biometrické pasy by mohly být povinné od příštího roku a panují obavy, aby neovlivnily i návštěvnost mistrovství světa v ledním hokeji, které bude v roce 2015 pořádat Česko. O problémech s vízy pro Rusy jedná s členy vlády i hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný.

Ministerstvo zahraničí v tuto chvíli žádná opatření kvůli úbytku Rusů v Česku nechystá.

Loni vydaly české zastupitelské úřady 420 tisíc víz pro Rusy. Konkrétní novější čísla ministerstvo k dispozici nemá, obecně ale jejich pokles potvrzuje. „Pokles žadatelů o schengenská víza na zastupitelských úřadech v Ruské federaci je dán vnějšími faktory, které nejsou v působnosti české konzulární služby. Jedná se především o faktory související s politickou situací v Rusku, potažmo na Ukrajině, poklesem kurzu ruského rublu a s tím spojeným zdražením zahraničních zájezdů a zřejmě i změnou cestovatelských priorit ruských občanů,“ sdělili úředníci ministerstva. Na rozdíl od cestovních kanceláří pak tvrdí, že Rusové méně cestují i do jiných evropských zemí: „Pokles žadatelů o schengenská víza postihl i ostatní schengenské zastupitelské úřady v Ruské federaci.“ Agentura CzechTourism dokonce uvádí, že většina ostatních zemí EU přichází o ruské turisty ještě více než my.

Rusa nenahradíš Nejvíce starostí dělá úbytek ruských turistů Karlovarským; v regionu se z toho stává politická otázka. Tamní zastupitel pro oblast cestovního ruchu Edmund Janisch (ČSSD) vyčítá vládě, že problém podceňuje. „Nikdo z našich politiků zatím nevydal jasné prohlášení, že na každého turistu, hosta či pacienta čekáme a vítáme jej, že se v naší zemi může cítit bezpečně a nikdo nebude pronásledován,“ prohlásil Janisch. „Pokud bychom se vlastní liknavostí v komunikaci a neopatrností připravili o tento segment hostů, v brzké době by někdo naši pozici na ruském trhu obsadil. Nedělejme si iluze, že by se výpadek ruských hostů dal nahradit jinou klientelou, jiným způsobem,“ dodává.

Faktorů, které Rusům cestu do Česka ztěžují, je ale mnohem více. Ruské úřady se například snaží všemožně udržet svoje občany a jejich peníze uvnitř země. Státní zaměstnanci, kteří pracují s citlivými informacemi, mají cestování do vybraných zemí včetně Česka zakázáno. Někteří politici v Rusku žádají úplné odstřižení země od Západu; úřady cesty do Evropy nedoporučují. Velké podniky, které jsou závislé na státu, navíc dostaly jasné doporučení, aby své zaměstnance posílaly do letovisek na Krymu, kam byly navíc daňově zvýhodněny letenky. „Podivný je skokový propad od dubna. Vliv ukrajinské krize je jistě silný, roli ale bude hrát i snaha vlády naplnit nové kapacity v Soči,“ míní Bláha.

Ruská média navíc setrvale informují o tom, že se v západních médiích proti Rusku pořádá štvanice. Obyčejní Rusové tak mohou mít pocit, že na Západě nejsou vítáni. Agentura DPA uvedla, že je podle aktuálních průzkumů čtvrtina Rusů přesvědčena, že je jejich země na Západě vnímána jako agresivní.

Proti těmto silám není lehké bojovat. Agentura CzechTourism se o to přesto snaží, a to silou 26 milionů korun na letošní propagaci Česka v Rusku. „Na očekávaný pokles ruských turistů v Česku agentura CzechTourism zareagovala nasazením televizní kampaně na stanici Rossija 24, kde běží od července do konce září 2014. Návazně je připravena online a PR kampaň,“ uvádí Lenka Purteková z tiskového oddělení CzechTourismu. Reklamní spot natočený agenturou CzechTourism pro ruské publikum asi nemá velkou šanci trend úbytku Rusů zvrátit. Ať se v něm pohledné ruské turistky pod orlojem, v lázních, před autobusem hokejistů a v divadle tváří sebešťastněji. Na druhé straně loňská silná kampaň v Rusku zřejmě měla svoje výsledky. „Podle ruských statistických údajů za letošní první čtvrtletí se Česká republika posunula mezi zeměmi, kam nejčastěji vyjíždějí ruští turisté, z jedenáctého na deváté místo,“ uvádí Purteková.

Počet hostů

1. Německo 292 815

2. Rusko 183 836

3. Slovensko 93 841

4. Polsko 88 750

5. Itálie 83 142

Počet přenocování

1. Německo 1 011 613

2. Rusko 947 959

3. Polsko 231 765

4. Itálie 230 050

5. Británie 186 009

13 Německo

11 Rusko

7 USA

7 Británie

6 Itálie

5 Francie

4 Slovensko

3 Polsko

3 Španělsko

2 Rakousko

2 Nizozemsko

2 Ukrajina

2 Japonsko

2 Čína

31 Ostatní

Nejvíc Němci a Rusové TOP 5 zemí, odkud přijíždějí turisté do Česka (1. čtvrtletí 2014) Zdroj: ČSÚ

Odkud k nám jezdí Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (2013, v %) Zdroj: ČSÚ Za co utráceli ruští turisté Statistici spočítali, že v roce 2012 utratili zahraniční turisté v Česku odhadem téměř 119 miliard korun. Nejvyšší průměrné útraty měli právě turisté přijíždějící z Ruska, každý z nich utratil za jeden den pobytu v průměru 1903 korun. Ruští turisté jsou pro cestovní ruch a potažmo českou ekonomiku významní i díky nadprůměrné délce svých pobytů. Zároveň se podle statistiků vyznačují tím, že utrácejí za jiné věci než průměrný turista. Statistiky potvrzují, že ruští turisté k nám jezdili za nákupy. Více než třetinu ze všech výdajů během návštěvy a pobytu na území České republiky zanechají u prodejců oděvů, dalších 18 procent připadá na výrobky obuvnického průmyslu. Velmi v oblibě mají Rusové i české sklo a porcelán (14 procent). Zdroj: ČSÚ

O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče