Alkoholici v sukních

05. srpna 2013, 00:00 - DÁŠA HYKLOVÁ
05. srpna 2013, 00:00

Nadměrné pití připraví týdně o život 25 Skotů, Edinburgh proto usiluje o zavedení minimální ceny alkoholu

Sobotní večer v centru Glasgow nabízí návštěvníkům pozoruhodnou scenérii. Ta však nemá nic společného s bohatou historií významného skotského města, jeho kulturním potenciálem, vyspělým finančnictvím, známou univerzitou či rozvinutým průmyslem. Hospody a bary Glasgow, které je po Londýně a Birminghamu třetím největším městem ve Velké Británii, praskají především o víkendu ve švech. A je jich požehnaně. Halasná část osazenstva popíjí rovnou na ulici, opírajíc se o zdi budov. Ulicemi korzují skupiny již dobře naladěných Skotů a Skotek. Některé vrávorající dámy mají s chůzí na vyšších podpatcích drobné potíže. Rozjaření lidé produktivního věku se většinou pouze přesouvají k dalšímu podniku, kde pokračují ve zvyšování hladiny alkoholu v krvi.

Také u hlavního nádraží je večer rušno.

Postávají zde hloučky náctiletých, kterým by v baru kvůli nízkému věku nenalili. Nicméně jejich hlasité projevy svědčí o tom, že si dokázali plechovky piva, případně dokonce flašku něčeho tvrdšího sehnat jinde. Na první pohled je zřejmé, že Skotsko má problém. A že řada tamních obyvatel konzumaci alkoholu nezvládá. Není to ovšem vina proslulé whisky, kterou Skotsko produkuje ve velkém.

Příliš levný chlast „Problém pití souvisí s tím, že u nás máme jednoduše levný chlast, levnou vodku, levné víno,“ konstatoval před dvěma týdny suše Alex Neil, skotský ministr zdravotnictví.

Tamní politici si závažnost situace uvědomují a chtějí ji řešit. Loni koncem května schválil skotský parlament zákon, který by měl zavést minimální cenu za jednotku alkoholu, což je deset mililitrů čistého alkoholu, ve výši 50 pencí (asi 15 korun). Pro představu, pinta piva obsahuje přibližně dvě jednotky alkoholu. V budoucnu by tak Skotové měli kupovat například láhev vodky s obsahem alkoholu 37,5 procenta minimálně za 13,1 libry (393 korun) a sedmičku vína s obsahem alkoholu 12,5 procenta za 4,7 libry (141 korun).

Jedná se vůbec o první podobný krok v celé Evropské unii. Autoři zákona argumentují, že nařízení by mělo pomoci snížit závislost na alkoholu. V platnost měl původně vstoupit již letos v dubnu. Kvůli stížnosti Skotské asociace výrobců whisky (SWA) se tak sice prozatím nestalo, nicméně počátkem května SWA prohrála první kolo právní bitvy, která po odvolání pokračuje.

Proti zákonu je ovšem také nejméně pět zemí Evropské unie, které do Skotska vyvážejí vlastní alkoholické nápoje. Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Bulharsko tvrdí, že z pohledu evropského práva je skotský zákon nelegální, spotřebu alkoholu v zemi nesníží a poškodí producenty vín a dalšího alkoholu. Argumentují hlavně tím, že zákon odporuje základnímu pravidlu EU zaručujícímu volný obchod v rámci členských zemí.

Podle evropského práva je zemím povoleno omezit dovoz z důvodů „ochrany veřejného zdraví“, ale pouze tehdy, pokud toto omezení nepředstavuje „prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi členskými státy“. V praxi to znamená, že země zavádějící podobné restrikce musí dokázat, že se jedná o absolutně nezbytný krok, který nemá mírnější alternativu.

Když alkohol zabíjí Podle statistiky má alkohol ve Skotsku za poslední dekádu na svědomí nejméně 22 680 životů. Jen za loňský rok vypili Skotové téměř 51 milionů litrů čistého alkoholu. Pro představu, na jednoho Skota staršího 16 let tak vychází v průměru 119 lahví vína ročně. Každý týden umírá ve Skotsku 25 lidí na následky konzumace alkoholu. Pohotovosti v tamních nemocnicích ošetří každou hodinu v průměru čtyři pacienty, jejichž případy mají přímou souvislost se spotřebou alkoholu. Výskyt cirhózy jater je v této části Velké Británie o 40 procent vyšší než průměr EU. Počet úmrtí na následky tohoto onemocnění se v průběhu posledních 30 let ve Skotsku zvýšil o děsivých 450 procent.

Přibližně 65 tisíc dětí ve Skotsku žije v domácnostech, kde nejméně jeden z rodičů je alkoholik. Polovina skotských vězňů a až 77 procent mladistvých páchá zločiny v opilosti. Podtrženo a sečteno, nadměrné pití stojí samotné Skotsko přibližně 3,5 miliardy liber ročně, což představuje 900 liber na jednoho daňového poplatníka.

Skotsko má v rámci Spojeného království nejvyšší spotřebu alkoholu. Jedním z důvodů je, že pivo, víno, whisky či vodka jsou dnes například o 75 procent dostupnější než v roce 1980. Příjem obyvatel Velké Británie rostl totiž v posledních dvou desetiletích rychleji než daně na alkohol. Ten si může dovolit i tamní mládež, která dostává kapesné v průměru 6,24 libry (187 korun) na týden.

Podle studie, kterou zpracovala univerzita v anglickém Sheffieldu, by mohl nový skotský zákon zachránit v prvním roce 60 lidských životů a dalších 300 v celé příští dekádě. Ještě loni v květnu se zdálo, že by za krátkou dobu podobné nařízení mohlo inspirovat i další země Spojeného království, a sice Anglii a Wales, případně i některé členy EU. Britská vláda se tehdy ocitla pod tlakem, aby si vzala ze Skotska příklad. Angličané, včetně mladých lidí, rádi konzumují alkohol v nadměrné míře také.

Koncem listopadu 2012 se objevil předběžný návrh, podle něhož měla být prodejní cena jednotky alkoholu v Anglii a Walesu do budoucna 45 pencí (13,5 koruny). Kabinet premiéra Davida Camerona přislíbil, že si posvítí i na speciální slevové nabídky obchodních řetězců. V úvahu připadal zákaz prodejních akcí typu „dva kartony piva za cenu jednoho“. Kdyby návrh vstoupil v platnost, půl litru silného ležáku by vyšlo v Anglii a Walesu minimálně na 1,56 libry (47 korun) a láhev vína na 4,22 libry (127 korun).

Podle průzkumu Sheffi eldské univerzity by zavedení minimální jednotkové ceny na úrovni 45 pencí snížilo konzumaci alkoholu v Británii o 4,3 procenta. V praxi by to prý znamenalo například o 2000 úmrtí méně v období deseti let.

Nestalo se tak a opoziční politici a aktivisté obviňují premiéra, že podlehl tlaku lobby zaštiťující zájmy výrobců alkoholických nápojů. Cameron podobná obvinění odmítá s tím, že k zavedení minimální ceny za alkohol chybí přesvědčivé důkazy o účinnosti tohoto kroku.

Jeho vláda však schválila opatření, která by měla mít identický účinek. Nejpozději od jara příštího roku již nebude možné v Anglii a Walesu prodávat alkohol pod cenou nižší, než je součet cla a daně z přidané hodnoty. „Plechovka průměrně silného ležáku by tak neměla stát méně než 40 pencí (asi 12 korun),“ uvedl 17. července na tiskové konferenci v Downing Street samotný premiér.

PRo je PoUze iRsKo Skotové však neuhnuli. „Naše odhodlání zavést minimální cenu za jednotku alkoholu považujeme za správnou věc v boji proti nadměrnému užívání alkoholu,“ uvedl koncem dubna ministr Neil v Bruselu, kam přijel zákon obhajovat. Stalo se tak krátce poté, co byly zveřejněny výsledky, jež dokazují, že například v Kanadě zavedení minimální ceny na jednotku alkoholu na území většiny tamních provincií zafungovalo. Díky tamnímu desetiprocentnímu zvýšení těchto cen došlo k téměř devítiprocentnímu snížení hospitalizace pacientů, jejichž stav přímo souvisel s nadměrnou konzumací alkoholu a po dvou letech také k 9,2procentnímu snížení chronických onemocnění alkoholiků.

„Zavedení minimální ceny na jednotku cílí na pití s vysokým obsahem alkoholu, které se prodává velmi levně a většinou si jej kupují ti nejtěžší alkoholici. Týkalo by se to těch, kteří si nejvíce ubližují, a také by to mělo pozitivní vliv na celou společnost, zatímco by to mělo velice malý efekt na lidi, kteří konzumují alkohol střídmě,“ konstatovala koncem dubna Evelyn Gillanová, ředitelka charitativní organizace Alkohol Focus Scotland. „Je politováníhodné, že Skotská asociace výrobců whisky a také naši evropští partneři oddálili zavedení tohoto zákona. Toto zpoždění bude stát další životy.“

Negativní reakce vybraných evropských zemí, které získala agentura BBC, má jednoduché vysvětlení – jde jim především o vlastní byznys. Argumenty zahrnující zdraví obyvatel jdou stranou. Francie se ve svém vyjádření netají tím, že Spojené království je pro tamní vinaře největším zahraničním trhem představující 17 procent celkového exportu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů ročně.

A podobně jako Evropská komise dodává, že Edinburgh může dosáhnout cíle jinými, méně restriktivními opatřeními, například kampaní zaměřenou na prevenci nebo vyššími daněmi. Obdobně se vyjádřily také Itálie, Portugalsko a Bulharsko.

Jediné Irsko uvedlo, že připravuje podobný návrh. Důvody jsou stejné jako v případě Skotska. Na následky nadměrné konzumace alkoholu tam umírá měsíčně neméně 88 lidí, každý čtvrtý mladší 25 let.

Odpůrci argumentují především tím, že nový zákon odporuje základnímu pravidlu EU zaručujícímu volný obchod v rámci členských zemí. „Problém pití souvisí s tím, že u nás máme jednoduše levný chlast,“ konstatoval skotský ministr zdravotnictví Alex Neil.

3,5 mld. L čili asi 104,3 miliardy korun ročně stojí nadměrné pití alkoholu skotskou státní pokladnu

40 % o tolik vyšší výskyt cirhózy jater hlásí Skotsko, než je průměr EU. Počet úmrtí na toto onemocnění se v posledních letech dokonce zvýšil o 450 %

O autorovi| DÁŠA HYKLOVÁ, hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče